Normy

Obsah

ČSN IEC 457-1 Tato norma platí pro pevná přesná koaxiální vedení a přidružené přesné konektory pro přístrojové vybavení, používané v rozmezí teplot, vlhkosti a tlaku daném normálními zkušebními podmínkami podle IEC 68-1. Přesné konektory mohou být hermafroditického, přírubového nebo kolíkového a zásuvkového typu. Tato norma zahrnuje požadavky na přesné konektory montované na pevná přesná koaxiální vedení a uvádí mechanické údaje pro spojovací mechanizmy.

Obsah

ČSN EN 60843-3 Tato norma obsahuje specifikace pro záznam a reprodukci záznamu v systému 8 mm, s vysokou kvalitou. Tuto část je možno použít pro televizní signály 525 řádek/60 půlsnímků a 625 řádek/50 půlsnímků.

Obsah

ČSN ISO/IEC 10166-2 Norma obsahuje ISO/IEC 10166-2:1991, včetně její technické opravy Cor. 1:1994. Příloha A tvoří nedílnou součást této normy. ISO/IEC 10166 se skládá ze dvou částí pod společným názvem Informační technika - Textové a kancelářské systémy - Archivace a vyhledávání dokumentů (DFR): Část 1: Procedury a definice abstraktní služby, část 2: Specifikace protokolu. Specifikuje se přístupový protokol Archivace a vyhledávání dokumentů. Specifikuje se: Abstraktní syntaxe přístupového protokolu Archivace a vyhledávání dokumentů; přístupový protokol Archivace a vyhledávání dokumentů podporuje Abstraktní službu Archivace a vyhledávání dokumentů, jak je definovaná v ISO/IEC 1016-1; mapování přístupového protokolu Archivace a vyhledávání dokumentů na použité služby; požadavky na shodu s přístupovým protokolem Archivace a vyhledávání dokumentů. ČSN ISO/IEC 10166-2 (36 9824) byla vydána v lednu 1996.

Obsah

ČSN ISO 2268 Norma je identická s ISO 2268:1972. Předepisuje metodu stanovení polyethylenglykolů a neionogenních aktivních látek (aduktů) v mastných alkoholech a alkylfenolpolyoxyethylových derivátech. Komerční produkty obvykle obsahují polyethylenglykoly jako vedlejší produkt. Weibullova metoda dovoluje stanovení jak neionogenních látek tak polyethylenglykolů. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN ISO 2268 (68 1164) byla vydána v únoru 1996. Nahradila ČSN 66 6140 z 24.10.1981.

Obsah

ČSN ISO 2271 Norma je identická s ISO 2271:1989. Specifikuje ruční nebo mechanickou metodu stanovení anionaktivní látky přítomné v detergentech. Metoda je použitelná pro pevné látky nebo vodné roztoky aktivních látek. Musí být známa relativní molekulová hmotnost anionaktivní látky. Metoda není vhodná, jestliže jsou přítomny kationaktivní povrchově aktivní látky. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN ISO 2271 (68 1167) byla vydána v lednu 1996. Nahradila ČSN 66 6141 z 25.5.1987.

Obsah

ČSN ISO 9964-3 Norma obsahuje ISO 9964-3:1993. ISO 9964 sestává z dále uvedených částí obecného názvu Jakost vod. Část 1: Stanovení sodíku metodou atomové absorpční spektrometrie. Část 2: Stanovení draslíku metodou atomové absorpční spektrometrie. Část 3: Stanovení sodíku a draslíku metodou plamenové emisní spektrometrie. Tato třetí část specifikuje metodu stanovení rozpuštěného sodíku a draslíku plamenovou emisí spektrometrií (FES). Je určena k rozboru surové a pitné vody. Metodu lze použít pro vzorky vod s hmotností koncentrací sodíku a draslíku do 10 mg.l-1. Obsahují-li vzorky vyšší koncentrace sodíku a draslíku, zpracovává se menší zkoušený objem vzorku. Dolní mez stanovení sodíku i draslíku je nižší než 0,1 mg.l-1. Normalizována je podstata zkoušky, která stanoví: "Vzorek se zmlžuje do plynového plamene dostatečné termální energie, jejímž působením emitují přítomný sodík i draslík svá charakteristická záření. Intenzita záření sodíku se měří při vlnové délce 589,0 nm, a draslíku při vlnové délce 766,5 nm. Pracuje-li se plamenem vzduch/acetylen, je nezbytné přidávat roztok chloridu cesného k potlačení ionizace." Postup normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN ISO 9964-3 (75 7378) byla vydána v lednu 1996. Nahradila část 18 a 19 ČSN 83 0530 z 27.10.1978.

