Normy

Obsah

ČSN EN ISO 105-J01 Tato část ISO 105 je určena jako referenční dokument pro podporu správného přístrojového měření barvy vzorků, jak je požadováno v mnoha částech ISO 105. Dokument popisuje všeobecné základy a problémy, které mají význam při měření remise barvy. Příloha A popisuje technické postupy a manipulaci se vzorky.

Obsah

ČSN EN ISO 9787 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 9787:1999. Evropská norma EN ISO 9787:1999 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 9787:1999 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tato mezinárodní norma definuje a stanovuje souřadnicové systémy robotu. Uvádí také terminologii, včetně značení, základních pohybů robotu. Je určena pomoci při ustavování robotu, zkoušení a programování. Norma se dá aplikovat na všechny manipulační průmyslové roboty definované podle ISO 8373 (v ČR zavedena jako ČSN EN ISO 8373). V případě, že nehrozí nebezpečí záměny, mohou být použita jiná označení a indexy, než je stanoveno v této mezinárodní normě. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Definované souřadnicové systémy a otáčení, kapitolu 5 - Světový souřadnicový systém, kapitolu 6 - Souřadnicový systém základny, kapitolu 7 - Souřadnicový systém mechanického propojení (interface), kapitolu 8 - Souřadnicový systém nástroje (TCS), kapitolu 9 - Pohyby robotu a kapitolu 10 - Označení os robotu. Dále norma uvádí informativní Přílohu A a normativní Přílohu ZA. ČSN EN ISO 9787 (18 6503) byla vydána v únoru 2000. Nahradila ČSN EN 29787 (18 6503) - jiné číslo normy stejný třídicí znak z dubna 1995.

Obsah

ČSN EN 12674-1 Norma je českou verzí evropské normy EN 12674-1:1999. Evropská norma EN 12674-1:1999 má status české technické normy. Norma se skládá z následujících částí: Část 1: Terminologie, Část 2: Všeobecné provedení a zásady bezpečnosti, Část 3: Zkušební metody a Část 4: Požadavky na provedení. Tato první část evropské normy stanoví terminologii používanou v oblasti rozvážkových vozíků. Norma také obsahuje termíny pro příbuzná zařízení jako jsou transportní podvozky. Norma definuje hlavní typy rozvážkových vozíků a jejich různé speciální provedení odvozené od těchto hlavních typů. Názvosloví je pouze česky a také jen česky je definováno cca 36 hesel. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Druhy rozvážkových vozíků, kapitolu 4 - Přidružené funkce, kapitolu 5 - Terminologie součástí a kapitolu 6 - Příbuzná zařízení. ČSN EN 12674-1 (26 9820) byla vydána v únoru 2000.

Obsah

ČSN ISO/IEC 8859-2 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 8859-2:1999. Mezinárodní norma ISO/IEC 8859-2:1999 má status české technické normy. ISO/IEC 8859 obsahuje následující části: Část 1: Latinská abeceda č.1, Část 2: Latinská abeceda č 2, Část 3: Latinská abeceda č 3, Část 4: Latinská abeceda č 4, Část 5: Latinská abeceda/kyrilice, Část 6: Latinská/arabská abeceda, Část 7: Latinská/řecká abeceda, Část 8: Latinská/hebrejská abeceda, Část 9: Latinská abeceda č 5 a Část 10: Latinská abeceda č.6. Tato druhá část normy specifikuje soubor 191 kódovaných grafických znaků identifikovaný jako latinská abeceda č.2. Tento soubor kódovaných grafických znaků je určen pro používání v aplikacích zpracování dat a textů a také pro výměnu informací. Soubor obsahuje grafické znaky používané v obecných aplikacích v obvyklém kancelářském prostředí. ČSN ISO/IEC 8859-2 (36 9111) byla vydána v únoru 2000. Nahradila ČSN ISO 8859-2 (36 9111) z června 1995.

Obsah

ČSN ISO/IEC 11160-1 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 11160-1:1996. Mezinárodní norma ISO/IEC 11160-1:1996 má status české technické normy. Norma se skládá z následujících částí: Část 1: Tiskárny 1. třídy a tiskárny 2. třídy a Část 2: Tiskárny 3. třídy a tiskárny 4. třídy. Tato první část normy specifikuje minimální informace, které mají být zahrnuty do listů specifikací tiskáren tak, aby uživatelé mohli porovnat charakteristiky různých zařízení a zvolit si tiskárnu, která splňuje jejich požadavky. (ČSN) ISO/IEC 11160 se používá u tiskáren, které by mohli pracovat v obvyklém kancelářském prostředí. ČSN ISO/IEC 11160-1 (36 9207) byla vydána v únoru 2000.

