Normy

Obsah

ČSN EN ISO 862 Tato norma definuje nejčastěji používané termíny z oboru povrchově aktivních látek. POZNÁMKY - Některé termíny, s výkladem nebo bez výkladu, mohou být komerčními názvy v závislosti na oblasti použití nebo druhu látky. Jejich definice se nikdy nesmějí používat jako referenční definice pro komerční termíny. V tomto oboru se také široce používá některých termínů, které nejsou specifické pro povrchově aktivní látky. Tato norma uvádí především speciální výrazy z oboru textilního průmyslu a chemického čištění, může však obsahovat i termíny používané v jiných oborech. Termíny jsou sestaveny podle dále uvedeného třídění.

Obsah

ČSN ISO 11453 Tato norma je identická s ISO 11453:1996. Tato mezinárodní norma popisuje zvláštní statistické metody pro řešení čtyř následujících problémů. Podstatné je, aby odběr vzorků neměl žádný patrný vliv na soubor. Je-li náhodně odebraný výběr menší než 10% souboru, je tento požadavek splněn, je-li však výběr větší než uvedený podíl, lze spolehlivé výsledky získat jen nahrazováním každé jednotky zahrnuté do výběru před náhodným odběrem další jednotky ze souboru. ČSN ISO 11453 (01 0238) byla vydána v prosinci 1997.

Obsah

ČSN 69 8119-1 Tato norma stanoví základní požadavky na volbu materiálu, výpočet pevnosti, konstrukci, výstroj, výrobu, montáž, zkoušení, přejímání a dokumentaci pro nadzemní ocelové svařované velkoobjemové nádrže s plochým dnem (dále jen nádrže), uzavřené nebo otevřené, s vnitřním přetlakem blízkým atmosférickému (účinek vnitřního přetlaku nepřevyšuje účinek tíhy střechy), jejichž celé dno je rovnoměrně podepřeno, sloužící k uskladňování ropy nebo kapalných ropných produktů a namáhané hydrostatickým tlakem uskladněné kapaliny a případnými vnějšími vlivy. Norma neplatí pro nádrže provozované v chlazeném režimu a nebo při teplotách nad 250 °C. Bez dalších doplňků je její použitelnost omezena klimatickými a seismickými podmínkami České republiky. Ustanovení normy mohou být přiměřeně použita na kovové ochranné jímky vlastních nádrží, které jsou budovány v souladu s požadavky ČSN 65 0201 a ČSN 75 3415. Za pozornost stojí v kapitole 5 - Navrhování- z bezpečnostního i hygienického hlediska - tyto články: 5.4.5 - Požadavky na ventilaci: Nádrže s pevnou střechou musí být s ohledem na pohyb média v nádrži, teplotní efekty a eventuální nouzové zavzdušnění opatřeny odvzdušňovacími hrdly ve střeše o odpovídajícím počtu a velikosti. Odvzdušňovací hrdla mohou být osazena pojistkami proti prošlehnutí plamene, nebo může být parní a jejich spalováním nebo zkapalňováním.5.6.4 - Průlezy v plášti: Každá nádrž musí být opatřena nejméně jedním průlezem v plášti o světlivosti DN 600. Průlezy v plášti musí odpovídat obrázku 10 a tabulce 8. Dále stojí v kapitole 5 - z bezpečnostního i hygienického hlediska - za pozornost články 5.7.1 - Všeobecně, 5.7.2 - Schody a 5.7.3 Plošiny, ochozy a zábradlí. Dále norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Materiál, už zmíněnou kapitolu 5 - Navrhování, kapitolu 6 - Výrobní příprava pro montáž a doprava montážních dílů na staveniště, kapitolu 7 - Montáž, kapitolu 8 - Svařovací postupy, kvalifikace svářečů a jejich identifikace, kapitolu 9 - Kontrola svarových spojů prozařováním, kapilární případně magnetickou metodou nebo ultrazvukovou defektoskopií a kapitolu 10 - Značení a přejímání nádrží. ČSN 69 8119-1 byla vydána v lednu 1998.

