Normy

Obsah

ČSN EN 286-3 Norma je identická s EN 286-3:1994. Tato část je jednou z řady čtyř norem. Ostatní části jsou: Část 1: Konstrukce, výroba a zkoušení. Část 2: Tlakové nádoby pro vzduchotlakové brzdy a pomocná zařízení motorových vozidel a jejich přívěsů. Část 3: Ocelové tlakové nádoby pro tlakovzdušné brzdy a pro pomocná pneumatická zařízení kolejových vozidel. Část 4: Tlakové nádoby ze slitin hliníku pro tlakovzdušné brzdy a pomocná pneumatická zařízení kolejových vozidel. Tato třetí část evropské normy platí pro jednoduché netopené tlakové nádoby nazývané v této normě jako "nádoby", určené pro vzduchotlakové brzdy a pomocná pneumatická zařízení kolejových vozidel (viz 1.6, kde jsou tato vozidla definována). Nádoby se dělí do tří typů A, B, C (viz tabulka 1) odpovídající běžným zvyklostem v evropské železniční síti. Nádoby podle této normy jsou: jednoprostorové; vyrobené z nelegované oceli; svařované; navrženy pro nejvyšší pracovní přetlak 10 bar; se součinem z nejvyššího dovoleného přetlaku v barech a objemu v litrech větším než 50 bar.l a nepřevyšujícím 10 000 bar.l; vyrobené z válcového pláště uzavřeného dvěma konvexně klenutými dny souosými s pláštěm. Tato norma neplatí pro nádoby uzavřené jedním nebo dvěma rovnými dny nebo pro nádoby víceprostorové; počítané na výpočtový přetlak P podle čl. 5.1.4.1.2; navržené pro provoz při provozních teplotách mezi - 40°C a + 100°C; k vozidlu upevněny pomocí třmenů u typu nádob A a B a/nebo přivařenými konzolami u typu nádob B a C. Normalizovány jsou zejména požadavky na označení, materiály, konstrukci a výpočet, kontrolní a odvodňovací návarky, značení, ochranu proti korozi, způsobilost svařovacích postupů, zkoušení nádob, způsoby osvědčování, informace dodávané v žádosti o nabídku a v objednávce, dodávání, průvodní dokumentace nádoby. Za pozornost stojí část 10, kde jsou stanoveny požadavky na způsobilost svářečů a obsluhy svařovacích automatů. Bohužel tato část má jen dva řádky a zní: "Způsobilost svářečů a obsluhy svařovacích automatů musí vyhovovat požadavkům EN 287 část 1. Způsobilost musí být ověřena oprávněným orgánem." (EN 287-1 do 1. července 1996 nebyla převedena do soustavy ČSN EN.) Požadavky souvisící s ověřováním shody, prohlášením o shodě, konstrukčních a výrobních podkladech, typových zkouškách a další jsou v normativních přílohách (zejména A - D). Údaje o způsobu (nikoliv orgánech) dozoru nad provozováním nádob je v informativní příloze G. ČSN EN 286-3 (69 5286) byla vydána v červnu 1996.

Obsah

TNI 33 4595 Terminologický slovník zabezpečovací techniky

Obsah

ČSN 28 0001 Tato norma definuje základní názvosloví železničních kolejových vozidel, která jsou provozována na dráhách celostátních, regionálních a vlečkách. Spolu s českými názvy jsou zde uvedeny názvy v jazyce anglickém, francouzském a německém. Norma obsahuje více než 300 hesel a je ukončena rejstříky názvů v jazyce českém, anglickém, francouzském a německém. ČSN 28 0001 byla vydána v prosinci 1996.