Obsah

ČSN ISO 6059 Norma obsahuje ISO 6059:1984. Specifikuje odměrnou metodu s použitím kyseliny ethylendiamintetraoctové (EDTA) ke stanovení sumy koncentrací vápníku a hořčíku v podzemní, povrchové a pitné vodě. Metoda se nehodí pro mořskou vodu, vyčištěné odpadní vody a vody s vysokou koncentrací solí. Nejnižší koncentrace, kterou lze ještě stanovit, je 0,05 mol.l-1. Normalizována je podstata zkoušky, která stanoví: "Komplexometrická titrace vápníku a hořčíku vhodným roztokem disodné soli EDTA při hodnotě pH 10. Jako indikátor se používá sodná sůl eriochromčerně T, která v přítomnosti vápenatých a hořečnatých iontů dává vínově červené nebo fialové zbarvení. Během titrace reaguje EDTA nejprve s volnými ionty vápníku a hořčíku, a potom, v bodě ekvivalence, s ionty vápníku a hořčíku vázanými indikátorem. Po tomto uvolnění indikátoru dochází k barevné změně z vínově červeného nebo fialového do modrého odstínu. Výsledky se udávají v jednotkách látkové koncentrace, Byl-li vápník stanoven zvlášť, je možno vypočítat hmotnostní koncentraci hořčíku." Postup normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN ISO 6059 (75 7384) byla vydána v lednu 1996. Nahradila část 4 a oddíly A částí 5 a 6 ČSN 83 0520 z 17.12.1975 a část 15 a oddíly A částí 16 a 17 ČSN 83 0530 z 27.10.1978.

Obsah

ČSN ISO 6703-3 Norma obsahuje ISO 6703-3:1984. Hned v předmluvě k normě je uvedeno toto: Upozornění: kyanidy jsou toxické a je proto třeba s nimi a s jejich roztoky zacházet s maximální opatrností. Veškeré úkony se provádějí v digestoři. Nesmí dojít ke styku s kůží a očima. K pipetování se používá vždy bezpečnostní pipeta (pipeta opatřená balonkem). Detoxikace vzorků a roztoků obsahujících kyanidy popř. těžké kovy se provádí v souladu s místně platnými předpisy. Jiné chemikálie předepisované k použití v této části ISO 6703 jsou také nebezpečné, např. pyridin. Tato norma se skládá ze čtyř dále uvedených částí: část 1: Stanovení veškerých kyanidů; část 2: Stanovení snadno uvolnitelných kyanidů; část 3: Stanovení chlorkyanu; část 4: Stanovení kyanidů difuzí při pH 6. Tato první část ISO 6703 specifikuje metodu stanovení kyanidů přítomných ve vodě jako chlorkyan. Metodu je možno použít ke stanovení koncentrací chlorkyanu v rozmezí od 0,02 mg.l-1 do 15 mg.l-1. Ionty a sloučeniny uvedené dále v tabulce ruší stanovení, jsou-li přítomné jednotlivě nebo společně v koncentracích, které jsou vyšší než mezné hodnoty uváděné v tabulce (seznam není úplný). Tabulka - Rušivé vlivy +---------------------------------------------------+ ¦ Rušivý vliv ¦ Mezná koncentrace mg.l-1 ¦ +-----------------------+---------------------------¦ ¦ sulfidy ¦ 1 000 ¦ ¦ polysulfidy ¦ 300 ¦ ¦ sulfidy a polysulfidy ¦ 1 000 ¦ ¦ siřičitany ¦ 500 ¦ ¦ thiosírany ¦ 1 000 ¦ ¦ thiokyanatany ¦ 1 000 ¦ ¦ chlor (elementární) ¦ 250 ¦ +---------------------------------------------------+ Normalizována je podstata zkoušky, která stanoví: "Ke vzorku se přidá roztok chloridu cínatého. Chlorkyan uvolněný při hodnotě pH 5,4 a za teploty laboratoře se vytěsní proudem vzduchu do absorpčního roztoku obsahujícího pyridin a kyselinu barbiturovou. Koncentrace chlorkyanu se stanoví fotometricky." Podrobně popsán je i postup zkoušky. ČSN ISO 6703-3 (75 7414) byla vydána v lednu 1996.