Obsah

ČSN EN 60870-5-5 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60870-5-5:1995. Evropská norma EN 60870-5-5 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 870-5-5:1995 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tento oddíl souboru IEC 870-5 platí pro zařízení a systémy dálkového ovládání, založené na sériovém přenosu binárně kódovaných dat, určené pro sledování a řízení geograficky rozlehlých procesů. Definuje základní aplikační funkce, které provádějí normalizované procedury v systémech dálkového ovládání. ČSN EN 60870-5-5 (33 4650) byla vydána v březnu 1998.

Obsah

ČSN ISO/IEC 10181-2 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 10181-2:1996. Mezinárodní norma ISO/IEC 10181-2:1996 má status české technické normy. (ČSN) ISO/IEC 10181 se skládá z následujících částí: Část 1: Přehled, Část 2: Struktura autentizace, Část 3: Struktura řízení přístupu, Část 4: Struktura nepopiratelnosti, Část 5: Struktura důvěrnosti, Část 6: Struktura integrity a Část 7: Struktura bezpečnostního auditu a alarmů. Řada doporučení/mezinárodních norem pro bezpečnostní struktury bezpečnostní struktury otevřených systémů se zabývá aplikací bezpečnostních služeb v pořadí otevřených systémů, přičemž termín Otevřené systémy zahrnuje takové oblasti jako je databáze, distribuované aplikace, otevřené distribuované zpracování a OSI. Bezpečnostní struktury se zaměřují na definování prostředků pro zajištění ochrany systémů a objektů uvnitř systémů a na interakce mezi systémy. Bezpečnostní systémy se nezabývají metodologií konstrukce systémů nebo mechanismů. Bezpečnostní struktury se zabývají datovými prvky a posloupnostmi operací (ale nikoliv prvky protokolů), které jsou používány k získání určitých bezpečnostních služeb. Tyto bezpečnostní služby se mohou aplikovat na komunikující entity systémů stejně jako na data vyměňovaná mezi systémy a na data spravovaná systémy. Toto doporučení/mezinárodní norma: - definuje základní pojetí autentizace, - identifikuje možné třídy autentizačních mechanismů, - definuje služby pro tyto třídy autentizačních mechanismů, - identifikuje funkční požadavky na protokoly s cílem podporovat tyto třídy autentizačních mechanismů, a - identifikuje všeobecné požadavky managementu na autentizaci. ČSN ISO 10181-2 (36 9694) byla vydána v dubnu 1998.

