Normy

Obsah

ČSN EN ISO 1599 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 1599:1999. Evropská norma EN ISO 1599:1999 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 1599:1990 byl převzat CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Za pozornost stojí - před textem normy uvedené - následující VAROVÁNÍ - Při používání této normy se mohou vyskytnout nebezpečné materiály, pomůcky a pracovní postupy. Není účelem této normy postihnout všechna případná rizika, spojená s jejím používáním. Je povinností uživatele této normy, aby učinil veškerá opatření z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vydal případné omezující předpisy. Tato norma předepisuje metodu stanovení snížení viskozity, ke kterému dochází u acetátu celulózy při lisování. Snížení viskozity při lisování je způsobeno depolymerací acetátu celulózy, což má za následek zvýšení křehkosti výlisku. Metoda je vhodná pro acetát celulózy, který neobsahuje aditiva, plniva a podobné látky, které mohou rušit stanovení viskozity. Je též vhodná pro acetát celulózy s obsahem kyseliny octové vyšším než 50%. Poznámka recenzenta: Výše citované varování je - pokud jsme mohli zjistit - i v jiných normách obsahujících zkušební metody na acetát celulózy. V tomto případě ve velmi stručné normě (vlastní normalizovaný text je cca 3,5 strany) nejsou uvedeny žádné operace, které by odpovídaly úvodnímu varování. Nicméně v jedné z několika málo chemikálií - propan-2-olu - je uvedeno toto: Bezpečnostní opatření: "Propan-2-ol je vysoce hořlavý. Nádoba musí být těsně uzavřena a dostatečně vzdálena od zdrojů zapálení. Při manipulaci nekouřit." Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Podstata zkoušky, kapitolu 4 - Chemikálie, kapitolu 5 - Zkušební zařízení, kapitolu 6 - Zkušební vzorek, kapitolu 7 - Postup zkoušky, kapitolu 8 - Vyjádření výsledků, kapitolu 9 - Shodnost a kapitolu 10 - Protokol o zkoušce. Norma též uvádí normativní Přílohu ZA. ČSN EN ISO 1599 (64 4306) byla vydána v lednu 2000.

Obsah

ČSN EN ISO 8973 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 8973:1999. Evropská norma EN ISO 8973:1999 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 9873:1997 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tato mezinárodní norma popisuje zjednodušenou metodu výpočtu hustoty a tlaku par zkapalněných ropných plynů (LPG), založenou na údajích o složení a faktorech hustoty a tlaku par jednotlivých složek LPG. Norma uvádí seznam faktorů. Tato metoda je určena pro používání ve specifikacích kvality výrobku a není určena pro používání k měření množství při dozoru při přepravě (viz ISO 6578 - do ledna 2000 nezavedena). Za pozornost stojí v kapitole 3, tato definice: 3.1 - zkapalněný ropný plyn (liguefied petroleum gas (LPG)): uhlovodíkový plyn, který může být uložen a/nebo s ním může být manipulováno v kapalné fázi za průměrných tlakových podmínek a teploty okolí. Skládá se především z C3 a C4 alkanů nebo alkenů, nebo jejich směsi, obsahuje celkově méně než 5% objemu kapaliny materiálu s vyšším počtem uhlíků a má přetlak par nepřevyšující přibližně 1 600 kPa při teplotě 40°C. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Podstata metody, kapitolu 5 - Postup, kapitolu 6 - Výpočet, kapitolu 7 - Vyjádření výsledků, kapitolu 8 - Shodnost a kapitolu 9 - Protokol o zkoušce. Konečně norma uvádí normativní Přílohu A, informativní Přílohu B a normativní Přílohu ZA. Příloha A obsahuje faktory pro stanovení hustoty kapaliny a tlaku par zkapalněných ropných plynů výpočtem. Nepřímo obsahuje kvalitativní složení LPG. ČSN EN ISO 8973 (65 6475) byla vydána v lednu 2000. Touto normou se nahrazují články 1 až 3 a 13 až 18 (metoda B) ČSN 65 6479 z 26.3.1967. Tím pozbývá ČSN 65 6479 z 26.3.1969 platnosti v celém rozsahu.

