Normy

Obsah

ČSN 44 1615 Norma platí pro chemický rozbor niklových rud a určuje pro stanovení oxidu vápenatého a hořečnatého metody chelatometrickou - pro hmotnostní zlomek oxidu vápenatého a hořečnatého od 1 do 5% a atomové absorpční spektrometrie - pro hmotnostní zlomek oxidu vápenatého a hořečnatého do 2%. Při provádění rozboru musí být dodržena všechna ustanovení podle ČSN 44 1701. Podstata chelatometrické metody: Vzorek se rozloží kyselinami, po oddělení oxidu křemičitého a dotavení nerozpustného zbytku se rušivé prvky odstraní srážením hexamethylentetraminem a chloroformovou extrakcí s diethyldithiokarbamidanem sodným. Vápník se stanoví titrací odměrným roztokem disodné soli EDTA při pH vyšším než 12 na indikátor fluorexon thymolftalein, suma vápníku a hořčíku při pH 9 až 10 na indikátor eriochromčerň T. Podstata metody atomové absorpční spektrometrie: Vzorek se rozloží kyselinami, po odstranění oxidu křemičitého se nerozpustný zbytek vytaví s uhličitanem sodným a tavenina se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové. Roztok se přivádí do plamene vzduch - acetylen a měří se atomová absorpce vápníku při vlnové délce 422,7 nm a hořčíku při vlnové délce 285,1 nm. Vliv rušivých prvků se odstraní přídavkem 8-oxichinolinu a lanthanu.. Postup při provádění normalizovaných zkoušek je podrobně popsán. ČSN 44 1615 byla schválena 20.7.1990 a nabyla účinnosti od 1.7.1991. Nahradila část 15 ČSN 44 1602 z 4.12.1974 a spolu s ČSN 44 1602 až ČSN 44 1614 a ČSN 44 1616 a ČSN 44 1617 ji nahradila v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 44 1623 Norma platí pro chemický rozbor olovnato-zinkových rud a určuje pro stanovení olova dvě metody: polarografickou pro hmotnostní zlomek olova od 0,5 do 5 % a metodu AAS pro hmotnostní zlomek olova od 0,1 do 4 %. Při provádění rozboru musí být dodržena všechna ustanovení podle ČSN 44 1701. Podstata polarografické metody: Po rozkladu vzorku kyselinou chlorovodíkovou a chlorečnanem draselným se roztok zredukuje v silně kyselém prostředí fosfornanem sodným a olovo se stanoví polarograficky. Podstata metody AAS: Po rozkladu vzorku kyselinami a po odstranění oxidu křemičitého se nerozpustný zbytek vytaví s uhličitanem sodným a v prostředí kyseliny dusičné se změří atomová absorpce olova v plameni vzduch - acetylen při vlnové délce 283,3 nm. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1623 byla schválena 18.5.1989 a nabyla účinnosti od 1.6.1990. Nahradila část 4 ČSN 44 1654 z 29.11.1973 a spolu s ČSN 44 1701, ČSN 44 1621, ČSN 44 1622, ČSN 44 1624 až ČSN 44 1632 ji nahradila v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 44 1624 Norma platí pro chemický rozbor olovnato-zinkových rud a určuje pro stanovení zinku dvě metody: polarografickou pro hmotnostní zlomek zinku od 0,2 do 5 % a metodu AAS pro hmotnostní zlomek zinku do 1 %. Při provádění rozboru musí být dodržena všechna ustanovení podle ČSN 44 1701. Podstata polarografické metody: Po rozkladu vzorku kyselinami se zinek stanoví polarograficky v prostředí amoniaku a chloridu amonného. Podstata metody AAS: Po rozkladu vzorku kyselinami a po odstranění oxidu křemičitého a dotavení nerozpustného zbytku se v chlorovodíkovém prostředí změří atomová absorpce zinku v plameni vzduch - acetylen při vlnové délce 213,9 nm. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1624 byla schválena 18.5.1989 a nabyla účinnosti od 1.6.1990. Nahradila část 5 ČSN 44 1654 z 29.11.1973 a spolu s ČSN 44 1701, ČSN 44 1621 až ČSN 44 1623, ČSN 44 1625 až ČSN 44 1632 ji nahradila v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 44 1625 Norma platí pro chemický rozbor olovnato-zinkových rud a určuje pro stanovení mědi dvě metody: polarografickou pro hmotnostní zlomek mědi od 0,1 do 3 % a metodu AAS pro hmotnostní zlomek mědi od 0,02 do 4 %. Při provádění rozboru musí být dodržena všechna ustanovení podle ČSN 44 1701. Podstata polarografické metody: Po rozkladu vzorku kyselinami se měď stanoví polarograficky v prostředí amoniaku a chloridu amonného. Podstata metody AAS: Vzorek se rozloží kyselinami a měď se stanoví atomovou absorpční spektrometrií v plameni vzduch - acetylen při vlnové délce 324,7 nm. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1625 byla schválena 18.5.1989 a nabyla účinnosti od 1.6.1990. Nahradila část 6 ČSN 44 1654 z 29.11.1973 a spolu s ČSN 44 1701, ČSN 44 1621 až ČSN 44 1624, ČSN 44 1626 až ČSN 44 1632 ji nahradila v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 44 1628 Norma platí pro chemický rozbor olovnato-zinkových rud a určuje pro stanovení antimonu dvě metody: polarografickou pro hmotnostní zlomek antimonu od 0,3 do 3 % a metodu AAS pro hmotnostní zlomek antimonu do 5 %. Při provádění rozboru musí být dodržena všechna ustanovení podle ČSN 44 1701. Podstata polarografické metody: Po rozkladu vzorku tavením s uhličitanem sodným a sírou, vyloužením taveniny vodou přejde antimon do roztoku ve formě rozpustné sírosoli. Okyselením alkalického roztoku se vyloučí sirník antimonu, převede do roztoku a antimon stanoví polarograficky. Podstata metody AAS: Vzorek se rozloží síroalkalickým tavením, tavenina se vylouží vodou a roztok sulfosolí se vhání do plamene vzduch - acetylen. Měří se atomová absorpce antimonu při vlnové délce 217,6 nm pro rozsah 10 až 40 µg Sb.cm-3 a 231,2 nm pro rozsah 25 až 100 µg Sb.cm-3. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1628 byla schválena 18.5.1989 a nabyla účinnosti od 1.6.1990. Nahradila část 9 ČSN 44 1654 z 29.11.1973 a spolu s ČSN 44 1701, ČSN 44 1621 až ČSN 44 1627, ČSN 44 1629 až ČSN 44 1632 ji nahradila v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 44 1642 Norma platí pro chemický rozbor antimonových rud a koncentrátů a určuje pro stanovení antimonu metody: - titrační - pro hmotnostní zlomek antimonu nad 5 %, - polarografickou - pro hmotnostní zlomek antimonu od 0,3 do 5 % a - metodu AAS - pro hmotnostní zlomek antimonu do 5 %. Při provádění rozboru musí být dodržena všechna ustanovení podle ČSN 44 1701. Podstata titrační metody: Vzorek se rozloží tavením s uhličitanem draselným a sírou, vyloužením taveniny vodou přejde antimon do roztoku sírosolí. Okyselením síroalkalického roztoku se vylouží sirníky antimonu, po jejich rozpuštění v kyselině bromosolné se antimon stanoví titrací odměrným roztokem bromičnanu sodného za potenciometrické kontroly. Podstata polarografické metody: Po rozkladu vzorku tavením s uhličitanem draselným a sírou, vyloužením taveniny vodou přejde antimon do roztoku ve formě rozpustné sírosoli. Okyselením alkalického roztoku se vyloučí sirník antimonu, převede do roztoku a antimon stanoví polarograficky. Podstata metody AAS: Vzorek se rozloží síroalkalickým tavením, tavenina se vylouží vodou a roztok sulfosolí se vhání do plamene vzduch - acetylen. Měří se atomová absorpce antimonu při vlnové délce 217,6 nm pro rozsah 10 až 40 µg Sb.cm-3 a 231,2 nm pro rozsah 25 až 100 µg Sb.cm-3. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1642 byla schválena 18.5.1989 a nabyla účinnosti od 1.4.1990. Nahradila část 3 ČSN 44 1641 z 30.5.1974 a spolu s ČSN 44 1701, ČSN 44 1641, ČSN 44 1643 až ČSN 44 1659 ji nahradila v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 44 1646 Norma platí pro chemický rozbor antimonových rud a koncentrátů a určuje pro stanovení oxidu vápenatého a hořečnatého metody: chelatometrickou - pro hmotnostní zlomek oxidu vápenatého a hořečnatého od 1 do 5 % a atomové absorpční spektrometrie (AAS) - pro hmotnostní zlomek oxidu vápenatého a hořečnatého do 2 %. Při provádění rozboru musí být dodržena všechna ustanovení podle ČSN 44 1701. Podstata chelatometrické metody: Vzorek se rozloží kyselinami, nerozpustný zbytek se po odstranění oxidu křemičitého dotaví s uhličitanem sodnodraselným. Rušivé prvky se odstraní srážením s hexamethylentetraminem a chloroformovou extrakcí s diethyldithiokarbamidanem sodným. V jedné alikvotní části se stanoví vápník titrací EDTA na indikátor fluorexonthymolftalein. V druhé alikvotní části se stanoví suma oxidu vápenatého a hořečnatého titrací EDTA na indikátor eriochromčerň T. Podstata metody atomové absorpční spektrometrie (AAS): Vzorek se rozloží kyselinami, po odstranění oxidu křemičitého se nerozpustný zbytek vytaví s uhličitanem sodným. Roztok se přivádí do plamene vzduch - acetylen a měří se absorbance vápníku při vlnové délce 422,7 nm a hořčíku při vlnové délce 285,2 nm. Vliv rušivých prvků se odstraní přídavkem 8-oxichinolinu a lanthanu. Postupy při provádění normalizovaných zkoušek jsou podrobně popsány. ČSN 44 1646 byla schválena 18.5.1989 a nabyla účinnosti od 1.4.1990. Nahradila část 7 ČSN 44 1641 z 30.5.1974 a spolu s ČSN 44 1701, ČSN 44 1641 až ČSN 44 1645, ČSN 44 1647 až ČSN 44 1659 ji nahradila v celém rozsahu.