Obsah

ČSN ISO/IEC 8613-7 Norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 8613-7:1994. Mezinárodní norma ISO/IEC 8613-7:1994 má status české technické normy. (ČSN) ISO/IEC 8613 se skládá z následujících částí: Část 1 - Úvod a obecné principy, Část 2 - Struktury dokumentů, Část 3 - Abstraktní rozhraní pro manipulaci s dokumenty ODA, Část 4 - Profil dokumentu, Část 5 - Formát výměny otevřených dokumentů, Část 6 - Architektury obsahu tvořeného znaky, Část 7 - Architektury obsahu tvořeného rastrovou grafikou, Část 8 - Architektury obsahu tvořeného vektorovou grafikou, Část 9 - Architektury zvukového obsahu, Část 10 - Formální specifikace, Část 11 - Struktury tabulek a uspořádání tabulek, Část 12 - Identifikace fragmentů dokumentu, Část 13 - Tabulky, Část 14 - Dočasné vztahy a nelineární struktury. Účelem řady doporučení ITU-T T.410¦ISO/IEC 8613 je usnadnit výměnu dokumentů. V kontextu těchto doporučení¦mezinárodních norem se za dokumenty považují písemnosti jako jsou zápisy, dopisy, faktury, formuláře a zprávy, které mohou obsahovat obrázky a tabulky. Prvky obsahu použité v dokumentech mohou obsahovat grafické znaky, prvky rastrové grafiky a prvky vektorové grafiky, které je možné potencionálně všechny zahrnout do jednoho dokumentu. ODA také zajišťuje, aby se do dokumentů kromě typů obsahu definovaných v těchto doporučeních¦mezinárodních normách mohly začlenit libovolné jiné typy obsahu. Tato doporučení¦mezinárodní normy se uplatňují při výměně dokumentů pomocí prostředků datové komunikace nebo výměnou paměťových médií. Při výměně dokumentů plní tato doporučení¦mezinárodní normy buď jeden nebo oba následující účely: - umožnit prezentaci podle úmyslu původce; - umožnit zpracování, jako je editování a přeformátování. Složení dokumentu může mít při výměně několik tvarů: - Formátovaný tvar umožňující prezentaci dokumentu; - zpracovatelný tvar umožňující zpracování dokumentu; formátovaný zpracovatelný tvar umožňující jak prezentaci tak i zpracování dokumentu. Tato doporučení¦mezinárodní normy také zajišťují výměnu informačních struktur ODA používaných pro zpracování vyměňovaných dokumentů. Toto doporučení ITU-T¦mezinárodní norma definuje: architekturu obsahu tvořeného rastrovou grafikou, které lze používat ve spojení s architekturou dokumentů definovanou v doporučení ITU-T T.412¦ISO/IEC 8613-2; vnitřní strukturu obsahu vytvořenou v souladu s architekturou obsahu tvořeného rastrovou grafikou; aspekty umísťování a zobrazování, které lze uplatnit na prezentaci obsahu tvořeného rastrovou grafikou v základním objektu uspořádání; proces uspořádání obsahu, který společně s procesem uspořádání dokumentu definovaným v doporučení ITU-T T.412¦ISO/IEC 8613-2 specifikuje metodu určení rozměrů základních objektů uspořádání pro podíly obsahu tvořeného rastrovou grafikou; prezentaci atributů podílu obsahu, kterou lze uplatnit na architektury obsahu tvořeného rastrovou grafikou. Tato část normy ISO/IEC 8613 se skládá z následujících kapitol: kapitola 1 - Předmět normy, kapitola 2 - Normativní odkazy, kapitola 3 - Definice, kapitola 4 - Zkratky, kapitola 5 - Konvence, kapitola 6 - Obecné principy, kapitola 7 - Principy umísťování pelů, kapitola 8 - Definice prezentačních atributů rastrové grafiky, kapitola 9 - Definice atributů podílu obsahu tvořeného rastrovou grafikou, kapitola 10 - Formální definice typů dat závislých na architektuře obsahu tvořeného rastrovou grafikou, kapitola 11 - Schémata kódování, kapitola 12 - Proces uspořádání obsahu, kapitola 13 - Proces zobrazování obsahu, kapitola 14 - Definice tříd architektur obsahu tvořeného rastrovou grafikou. Konečně obsahuje Přílohy A, B (informativní), Přílohu C (normativní), Rejstřík a Národní přílohu NA (informativní). ČSN ISO/IEC 8613-7 (36 9642) byla vydána v červnu 1998. Nahradila ČSN ISO 8613-7 z března 1995.