Obsah

ČSN EN ISO 1600 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 1600:1999. Evropská norma EN ISO 1600:1999 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 1600:1990 byl převzat CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Za pozornost stojí - před textem normy uvedené - následující VAROVÁNÍ - Při používání této normy se mohou vyskytnout nebezpečné materiály, pomůcky a pracovní postupy. Není účelem této normy postihnout všechna případná rizika, spojená s jejím používáním. Je povinností uživatele této normy, aby učinil veškerá opatření z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vydal případné omezující předpisy. Tato norma předepisuje metodu stanovení absorpce světla v acetátu celulózy. Používá zkušební tělesa odebraná ze dvou výlisků připravených při různých dobách zahřívání. Účelem je poskytnout takový způsob kvantitativního měření, jehož výsledky lze porovnávat s výsledky vizuálního posouzení žloutnutí a změn průhlednosti, ke kterým dochází po lisování. Tyto vlastnosti se hodnotí na acetátu celulózy v plastifikované formě spíše než v roztoku, jelikož tímto způsobem se lze lépe přiblížit skutečnému chování acetátu celulózy použitého v plastových materiálech. Tato metoda minimalizuje vliv zákalu a defektů, které se mohou vyskytovat ve zkušebních tělesech. Poznámka recenzenta: Výše citované varování je - pokud jsme mohli zjistit - i v jiných normách obsahujících zkušební metody na acetát celulózy. V tomto případě ve velmi stručné normě (vlastní normalizovaný text je cca 3,5 strany) nejsou uvedeny žádné operace, které by odpovídaly úvodnímu varování. Nicméně v jedné z několika málo chemikálií, a to u acetonu a propan-2-olu jsou uvedena tato: Bezpečnostní opatření: "Aceton je vysoce hořlavý. Nádoba s ním musí být umístěna v dobře větraném prostoru v dostatečné vzdálenosti od zdrojů zapálení. Při manipulaci se nesmí kouřit. Musí být učiněna opatření, aby nedocházelo k výboji statické elektřiny." "Propan-2-ol je vysoce hořlavý. Nádoba musí být těsně uzavřena a dostatečně vzdálena od zdrojů zapálení. Při manipulaci nekouřit." Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Podstata zkoušky, kapitolu 4 - Chemikálie, kapitolu 5 - Zkušební zařízení, kapitolu 6 - Zkušební vzorek, kapitolu 7 - Postup zkoušky, kapitolu 8 - Vyjádření výsledků, kapitolu 9 - Shodnost a kapitolu 10 - Protokol o zkoušce. Norma dále uvádí normativní Přílohu ZA. ČSN EN ISO 1600 (64 4307) byla vydána v lednu 2000.

Obsah

ČSN EN ISO 8130-9 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 8130-9:1999. Evropská norma EN ISO 8130-9:1999 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 8130-9:1992 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. (ČSN EN) ISO 8130 se skládá z následujících částí: Část 1: Stanovení distribuce velikosti částic síťovou analýzou, Část 2: Stanovení hustoty plynovým pyknometrem (rozhodčí postup), Část 3: Stanovení hustoty pyknometrem s těkavou kapalinou, Část 4: Výpočet dolní meze výbušnosti, Část 5: Stanovení tekutosti, ve směsi se vzduchem, Část 6: Stanovení doby želatinace reaktoplastových práškových nátěrových hmot při dané teplotě, Část 7: Stanovení ztráty žíháním, Část 8: Hodnocení skladovatelnosti reaktoplastových práškových nátěrových hmot, Část 9: Vzorkování, Část 10: Stanovení účinnosti depozice, Část 11: Zkouška tekutosti na nakloněné rovině a Část 12: Stanovení slučitelnosti. Tato devátá část (ČSN EN) ISO 8130 popisuje způsob odběru vzorku práškového plastu z dodávky. Mimoto stanovuje, jak rozdělit vhodná množství vzorku pro zkušební postupy stanovené ostatními částmi (ČSN EN) ISO 8130. Předpokládá se, že uživatel této části má odpovídající kvalifikaci a zkušenosti. Postup je určen pro osoby, které byly vhodným způsobem poučeny, nebo vykonávají práci pod dozorem. ČSN EN ISO 8130-9 (67 3151) byla vydána v lednu 2000.

Obsah

ČSN EN 1925 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1925:1999. Evropská norma EN 1925:1999 má status české technické normy. Tato evropská norma určuje metodu stanovení součinitele nasákavosti vodou přírodního kamene působením vzlínavosti. Za pozornost stojí kapitola 3 - Podstata zkoušky: Po vysušení na konstantní hmotnost je zkušební těleso ponořeno jednou svojí stranou (nikdy ne opracovanou stranou) do (3 ± 1) mm vody a poté je měřen nárůst hmotnosti v závislosti na čase. ČSN EN 1925 (72 1141) byla vydána v lednu 2000.