Obsah

ČSN EN 60068-2-68 Norma obsahuje EN 60068-2-68:1996, která je úplným a nezměněným převzetím IEC 68-2-68:1994. IEC 68 se skládá z dále uvedených částí pod společným názvem Zkoušení vlivů prostředí: 1 - Všeobecně a návod, 2 - Zkoušky, 3 - Podkladové informace, 4 - Informace pro zpracovatele specifikací. Přehledové listy, 5 - Návod pro navrhování zkušebních metod. Příloha A je nedílnou součástí této normy. Přílohy B, C a D jsou pouze informativní. Tato norma poskytuje zkušební metody pro stanovení účinků prachu a písku rozptýleného ve vzduchu na elektrotechnické výrobky. Zkušební metody popsané v této normě nejsou určeny pro zkoušení vzduchových filtrů. Pouze metoda Lc2 je vhodná pro napodobení erozních účinků částic o vysoké rychlosti (přes 100 m.s-1). Zkoušky prachem a pískem se dělí do tří skupin: La: neabrazivní jemný prach; Lb: volně se usazující prach; Lc: vátý prach a písek. Norma výslovně upozorňuje (čl.4.3.4.1), že jedním z pěti kritérií pro volbu zkušebního prachu je i nebezpečí pro zdraví. V informativní příloze A pak v čl. A.4 (Bezpečnostní opatření) tyto nebezpečné účinky pro zdraví rozvádí. Stručně popisuje možné ohrožení zdraví (čl. A.5.2), nebezpečí výbuchu (čl. A.5.3) a nebezpečí mastku (čl. A.5.2.1), popř. jiných typů prachu (čl. A.5.2.2). ČSN EN 60068-2-68 (34 5791) byla vydána v lednu 1997. Nahradila ČSN 34 5689 z 19.5.1981.

Obsah

ČSN EN 60675 Norma byla převzata (zavedena) oznámením o schválení (Endorsement notice), které zní: "EN 60675:1995 Elektrická přímotopná topidla pro domácnost. Metody měření funkce byla schválena Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví k přímému používání jako česká norma ČSN EN 60675 bez jakýchkoli modifikací. Uvedená norma je dostupná v Českém normalizačním institutu, úsek informatiky, Praha 1, Biskupský Dvůr 5." V národní předmluvě jsou pouze uvedeny citované normy a obdobné mezinárodní a zahraniční normy. Komerčně dostupný český výtisk této normy tedy neobsahuje žádná normativní ustanovení, tj. vlastní text normy. ČSN EN 60675 (36 1060) byla vydána v březnu 1997. Nahradila ČSN IEC 675 (36 1060) z dubna 1994.

Obsah

ČSN EN 60712 +A1 Tato norma se vztahuje na kazety pro obrazový magnetický záznam na pásek o šířce 19 mm (3/4 in) ve videomagnetofonech pro šikmý záznam se dvěma hlavami, vhodnými pro záznam a/nebo reprodukci černobílého nebo barevného televizního programu. Poskytuje rozměry a jiné charakteristické údaje nezbytné pro zajištění vzájemné výměny kazet. U některých parametrů je možná specifikace pouze pomocí popisu pásků se záznamem jejichž použití tvoří referenci pro používaný televizní systém nebo normu. V těchto případech tvoří reference pro 525řádkový / 60 půlsnímkový nebo 625řádkový / 50 půlsnímkový systém pouze příklad. Obsahuje definice parametrů pro dvouhlavový záznamový a reprodukční systém používající šikmý záznam a kazety s páskem o šířce 19 mm (3/4 in) známý jako U-matic SP-formát (obrázky 2b a 2c). Tento systém je vhodný pro barevné televizní systémy PAL 625/50 a NTSC 525/60.

Obsah

ČSN ISO/IEC 2022 Norma obsahuje ISO/IEC 2022:1994. Tato mezinárodní norma specifikuje strukturu 8-bitových a 7-bitových kódů, které jsou určeny pro kódování souborů znaků. Kódové prvky používané ve struktuře jsou společné jak pro 8-bitové, tak pro 7-bitové kódy. Kódy používají různé metody rozšiřování schopností základních 8-bitových a 7-bitových kódů. Větší důraz se klade na 8-bitové kódy, neboť se používají ve větším měřítku. Na zde specifikovanou 8-bitovou kódovou strukturu se vztahuje ISO/IEC 4873 a na zde specifikovanou 7-bitovou kódovou strukturu se vztahuje ISO/IEC 646. ČSN ISO/IEC 2022 (36 9114) byla vydána v březnu 1997. Nahradila ČSN 36 9114 z 26.10.1987.