Obsah

ČSN EN 1363-2 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1363-2:1999. Evropská norma EN 1363-2:1999 má status české technické normy. Norma obsahuje následující části: Část 1: Základní požadavky, Část 2: Alternativní a doplňkové postupy a Část 3: Ověřování charakteristik pecí (vydána jako ENV). Tato druhá část evropské normy specifikuje alternativní podmínky zahřívání a další postupy, které mohou být za zvláštních okolností použity. Tato norma se používá ve spojení s EN 1363-1 (v ČR zavedena jako ČSN EN 1363-1). Do této normy jsou včleněny podrobnosti o uhlovodíkové křivce, křivce pomalého zahřívání, křivce vnějšího požáru, o přídavné zkoušce rázem a o měření radiace. Pro každý postup je v příslušném článku uvedeno zdůvodnění jeho nezbytnosti. Pokud se nevýslovně nepožaduje jeden z alternativních režimů zahřívání, je nutné použít normovou teplotní křivku uvedenou v EN 1363-1 (v ČR zavedena jako ČSN EN 1363-1). Podobně i zkouška rázem a měření radiace se uskuteční pouze na výslovnou žádost. Postup při provádění alternativních a doplňkových normalizovaných zkušebních postupů je popsán. Norma uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Uhlíková křivka, kapitolu 5 - Křivka vnějšího požáru, kapitolu 6 - Křivka pomalého zahřívání, kapitolu 7 - Zkouška rázem a kapitolu 8 - Měření radiace. ČSN EN 1363-2 (73 0851) byla vydána v únoru 2000. Platí od 1.7. 2000.

Obsah

ČSN EN 12682 Norma je českou verzí evropské normy EN 12682:1998. Evropská norma EN 12682:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma poskytuje návod pro plánování a provedení experimentů týkajících se analýzy funkční exprese modifikace genomu. Stanoví kritéria tvorby plánu experimentu a určení validity jeho provedení. Hlavní faktory ovlivňující specificitu, spolehlivost a detekční limity analýzy se uvádějí pro tyto kategorie experimentů: - analýza exprese modifikace genomu GMO nebo jakékoli specifické části GMO včetně jejich reakce na faktory vnitřní a vnější, - zjištění identity žádoucího produktu vytvořeného jako důsledek exprese modifikace genomu, a to srovnáváním s referenčním materiálem, - charakterizace nového znaku GMO. Norma se netýká postupů pro analýzu pleiotropních účinků modifikace genomu, nebo vytvoření GMO, na fenotyp modifikovaných organismů, tedy účinků, které nemohou být předpovězeny ze znalosti typu modifikace genomu. Zásady stanovené touto normou jsou však aplikovatelné na provedení jakékoli analýzy funkcí genů. Norma uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Zjišťování funkční exprese, kapitolu 5 - Materiály, kapitolu 6 - Doporučení pro experimentální postupy, kapitolu 7 - Validita analýzy údajů a kapitolu 8 - Dokumentace výsledků. Dále norma obsahuje informativní Přílohu A. ČSN EN 12682 (83 1024) byla vydána v únoru 2000.

Obsah

ČSN EN 12683 Norma je českou verzí evropské normy EN 12683:1998. Evropská norma EN 12683:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma poskytuje návod, které faktory a kritéria má experimentátor brát v úvahu v zájmu validního plánování, provedení a zhodnocení analýzy molekulární stability modifikace genomu, a to s ohledem na životní cyklus, dědičnost a vnější faktory. Popisuje kroky, které je při charakterizaci určitého GMO třeba učinit, aby byla zajištěna validita analýzy molekulární stability modifikace genomu. Typ analýzy molekulární stability závisí na cílech experimentu. Norma uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy a oblast použití, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Zjišťování molekulární stability, kapitolu 5 - Materiály, kapitolu 6 - Doporučení pro experimentální postupy, kapitolu 7 - Validita analýzy údajů a kapitolu 8 - Dokumentace výsledků. Dále norma obsahuje informativní Přílohu A. ČSN EN 12683 (83 1025) byla vydána v únoru 2000.