Obsah

ČSN ISO/IEC 8613-8 Norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 8613-8:1994. Mezinárodní norma ISO/IEC 8613-8:1994 má status české technické normy. (ČSN) ISO/IEC 8613 se skládá z následujících částí: Část 1 - Úvod a obecné principy, Část 2 - Struktury dokumentů, Část 3 - Abstraktní rozhraní pro manipulaci s dokumenty ODA, Část 4 - Profil dokumentu, Část 5 - Formát výměny otevřených dokumentů, Část 6 - Architektury obsahu tvořeného znaky, Část 7 - Architektury obsahu tvořeného rastrovou grafikou, Část 8 - Architektury obsahu tvořeného vektorovou grafikou, Část 9 - Architektury zvukového obsahu, Část 10 - Formální specifikace, Část 11 - Struktury tabulek a uspořádání tabulek, Část 12 - Identifikace fragmentů dokumentu, Část 13 - Tabulky, Část 14 - Dočasné vztahy a nelineární struktury. Účelem řady doporučení ITU-T T.410¦ISO/IEC 8613 je usnadnit výměnu dokumentů. V kontextu těchto doporučení¦mezinárodních norem se za dokumenty považují písemnosti jako jsou zápisy, dopisy, faktury, formuláře a zprávy, které mohou obsahovat obrázky a tabulky. Prvky obsahu použité v dokumentech mohou obsahovat grafické znaky, prvky rastrové grafiky a prvky vektorové grafiky, které je možné potencionálně všechny zahrnout do jednoho dokumentu. ODA také zajišťuje, aby se do dokumentů kromě typů obsahu definovaných v těchto doporučeních¦mezinárodních normách mohly začlenit libovolné jiné typy obsahu. Tato doporučení¦mezinárodní normy se uplatňují při výměně dokumentů pomocí prostředků datové komunikace nebo výměnou paměťových médií. Při výměně dokumentů plní tato doporučení¦mezinárodní normy buď jeden nebo oba následující účely: - umožnit prezentaci podle úmyslu původce; - umožnit zpracování, jako je editování a přeformátování. Složení dokumentu může mít při výměně několik tvarů: - Formátovaný tvar umožňující prezentaci dokumentu; - zpracovatelný tvar umožňující zpracování dokumentu; formátovaný zpracovatelný tvar umožňující jak prezentaci tak i zpracování dokumentu. Tato doporučení¦mezinárodní normy také zajišťují výměnu informačních struktur ODA používaných pro zpracování vyměňovaných dokumentů. Toto doporučení ITU-T¦mezinárodní norma definuje: architekturu obsahu tvořeného vektorovou grafikou, které lze používat ve spojení s architekturou dokumentů definovanou v doporučení ITU-T T.412¦ISO/IEC 8613-2; rozhraní umožňující v dokumentech strukturovaných ve shodě s doporučením ITU-T T.412¦ISO/IEC 8613-2 použít obsah strukturovaný ve shodě s ISO 8632; definuje ty aspekty umísťování a zobrazování, které lze uplatnit na prezentaci této architektury obsahu tvořeného vektorovou grafikou v základním objektu uspořádání; definuje prezentační atributy, které lze uplatnit na tuto architekturu obsahu tvořeného vektorovou grafikou; popisuje proces uspořádání obsahu, který společně s procesem uspořádání dokumentu popsaným v doporučení ITU-T T.412¦ISO/IEC 8613-2 popisuje uspořádání obsahu tvořeného vektorovou grafikou v základních objektech uspořádání a určuje rozměry těchto základních objektů uspořádání. Tato část normy ISO/IEC 8613 se skládá z následujících kapitol: kapitola 1 - Předmět normy, kapitola 2 - Normativní odkazy, kapitola 3 - Definice, kapitola 4 - Zkratky, kapitola 5 - Konvence, kapitola 6 - Obecné principy, kapitola 7 - Umísťování, kapitola 8 - Definice prezentačních atributů vektorové grafiky, kapitola 9 - Atributy podílu obsahu tvořeného vektorou grafikou, kapitola 10 - Formální definice typů dat závislých na architektuře obsahu tvořeného vektorovou grafikou, kapitola 11 - Proces uspořádání obsahu, kapitola 12 - Proces uspořádání obsahu, kapitola 13 - Proces zobrazování obsahu. Konečně obsahuje Přílohy A, B (informativní) a Přílohu C (normativní), Rejstřík a Národní přílohu NA (informativní). ČSN ISO/IEC 8613-8 (36 9642) byla vydána v červnu 1998. Nahradila ČSN ISO 8613-8 z května 1995.

