Normy

Obsah

ČSN 69 0010-6-1 ČSN 69 0010. Tato norma je vydávána po částech a její sestavení je následující: 1.1: Základní část. Všeobecná ustanovení a terminologie. 2.1: Kategorizace nádob. 3.1: Materiál. 4.1: Výpočet pevnosti. Úvodní část. 4.2: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z oceli. 4.3: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z barevných kovů. 4.4: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z litiny. 4.5: Výpočet pevnosti. Válcové části nádob. 4.6: Výpočet pevnosti. Kuželové části nádob. 4.7: Výpočet pevnosti. Klenutá dna nádob. 4.8: Výpočet pevnosti. Kulové pláště. 4.9: Výpočet pevnosti. Rovná nevyztužená kruhová dna a víka. 4.10: Výpočet pevnosti. Rovná vyztužená kruhová dna a víka. 4.11: Výpočet pevnosti. Rovná obdélníková a eliptická dna a víka. 4.12: Výpočet pevnosti. Vyztužování otvorů. 4.13: Výpočet pevnosti. Trubkové výměníky tepla. 4.14: Výpočet pevnosti. Sférická dna a víka bez lemu. 4.15: Výpočet pevnosti. Vrchlíkové víko a dělený zámek plovoucí hlavy. 4.16: Výpočet pevnosti. Komory vzduchových chladičů. 4.17: Výpočet pevnosti. Duplikátorové pláště. 4.18: Výpočet pevnosti. Přírubové spoje. 4.19: Výpočet pevnosti. Vlnové kompenzátory 4.20: Výpočet pevnosti. Nízkocyklová únava části nádob. 4.21: Výpočet pevnosti. Opěrné uzly nádob. 4.22: Výpočet pevnosti. Namáhání vysokých svislých nádob od větru a seismických účinků. 4.23: Výpočet pevnosti. Nosné části vysokých svislých nádob. 4.24: Výpočet pevnosti. Jednotná úprava výpočtu pevnosti pro pasport tlakové nádoby provedeného na počítači. 4.25: Výpočet pevnosti. Vysokotlaké nádoby. 4.26: Výpočet pevnosti. Závěsné čepy. 4.27: Výpočet pevnosti. Určení dovoleného přetlaku měřením při tlakování. 5.1: Konstrukce. Základní požadavky. 5.2: Konstrukce. Výstroj tlakových nádob. 5.3: Konstrukce. Požadavky na značení. 6.1: Výroba. Základní požadavky na výrobu. 6.2: Výroba. Svařování. 6.3: Výroba. Součinitel hodnoty svarového spoje. 6.4: Výroba. Kontrola svarových spojů. 7.1: Zkoušení a dokumentace. Stavební a první tlaková zkouška. 7.2: Zkoušení a dokumentace. Pasport tlakové nádoby. 8.1: Nádoby pro teploty pod 0°C. Tlakové nádoby stabilní pracující při teplotě pod 0°C. 9.1: Konzervace a nátěry. Základní požadavky. 10.1: Smaltované nádoby. Základní požadavky. 11. Vysokotlaké nádoby. 12. Kulové uskladňovací nádoby. Tato část 6.1 normy je podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazná v rozsahu působnosti ČÚBP, SBÚ a FMD na základě jejich požadavku. Tato část (6.1) souboru ČSN 69 0010 platí pro výrobu tlakových nádob stabilních. Stanoví především technické požadavky, požadavky na dělení (stříhání, řezání) materiálů, požadavky na luby, pláště, dna, hrdla a příruby a dále požadavky na montáž přírub, hrdel a pracovních otvorů. Kromě toho ještě požadavky na hady a na tváření a tepelné zpracování. ČSN 69 0010 část 6.1 byla vydána v březnu 1993. Nahradila čl. 721 - 740 ČSN 69 0010 z 27.10.1975.

