Normy

Obsah

ČSN 03 8162 Touto normou se zavádí ST SEV 4661-84 jako ČSN, jíž se pro potřeby tehdejší ČSSR (ČSFR), resp. ČR norma RVHP doplňuje o 6 článků. Žádný se netýká ochrany zdraví. Norma RVHP platí pro kovové povlaky vylučované z elektrolytických lázní. ČSN 03 8162 byla schválena 18.3.1986 a nabyla účinnosti od 1.1.1987. Nahradila ČSN 03 8162 ze 7.11.1973.

Obsah

ČSN 03 8370 Norma stanoví hlavní zásady pro projektování a budování úložných zařízení z hlediska jejich ochrany před korozí bludnými proudy. Norma obsahuje poměrně podrobné pokyny pro průzkum a volbu trasy, volbu pasivních ochran a uložení do země a pro zajištění kontroly stavu úložného zařízení a jeho elektrické protikorozní ochrany. Asi na dvou místech normy je upozorněno na nutnost dbát při provádění ochrany příslušných bezpečnostních předpisů, které nejsou konkretizovány. Jiné údaje uvedeny (z hlediska ochrany zdraví) nejsou. ČSN 03 8370 byla schválena 10.7.1963 a nabyla účinnosti od 1.1.1964.

Obsah

ČSN 05 1155 Norma platí pro přibližné určování hloubky kořenových vad ve svaru pomocí defektometru podle zčernání obrazu kořenové vady a defektometru na radiogramu. Norma nahrazuje ČSN 05 1309 z 25.7.1962.

Obsah

ČSN 06 1010 Norma stanoví technické požadavky a zkoušení samostatných zásobníkových ohřívačů (ohříváků) určených pro ústřední ohřev pitné a užitkové vody, připojených k vnitřnímu vodovodu u nichž se jako teplonosná látka používá voda, vodní roztok nemrznoucí kapaliny) s nejvyšší pracovní teplotou 200 °C nebo vodní pára s největším pracovním přetlakem 1,6 MPa; vztahuje se rovněž na ohřívače s kombinovaným ohřevem. Poměrně stručná norma je zaměřena na zcela základní technické požadavky, mezi nimiž je řada bezpečnostních (většinou jen formou odkazů na jiné normy). Čl. 26 stanovuje, že materiály a součásti, které přicházejí do styku s vodou, musí odpovídat hygienickým předpisům, uvedeným v Dodatku. (Tam je ale uveden jen předpis pro stacionární stroje, zřejmě proto, že obsahuje výčet kovů, resp. slitin s max. obsahem těžkých kovů, povolených pro potravinářské stroje.) ČSN 06 1010 byla schválena 26.11.1984 a nabyla účinnosti od 1.10.1985. "Změnou a)-3/1986" se s účinností od 1.4.1986 doplňuje úvodní ustanovení pro výrobky, schválené podle zák. č. 30/1968 Sb.

Obsah

ČSN 07 0020 Touto normou se zavádí ST SEV 3034-81 jako ČSN, jíž se pro potřeby tehdejší ČSSR (ČSFR), resp. ČR norma RVHP doplňovala o dva články, které se přímo netýkají ochrany zdraví. Norma RVHP platí pro stabilní parní kotle s množstvím vyrobené páry od 0,16 do 3950 t.h-1, s přetlakem od 0,9 do 25 MPa, které vyrábějí sytou a přehřátou páru s teplotou přehřáté páry do 565°C. Většinou jen formou tabulek je normalizováno pro jednotlivé typy kotlů množství vyrobené páry, její přetlak, stav nebo teplota a teplota napájecí vody. ČSN 07 0020 byla schválena 6.10.1983 a nabyla účinnosti od 1.1.1985. "Změnou a)-12/1985" se s účinností od 1.2.1986 provádí v normě drobné úpravy textu. "Změnou b)-12/1988" se s účinností od 1.2.1988 provádí šest dalších úprav textu.