Obsah

ČSN EN 12685 Norma je českou verzí evropské normy EN 12685:1998. Evropská norma EN 12685:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma poskytuje návod týkající se faktorů a kritérií, které je třeba uvážit při určení vhodnosti a validity plánování, vývoje a provedení strategie monitorování geneticky modifikovaného mikroorganismu. Monitorování zahrnuje průkaz genotypových a fenotypových vlastností a rovněž průkaz virového materiálu a/nebo příznaků specifických pro infikovaného hostitele, a to pro identifikaci geneticky modifikovaných mikroorganismů v rámci experimentálního uvolnění. Norma poskytuje osobě řídící program monitorování výčet faktorů a kritérií, které je třeba uvážit při určování validity navrhované strategie monitorování. Norma je specificky zaměřena na monitorování geneticky modifikovaných mikroorganismů nebo jejich nukleových kyselin v rámci experimentálního uvolnění. Norma uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy a oblast použití, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Všeobecná doporučení a kapitolu 5 - Strategie monitorování. Dále norma obsahuje informativní Přílohy A a B. ČSN EN 12685 (83 1026) byla vydána v únoru 2000.

Obsah

ČSN EN 12687 Norma je českou verzí evropské normy EN 12687:1998. Evropská norma EN 12687:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma poskytuje návod pro kroky, jimiž je třeba se řídit při analýze genetické modifikace, která je předmětem zájmu: - analyzovat a popsat genetickou modifikaci, která je předmětem zájmu, jak existuje v GMO, - přesně prokázat a/nebo identifikovat GMO. Tato evropská norma poskytuje návod týkající se faktorů a kritérií, jež má experimentátor pro analýzu genetické modifikace, která je předmětem zájmu, uvážit při výběru vhodné metody s ohledem na validitu experimentálních výsledků. Postupy popsané v této normě jsou aplikovatelné na zjišťování modifikace genomu. Zahrnují biochemické, imunologické a molekulárněbiologické metody. Norma uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy a oblast použití, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Zjišťování modifikace genomu, kapitolu 5 - Materiály, kapitolu 6 - Doporučení pro experimentální postupy, kapitolu 7 - Validita analýzy údajů a kapitolu 8 - Dokumentace výsledků. Dále norma obsahuje informativní Přílohu A. ČSN EN 12687 (83 1028) byla vydána v únoru 2000.

Obsah

ČSN EN 12689 Norma je českou verzí evropské normy EN 12689:1998. Evropská norma EN 12689:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma poskytuje návod pro posuzování technických specifikací výrobků na bázi mikroorganismů (MBPs), a to s ohledem na hodnocení jakosti výrobku. Tato norma je použitelná rovněž pro účely registrace výrobků. Norma popisuje kritéria a faktory, které je třeba vzít v úvahu pro validitu posuzování technických specifikací. Norma se vztahuje pouze na mikrobiální složky MBP jako celek a nevztahuje se na molekulární složky získané z mikroorganismu purifikací. Tato norma se vztahuje na MBPs vyrobené speciálně pro použití v zemědělství a v prostředí. Norma uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy a oblast použití, kapitolu 2 - Termíny a definice, kapitolu 3 - Všeobecná doporučení, kapitolu 4 - Validita posuzování čistoty, kapitolu 5 - Validita posuzování biologické aktivity výrobku a kapitolu 6 - Validita posuzování stability. Dále norma obsahuje informativní Přílohu A. ČSN EN 12689 (83 1029) byla vydána v únoru 2000.

Obsah

ČSN EN 1123-1 Tato norma stanoví požadavky, zkoušky a řízení jakosti svarových spojů podélně svařovaných žárově pozinkovaných*) ocelových trubek a tvarovek s hladkým koncem a hrdlem pro systémy odpadních vod obvykle pracujících bez tlaku pod samospádem nebo při nízkém hydraulickém tlaku. Pro účely této normy se komponentami rozumí trubky, tvarovky, spoje a těsnění. Tato norma platí pro komponenty používané pro odvádění - odpadních vod; - povrchových vod; - podzemních vod. Tato norma rovněž platí pro komponenty k odvádění jiných odpadních vod (např. průmyslových odpadních vod), pokud tyto vody nepoškozují komponenty nebo neohrožují bezpečnost a zdraví osob.