Obsah

ČSN ISO 3856-1 Norma obsahuje ISO 3856-1:1984. Tato část ISO 3856 popisuje dvě metody stanovení obsahu olova ve zkušebních roztocích připravených podle ISO 6713 nebo podle jiných vhodných mezinárodních norem. Tyto metody jsou použitelné pro nátěrové hmoty obsahující "rozpustné" olovo od 0,05 až do 5 %. Plamenová atomová absorpční spektrometrie by měla být použita jako referenční ve sporných případech. Mohou být použity také jiné metody dohodnuté mezi jednotlivými účastníky. Jestliže je dohodnuta spektrofotometrická metoda, použije se pro sporné případy. Metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie - podstata metody: Rozprašování zkušebního roztoku do plamene acetylen/ vzduch. Měření absorpce vybrané spektrální čáry emitované olověnou lampou s dutou katodou nebo olověnou bezelektrickou výbojkou v oblasti vlnové délky 283,3 nm. Spektrofotometrické stanovení olova dithizonem - postup zkoušky: Extrakce olova ze zkušebního roztoku s roztokem 1,1,1-trichlorethanu. Spektrofotometrické měření červeně zbarveného komplexu olova s dithizonem při vlnové délce 520 nm. Zajímavá jsou některá upozornění, tak např. v čl.4.2.2: Tlumivý roztok. Je uvedeno doslova "Rozpustí se 3 g kyanidu draselného, 6 g hydrogensiřičitanu sodného, 5 g citrátu amonného ve 200 ml vody, přidá se 325 ml roztoku hydroxidu amonného (hustoty asi 0,880 g/ml) a doplní se destilovanou vodou na objem 1000 ml. Upozornění: Kyanid draselný a jeho roztoky jsou vysoce toxické". Podobně v čl.4.2.3: Hydroxylamoniumchlorid, roztok 20 %. je na konci uvedeno doslova "Upozornění: Hydroxylamoniumchlorid je toxický, korozivní a agresivní. Při práci s ním je třeba se vyhnout kontaktu s kůží a chránit zrak." Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN ISO 3856-1 (67 3035) byla vydána v dubnu 1993.

Obsah

ČSN 49 1020 V této normě jsou zapracovány údaje z ISO 4472:1983. Údaje souhlasné s ISO 4472:1983 jsou označeny postranní čarou na levém okraji. Články 4.15, 5.5 a 6.7 této normy jsou podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazné v rozsahu působnosti ČÚBP na základě jeho požadavku. Norma platí pro složení, tvar, konstrukci, rozměry, hmotnost, páskování, balení a identifikaci svazků a velkoobjemových svazků omítaného a neomítaného, hoblovaného nebo nehoblovaného jehličnatého a listnatého řeziva. Specifikuje možnost přepravy pražců pro koleje úzkorozchodné na výměnných paletách. Čl.4.15 (zezávazněn) až 4.18 se týkají: Vázání svazků a velkoobjemových svazků. Počet a umístění vázacích prostředků musí zajistit tvar, dostatečné spojení, pevnost, kompaktnost a stabilitu svazků a velkoobjemových svazků tak, aby se usnadnila mechanická manipulace a aby se zabránilo poškození řeziva. Jako vázací prostředky se používá ocelová a syntetická páska nebo ocelový drát. Počet opásání svazku se musí rovnat počtu prokladů po délce svazku. Opásání musí být vedeno přes proklady nebo vedle nich, ve vzdálenosti nepřekračující šířku prokladů. K ochraně řeziva před mechanickým poškozením se doporučuje uložit pod ocelový drát na hranách svazků a velkoobjemových svazků ochranné rohy. Dále, v čl.5.5 (zezávazněn) jsou uvedeny povinnosti dodavatele takto: "Dodavatel je povinen stanovit maximální přepravní hmotnost svazků a velkoobjemových svazků. Tato se stanoví při maximální přepravní vlhkosti dřeva a podle uvažovaného zdvihacího a dopravního zařízení dodavatele a odběratele a na překladištích. U balených svazků se maximální přepravní hmotnost stanoví podle vlhkosti v době balení." Konečně v čl.6.7 (zezávazněn) se stanoví: "U všech svazků musí být vyznačena hmotnost v kg a u svazků řeziva různých délek také těžiště, aby byla zajištěna bezpečnost při jejich přepravě a manipulaci s nimi." ČSN 49 1020 byla vydána v červnu 1993. Nahradila ČSN 49 1020 z 5.6.1981