Obsah

ČSN EN ISO 105-J02 Tato část ISO 105 popisuje metodu pro kvantitativní stanovení bělosti a barevného odstínu textilií včetně fluorescenčních materiálů. Bělost stanovená touto zkušební metodou vypovídá o tom, jak se bílá textilie jeví průměrnému pozorovateli. Barevný odstín, pokud není roven 0, ukazuje na to, že se posunul od modrého (neutrálního) barevného odstínu s odpovídající vlnovou délkou 466 nm k červenému nebo zelenému. Vzorce pro výpočet stupně bělosti a barevného odstínu jsou ty, které doporučuje CIE1). Protože je odraz ovlivňován vlastnostmi povrchu textilie, lze vzájemně porovnávat pouze zkušební vzorky stejného typu materiálu. Použití vzorců je omezeno na zkušební vzorky, běžně obchodně označované jako "bílé", nelišící se podstatně barvou ani fluorescencí a měřené stejným měřicím přístrojem během krátkého časového intervalu. V tomto rozmezí se pomocí vzorců zjistí relativní hodnoty, ale nikoliv absolutní hodnoty stupně bělosti, které jsou dostatečné pro komerční použití, použijí-li se přístroje s komerčně dosažitelným moderním vybavením. Řada nečistot v textiliích absorbuje světlo krátkých vlnových délek, což způsobuje, že pro pozorovatele je vzhled nažloutlý. Proto může měření bělosti dát informaci o tom, do jaké míry je textilie bez nečistot. Kromě toho lze měřením stupně bělosti zjišťovat účinek modřidel nebo opticky zjasňujících prostředků na bělost textilií.

Obsah

ČSN EN ISO 105-Z10 Tato metoda je určena pro stanovení síly barviva ve vztahu k síle standardu pomocí absorpční spektrofotometrie barviv v roztoku. POZNÁMKA 1 - Základní požadavky na tuto metodu jsou, aby roztoky barviva nerozptylovaly světlo a řídily se Bougher-Lambert-Beerovým zákonem a aby zkušební vzorky a standardy měly stejné nebo podobné absorpční křivky ve viditelné oblasti spektra. POZNÁMKA 2 - Stejné nebo podobné absorpční křivky se obvykle získávají, jestliže se zkouší pro účely výrobní kontroly barviv dávky/dodávky stejných barviv. Tato metoda není použitelná pro hodnocení barviv s výrazně odlišnými absorpčními křivkami. POZNÁMKA 3 - Síla barviva není fyzikální konstantou, neboť závisí např. na zkušebním prostředí a zkušební metodě. Síla barviva stanovená touto metodou se proto může lišit od těch, které byly stanoveny jinou metodou, např. přístrojovým nebo vizuálním hodnocením zabarvení.

Obsah

ČSN EN 660-2 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 660-2:1999. Evropská norma EN 660-2:1999 má status české technické normy. Tato druhá část evropské normy popisuje metodu Frick-Taber ke zjišťování odolnosti opotřebení nášlapné vrstvy polyvinylchloridových podlahových krytin za laboratorních podmínek. Metodu je možné použít pro polyvinylchloridové krytiny s hladkým povrchem. Může se použít pro stanovení odolnosti opotřebení povrchů proti abrazi a zvláště pro odstupňování různých typů nášlapných vrstev u jednoho druhu výrobku (produktu). Není vhodná pro porovnávání odolnosti opotřebení různých materiálů např. pryže a polyvinylchloridu. Princip metody i postup při provádění normalizované zkoušky je popsán. ČSN EN 660-2 (91 7826) byla vydána v lednu 2000. Touto normou spolu s ČSN EN 660-1 (91 7826) se nahrazuje ČSN 91 7826 z 4.11.1985.

Obsah

ČSN EN ISO 5457 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 5457:1999. Evropská norma EN ISO 5457:1999 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 5457:1999 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tato mezinárodní norma stanoví rozměry a úpravu předtisků výkresových listů pro technické výkresy ve všech oblastech průmyslu a stavebnictví, včetně výkresů zpracovaných počítači. Norma je současně použitelná i pro jiné technické dokumenty. Norma uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Rozměry, kapitolu 4 - Grafické prvky a kapitolu 5 - Označování. Dále norma obsahuje informativní Přílohu A. ČSN EN ISO 5457 (01 3110) byla vydána v únoru 2000. Nahradila ČSN ISO 5457 (01 3110) z března 1994.