Obsah

ČSN EN 60870-5-2 Norma je identická s EN 60870-5-2:1993. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 870-5-2:1992 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tento oddíl souboru IEC 870-5 se týká zařízení a systémů se sériovým přenosem bitově kódovaných dat pro sledování a řízení geograficky rozlehlých procesů. Normalizované přenosové procedury, definované v tomto oddílu, lze použít pro dvoubodová, vícenásobná dvoubodová, mnohabodová hvězdicová, mnohabodová liniová a mnohabodová kruhová uspořádání, popsaná v 4.4, IEC 870-1-1. ČSN EN 60870-5-2 (33 4650) byla vydána v červenci 1997.

Obsah

ČSN EN 60994 Norma je identická s EN 60994:1992. Tato mezinárodní norma se vztahuje na jakýkoli typ přetlakové nebo rovnotlaké turbíny, jakož i na jakýkoli typ čerpadlové turbíny a akumulačního čerpadla, spojených s elektrickým generátorem nebo motorem. Norma zahrnuje problematiku standardních zkoušek vibrací a pulzací. Předmětem zkoušek je: posouzení konstrukce hydraulického stroje, výroby a montáže z hlediska vibrací; posouzení změn vibrací stroje během jeho životnosti; doporučená opatření pro provoz soustrojí (například volba nejvhodnějšího pořadí úkonů při přechodových pochodech); pomoc při analýze závad a poruch. Není-li možné uplatnit doporučení normy v důsledku konstrukce hydraulického stroje, nebo není-li nutné vykonat některé z měření, může se od takových zkoušek, po předchozí dohodě mezi dodavatelem a odběratelem upustit. Předmětem normy je stanovit jednotná pravidla, která budou uplatňována při měření vibrací a pulzací. Stanovit metody měření a zpracování údajů. Vyznačit kritéria pro jednotný přístup k porovnání vibrací a pulzací různých hydraulických strojů téže třídy. Zajistit možnost shromáždění skutečných údajů stejného charakteru na různých hydraulických strojích. Hlavní zásady: vylučuje všechny záležitosti čistě obchodního rázu, nezabývá se speciálními zkouškami vibrací a pulzací pro výzkumné účely, nevztahuje se na laboratorní modelové zkoušky vibrací a pulzací, ani zkoušky jednotlivých skutečných součástí v závodě (jsou-li výsledky modelových měření dynamických veličin k dispozici, je třeba je vzít v úvahu), nevztahuje se na problémy související s vibracemi stavební části a jiných součástí elektrického stroje, nežli jsou ložiska a hřídel, jakož i tlakovými pulzacemi v průtočných částech vně stroje, neobsahuje doporučení k identifikaci a odstraňování příčin vibrací, bere v úvahu jen mechanické vibrace s vyloučením akustických efektů při posouzení vibračních potíží hydraulického stroje. Normalizovány jsou následující oddíly: I - Všeobecně, II - Provedení zkoušek, III - Metody měření, sběr a zpracování dat. Rozsáhlou normu doplňují tabulky a obrázky (schématické nákresy). ČSN EN 60994 (08 5014) byla vydána v srpnu 1997.