Obsah

ČSN 07 0414-1 Norma je překladem ST SEV 5307-85 s čs. doplňkem, který se týká kotlů, které byly v době účinnosti normy již rozpracovány. Norma RVHP platí pro parní kotle s pracovním přetlakem nad 0,07 MPa a pro horkovodní kotle s teplotou vody nad 115°C a stanoví všeobecné požadavky na pevnostní výpočet základních částí kotle: bubnů, ekonomizérů, přehříváků páry, expandérů, chladičů páry, potrubí v kotli atd., které jsou provozovány pod tlakem a namáhány nárazovým nebo opakovaným statickým tlakem. Výpočet se provádí za účelem volby jejich základních rozměrů. Jsou normalizovány zejména výpočtový přetlak, výpočtová teplota stěny, dovolené napětí a tloušťka stěny a přídavky. Poslední, jednočlánková kap. 6 obsahuje ustanovení o součinitelích bezpečnosti (odkazem na 3. díl této normy). ČSN 07 0414-1 byla schválena 14.3.1988 a nabyla účinnosti od 1.1.1989. Nahradila spolu s částmi 2 a 3 části 1 až 13 ČSN 07 0414 z 22.7.1975.

Obsah

ČSN 07 0416 Norma platí pro výpočet na únavu tlakových celků parních kotlů splňujících pevnostní kritéria ČSN 07 0414, namáhaných cyklicky napětími od tlakových a teplotních změn pracovní látky při najíždění a odstavování parních kotlů. Pro otázky ochrany zdraví má norma jen velmi vzdálený význam. Do souboru recenzovaných norem je zařazena jako kompletace požadavků na parní kotle. ČSN 07 0416 byla schválena 17.2.1983 a nabyla účinnosti od 1.4.1984.

Obsah

ČSN 07 4010 Norma platí pro provoz a údržbu zařízení na přípravu uhelného prášku. Navazuje úzce na ČSN 07 4009 (Předpisy pro zařízení na přípravu uhelného prášku) a ČSN 07 0710 (Provoz, údržba a obsluha parních kotlů). Za velmi významné ustanovení normy je třeba pokládat pokyn zpracovat pro zařízení "provozní předpisy", Jejichž obsah je stanoven v čl. 1 - 13 normy. Podle normy jsou uvedené předpisy dvojí, a top ty, které zpracovává výrobce a ty, které zpracovává provozovatel. Provozními předpisy, zpracovávanými výrobcem, se rozumí pokyny pro uvádění mlecího zařízení do provozu, řízení provozu a odstavování zařízení z provozu. Provozovatelé zařízení musí pak na podkladě předpisů výrobce zpracovat místní provozní předpisy s přihlédnutím k místním podmínkám. Nedílnou součástí těchto předpisů je i instrukce o první pomoci při popáleninách a otravě CO. V dalších částech jsou pak uvedeny pokyny pro obsluhu zařízení, a to jak z hlediska bezpečnosti provozu (práce), tak i z hlediska bezporuchového stavu zařízení. (Do této skupiny patří např. zvyšování teploty mleté směsi, ložisek, porucha signalizace a blokování, výskyt hořlavých plynů a další.) Závěrem jsou uvedeny předpisy pro pro opravu zařízení a jeho kontrolu (mezi nimi i výčet příkazů a zákazů, např. omezení současného výkonu některých prací, zákazy vstupu do zásobníků, povinné vybavení záchranného družstva apod.) Norma je v podstatě vzorovým provozním i bezpečnostním předpisem, jehož vydání si vyžádal výskyt poměrně velkého počtu různě závažných úrazů při těchto pracech. ČSN 07 4010 byla schválena 15.4.1977 a nabyla účinnosti od 1.1.1978. Nahradila spolu s ČSN 07 4009 starší ČSN 07 4009 z r.1964. "Změnou a)-10/1979" se s účinností od 1.3.1980 provádí v normě úpravy a doplňky devíti článků.