Normy

Obsah

ČSN 07 7401 Článek 1 této normy je podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb.,o československých technických normách závazný v rozsahu působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky na základě jeho požadavku. Články 3.2.1, 3.3.2, 3.3.3,, 3.3.4, 3.4.1, 3.4.2, 3.8.1 a 3.8.2 jsou podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazné v rozsahu působnosti Českého úřadu bezpečnosti práce a Slovenského úřadu bezpečnosti práce na základě jejich požadavků. Norma stanoví technické požadavky na vlastnosti vody používané k napájení a provozu horkovodních a parních kotlů s pracovním tlakem páry do 8 MPa, dále teplovodních a nízkotlakých parních kotlů s nejvyšší pracovní teplotou do 115 °C o jmenovitém výkonu vyšším než 60 kW, dále elektrokotlů připojených k soustavám podle ČSN 38 3350:1988 a konečně odparek, měničů a rychlovyvíječů páry tak, aby v kotlích a ostatních částech soustavy nevznikly usazeniny nebo koroze, a aby vyrobená pára byla technická čistá. Norma stanoví požadavky na vlastnosti vyrobené páry, kondenzátu, přídavné vody a vody pro vstřikovou regulaci teploty přehřáté páry. Tato norma neplatí pro zařízení jaderných centrál, pro parní kotle vytápěné elektřinou s výjimkou rychlovyvíječů páry, pro teplou užitkovou vodu podle ČSN 83 0616:1987 a vodu k přímému použití v potravinářském a farmaceutickém průmyslu a vodu pro potřeby obyvatelstva, kde platí jiné předpisy a konečně pro otopné soustavy s hliníkovými otopnými tělesy, kdy hliníkový povrch je v přímém kontaktu s teplonosnou látkou. Norma neuvažuje k použití vodu znečištěnou odpadními látkami (jako fenoly, dehty, oleji, naftou, detergenty, sulfitovými výluhy, celulózou, škroby, cukry aj.). Vedle rozsáhlé názvoslovné části norma obsahuje technické požadavky, a stručně zkušební metody. Za pozornost stojí i přílohy, které obsahují požadavky na složení vody pro různé druhy vodních a parních kotlů. ČSN 07 7401 byla vydána v listopadu 1992. Nahradila ČSN 07 7401 z 20.8.1985 v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 10 9002 Touto normou se zavádí ST SEV 1705-79 jako ČSN, jíž se pro potřeby tehdejší ČSSR (ČSFR), resp. ČR norma RVHP doplňuje obdobný článek jako v ČSN 10 9001 - totiž, že neplatí pro vzduch na napájení přístrojů a prostředků automatizace, pro které platí ČSN 10 5001. Použité metody na měření tuhých částic jsou poněkud podobné metodám, používaným v hygienické službě. Norma sama však hygienický význam nemá. ČSN 10 9002 byla schválena 19.1.1981 a nabyla účinnosti od 1.7.1981. "Změnou a)-9/1985" se s účinností od 1.12.1985 v normě mění text čtyř článků. "Změnou b)-8/1988" se s účinností od 1.10.1988 doplňuje text čl. 01, platného jen v ČSSR.

Obsah

ČSN 10 9151 Norma je překladem ST SEV 6132-87 bez čs. doplňků. Norma RVHP platí pro pístové a hradilové kývavé pneumomotory, určené pro pneumostatické soustavy včetně průmyslových robotů, pracující se stlačeným vzduchem. Jsou normalizovány základní parametry, technické požadavky. Pokud jde o bezpečnost, odkazuje norma RVHP v čl.3.3 na ST SEV 3274-81 (ČSN 10 9005). ČSN 10 9151 byla schválena 29. 82.1988 a nabyla účinnosti od 1.1.1990.

Obsah

ČSN 11 9002 Touto normou se zavádí ST SEV 3586-82 jako ČSN, jíž se pro potřeby tehdejší ČSSR (ČSFR), resp. ČR norma RVHP doplňuje jeden článek. Norma platí pro hydrostatické a pneumostatické mechanismy a jejich části. Neplatí pro potrubí, hadice a jejich spoje. ČSN 11 9002 byla schválena 17.2.1984 a nabyla účinnosti od 1.1.1986. "Změnou a)-8/1990" se s účinností od 1.10.1990 doplňuje do úvodního ustanovení věta, že "norma neplatí pro hadice s koncovkami, ani pro samostatné části, tj. hadice s strojírenské šroubení."

Obsah

ČSN 11 9313 Tato norma je překladem ST SEV 5663-86 bez doplňků pro ČSSR. Norma platí pro axiální pístové a lamelové hydrogenerátory a hydromotory pro jmenovité tlaky do 40 MPa, určené pro pohon hydrostatických mechanismů, ve kterých se používají minerální oleje nebo jiné kapaliny s obdobnými vlastnostmi. Norma předepisuje zkoušky pro nejrůznější technické parametry, které jsou předepsány ČSN 11 9008. Pokud jde o požadavky bezpečnosti odkazuje na ČSN 11 9009. ČSN 11 9313 byla schválena 10.8.1987 a nabyla účinnosti od 1.7.1988.

Obsah

ČSN 12 0017 Norma stanoví metody měření hluku a hlukové charakteristiky vzduchotechnických zařízení. Uvedené metody měření a hodnocení stanovují hluk vzduchotechnických zařízení a jejich samostatně použitelných částí, jehož zdrojem je ventilátor, elektromotor nebo jiné pomocné strojní součásti, proudění vzduchu v zařízení nebo chvění částí zařízení. Metodami podle této normy se určují následující veličiny: Hladina akustického výkonu, hladiny akustického výkonu v oktávových pásmech, hladina zvuku A, hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech, index směrovosti C v dB v oktávových pásmech a statický nebo vložný útlum. Jsou normalizovány především metody měření, dále členění vzduchotechnických výrobků v celkem šesti souborech a hodnocení výsledků měření. ČSN 12 0017 byla schválena 10.5.1991 a nabyla účinnosti od 1.5.1992. Nahradila ČSN 12 0017 z 30.11.1981.

Obsah

ČSN 12 2011 Norma platí pro posuzování jakosti chodu axiálních a radiálních ventilátorů s celkovou hmotností nad 1 kg, jejichž frekvence otáčení je v rozsahu 5 s-1 až 200 s-1. Norma neřeší kritéria, týkající se vlivu mechanického kmitání přenášeného na člověka a vliv mechanického kmitání přenášeného na okolí, např. na budovy, strojní zařízení apod. Jsou normalizována kritéria pro zařazování ventilátorů do klasifikačních tříd, maximálně (technicky) přípustné hodnoty kmitání a protokol měření. Z celé normy resp. tabulek a stanovených "pásem" ventilátorů podle jejich kmitání (A - D) je patrno, že jde o kmitání, vzniklé (způsobené) poruchou ventilátoru, resp. vznikem nevývažků s rizikem havárie strojního zařízení (ventilátoru). ČSN 12 2011 byla schválena 15.11.1989 a nabyla účinnosti od 1.12.1990.