Obsah

ČSN ISO/IEC 7776 Norma je identická s ISO/IEC 776:1995. Definuje použití následujících norem s procedurami HDLC:ISO/IEC 3309, ISO/IEC 4335, ISO/IEC 7478, ISO/IEC 7809. Tam, kde jsou potíže s interpretací požadavku při převádění jeho formulace z jedné mezinárodní normy do druhé, považuje se za rozhodný původní požadavek norem ISO/IEC 3309, ISO/IEC 4335, ISO/IEC 7478 nebo ISO/IEC 7809. Norma také definuje strukturu, prvky a procedury pro provoz zařízení DTE s použitím protokolu LAPB X.25, jak je specifikován v Doporučení ITU-T X.25. Procedury jsou použitelné pro výměnu dat mezi zařízeními DTE a DCE nebo mezi dvěma DTE. Procedury jsou definovány pro použití na duplexních spojích s použitím synchroního nebo arytmického přenosu. Kapitola 3 popisuje dvě struktury rámců: jeden rámec je určen pro základní provoz (modulo 8) a druhý pro rozšířený provoz (modulo 128). Základní provoz (modulo 8) patří do vyvážené asynchronní třídy procedury ISO/IEC s volitelnými funkcemi 2 a 8 (BAC, 2, 8). Rozšířený provoz (modulo 128) patří do vyvážené asynchronní třídy procedur s volitelnými funkcemi 2, 8 a 10 (BAC, 2, 8, 10). Pro ta spojení DTE/DCE, která podporují jak základní provoz (modulo 8), tak rozšířený provoz (modulo 128) se provádí pouze volba s přidělováním času účastníkům. Pro ta spojení DTE/vzdálené DTE, která podporují jak základní provoz (modulo 8), tak i rozšířený provoz (modulo 128), se provádí výběr vzájemnou dohodou. POZNÁMKA: Zde popsaná procedura základního provozu (modulo 8) je jediná, která je k dispozici ve všech veřejných datových sítích. Kapitola 3 také popisuje dvě metody pro kódování rámců jako posloupnosti bitů při synchronním přenosu a jako posloupnosti oktetů při arytmickém přenosu. Arytmické kódování specifikuje volitelné mechanismy pro použití v prostředích, která jsou citlivá na přenos oktetů s hodinami, které by mohly být interpretovány jako řídicí znaky podle ISO/IEC 646 a/nebo v prostředích, které podporují převod 7-bitových dat na arytmický znak. Volba kódování je dána dvoustrannou dohodou nebo jinými vhodnými prostředky, aby vyhovovala vlastnostem prostředí pro přenos dat. Kapitola 4 popisuje prvky procedur. Některé aspekty jsou použitelné pouze pro základní provoz (modulo 8) a některé pro rozšířený provoz (modulo 128). Kapitoly 5 a 6 popisují proceduru jednotlivého spoje (SLP), která je odvozena od struktury rámce a prvků procedur a volitelnou proceduru vícenásobného spoje (MLP). Procedura SLP se používá pro výměnu dat na jednotlivém datovém spoji a procedura MLP se používá pro výměnu dat ve víceronásobných paralelních procedurách SLP. Procedura MLP se vyžaduje, jestliže vliv poruchy jednotlivé procedury SLP nemá narušit provoz vyšší vrstvy. Procedura MLP se může rovněž použít pro jednotlivou SLP po předchozí dvoustranné dohodě. Pro spojení zařízení DTE/vzdálené zařízení DTE se volba provádí dvoustrannou dohodou. Tam, kde se indikují volby mezi alternativními činnostmi v procedurách, indikuje se obvykle doporučená volba. Pokud se výslovně nestanoví jinak, volba činností neovlivňuje stykovou provozuschopnost s ostatními implementacemi podle této mezinárodní normy, i když může být ovlivněna účinnost provozu. Tam, kde takové volby neovlivňují stykovou provozuschopnost, procedury explicitně stanoví, že se vyžaduje předchozí dvoustranná dohoda se vzdáleným koncem při volbě procedury. Byl proveden pokus minimalizovat takové volby ve shodě s potřebou uspokojit široký rozsah aplikací. Pro všechny implementace této mezinárodní normy platí základní požadavek, že mají být schopny podle specifikace odpovídat všem činnostem na vzdáleném konci, které jsou povoleny touto mezinárodní normou (s možnou výjimkou pro ty procedury, jejichž použití zahrnují dřívější dvoustranné dohody). Kapitola 7 zahrnuje požadavky na statickou shodu a prohlášení o shodě implementace protokolu (PICS). Norma se skládá z těchto kapitol: kapitola 1 - Předmět normy, kapitola 2 - Normativní odkazy, kapitola 3 - Struktura rámců, kapitola 4 - Prvky procedur, kapitola 5 - Popis procedur, kapitola 6 - Procedury vícenásobného datového spoje, kapitola 7 - Shoda. Konečně obsahuje Přílohu A (normativní), Přílohu B (informativní) a Národní přílohu NA (informativní). ČSN ISO/IEC 7776 (36 9234) byla vydána v říjnu 1997.