Normy

Obsah

ČSN 75 2911 Tato norma (s výjimkou Přílohy A) je podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazná v rozsahu působnosti MŽP ČR a MLVH SR na základě jejich požadavku. Norma stanoví provedení a způsob osazování vodních značek. O zřizování cejchů rozhodují vodohospodářské orgány, o zřizování ostatních vodních značek mohou rozhodnout kromě vodohospodářských orgánů i správci toků, povodňové orgány, okresní, městské a obecní úřady aj. Zásady a pravidla, podle kterých se postupuje při zřizování a ochraně vodních značek, jsou uvedeny i informativní a nezezávazněné Příloze A. Pojmy, které jsou předmětem normy, jsou definovány takto: Čl.2.1: Vodní značka: Značka, zpravidla kovová deska, k označení důležité úrovně hladiny ve vodním toku, nádrži nebo zdrži, umístěná na viditelném místě v dosahu příslušné hladiny. Čl.2.2: Cejch: Vodní značka označující na vodním díle maximální, popřípadě minimální, vodohospodářsky povolenou provozní hladinu. Jsou normalizovány dále provedení a osazení vodních značek. ČSN 75 2911 byla vydána v únoru 1993. Nahradila ON 73 6803 z 29.2.1984.

Obsah

ČSN 74 6930 Články 3.3.2, 3.3.3, 5.3 a 6.1 této normy jsou podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazné v rozsahu působnosti ČÚBP a IBP v Bratislavě na základě jejich požadavku. Norma určuje zásady pro navrhování, výrobu, montáž, kontrolu, dodávání, zkušební metody, třídění a označování ocelových podlahových roštů, které jsou určeny pro stavební nebo technologické části staveb s výjimkou specializovaných objektů pro živočišnou výrobu, případně jejich částí. Pro rošty používané v jiném prostředí (např. na kolejových vozidlech, lodích) platí tato norma v rozsahu, v jakém se na ni příslušné technické předpisy odvolávají. Tato norma neplatí pro perforované (děrované) výplňové dílce podlah. Zezávazněný čl. 3.3.2 se týká přetvoření: "Při mezním přetvoření roštu nesmí velikost průhybu roštu překročit hodnotu fmax = K/200, kde K je vzdálenost mezi podporami." Zezávazněný čl.3.2.3 se týká protiskluzného povrchu: "Je-li rošt určen pro prostředí, kde nesmí být kluzký povrch, musí se použít rošt, jehož provedení a konstrukce má odpovídající protiskluzné vlastnosti povrchu podle ČSN 74 4507." Zezávazněný čl.5.3 se týká zkušebního nástroje pro zatěžovací zkoušky roštů, a zezávazněný čl. 6 Označování (tento článek se dále nedělí na čl.6.1 popř. další). ČSN 74 6930 byla vydána v lednu 1993. Nahradila ČSN 74 6930 z 8.1.1980.

Obsah

ČSN 62 1466 Tato mezinárodní norma specifikuje metodu pro stanovení odolnosti pryže proti odírání na přístroji s otáčivým bubnem. Metoda spočívá ve stanovení objemového úbytku pryžového zkušebního tělesa při odírání na specifikovaném odíracím prostředku. Všechny zkoušky musí být srovnávací, protože velikost abrazivních částic, druh lepidla použitý při výrobě odíracího prostředku, znečištění a opotřebení při předchozí zkoušce vedou ke změnám absolutních hodnot úbytku při odírání. Za základ se bere standardní pryž a výsledky mohou být vyjádřeny buď jako relativní úbytek objemu vztažený na kalibrovaný odírací prostředek nebo jako index odolnosti proti odírání vztažený na standardní pryž. Výsledky této zkoušky nemusejí zcela odpovídat chování při praktickém použití.

Obsah

ČSN 72 4841 Tato norma je určena pro výrobky zdravotnické keramiky z tvrdé kameniny (porcelánu), fajánse a žárohlíny. Cílem normy je stanovení zkušebních metod takových požadavků, jejichž dodržením bude zajištěna vyhovující jakost výrobku.