Obsah

ČSN EN 60107-7 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60107-7:1997. Evropská norma EN 60107-7:1997 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 60107-7:1997 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tato sedmá část evropské normy (ČSN EN) IEC 107 se zabývá standardními podmínkami a metodami měření televizních displejů s vysokou rozlišovací schopností (HDTV). Takové displeje mohou být součástí přijímačů HDTV pro přímý příjem z vysílačů, příjem z kabelových rozvodů nebo monitorů pro obrazový záznam, domácí kino a hry a jiné aplikace. Tato norma se zabývá určováním vlastností a dovoluje srovnání zařízení porovnáním vlastností, které jsou užitečné pro specifikaci a stanovení jednotných metod měření těchto vlastností. Provozní požadavky nejsou specifikovány. Norma se nezabývá otázkami všeobecné bezpečnosti, pro které se odkazuje na IEC 65 [název v Příloze A] a příslušné další normy IEC na bezpečnost. Tato celkem rozsáhlá norma (cca 60 stran) obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Všeobecně, kapitolu 2 - Všeobecné poznámky k měření, kapitolu 3 - Zkoušky za obecných provozních podmínek, kapitolu 4 - Vlastnosti zobrazovaného obrazu a kapitolu 5 - Vlastnosti obrazových kanálů. Norma dále uvádí normativní Přílohu A a ZA. ČSN EN 60107-7 (36 7006) byla vydána v listopadu 1998.

Obsah

ČSN EN 300 220-1 V1.2.1 Tento dokument se zabývá minimálními charakteristikami považovanými za nezbytné pro přístroje s krátkým dosahem (SRD), aby se co nejlépe využily kmitočty, které jsou k dispozici. Termín "tato EN" se vztahuje pouze na normu EN 300 220-1. Tato EN obsahuje technické charakteristiky pro rádiová zařízení podle Rozhodnutí CEPT/ERC a doporučení CEPT/ERC 70-03 [1]. Tato EN neobsahuje všechny charakteristiky, které mohou být požadovány uživatelem, ani nepředstavuje optimální dosažitelnou funkční způsobilost. Je to norma skupiny výrobků, která může být úplně nebo částečně nahražena specifickou normou zabývající se specifickými aplikacemi.

Obsah

ČSN IEC 258 +A1 Tato norma se vztahuje na elektrické měřicí přístroje přímopůsobící zapisovací stejnosměrných a střídavých elektrických veličin, které se používají k zapisování měnících se hodnot jedné nebo více měřených veličin jako funkce času. Vztahuje se na pásové, bubnové a kotoučové zapisovací přístroje jako: - ampérmetry; - voltmetry; - jednofázové a vícefázové wattmetry, varmetry, fázoměry a měřiče účiníku *) (činného nebo jalového); - kmitočtoměry; - ohmmetry. Tato norma se dále vztahuje na vícerozsahové a víceúčelové přístroje výše uvedených typů. Tato norma se rovněž vztahuje na přístroje, obsahující usměrňovače nebo diody nebo termočlánky v jejich měřicích obvodech. Dále se vztahuje na určitá příslušenství, používaná ve spojení se zapisovacími přístroji, jako jsou: - bočníky; - předřadné rezistory a impedance. V případě, že přístroj má nezáměnné příslušenství, kalibrované s tímto přístrojem, vztahuje se tato norma na kombinaci přístroje a příslušenství.

Obsah

ČSN EN 1596 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1596:1998. Evropská norma EN 1596:1998 má status české technické normy. Tato norma stanoví pro účely přezkoušení typu požadavky na konstrukci, bezpečnostní vlastnosti, metody zkoušení a značení pojízdných a přenosných ohřívačů vzduchu s nucenou konvekcí a přímým ohřevem, se jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 180 kW (HS), spalujících paliva třetí třídy, které jsou určeny k vytápění prostorů nebytových objektů (dále jen "spotřebiče"). Norma platí pro dále uvedené typy pojízdných a přenosných ohřívačů vzduchu provedení A3 (viz CR 1749 - do června 1999 nezavedena) s nucenou konvekcí a přímým ohřevem, vybavených vestavěnými hořáky, které jsou určeny k použití v prostorech nebytových objektů: a) nízkotlaké spotřebiče provozované při přetlacích nejvýše 50 mbar, spalujících butan a/nebo propan, b) středotlaké spotřebiče provozované při přetlacích vyšších než 50 mbar a nejvýše 4,0 bar, spalujících butan a/nebo propan. Neplatí pro spotřebiče, které jsou určeny k trvalému namontování, nebo pro spotřebiče, které jsou vybaveny hořáky na kapalná paliva. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Třídění, kapitolu 5 - Požadavky na bezpečnost a provedení, kapitolu 6 - Zkušební podmínky a metody a kapitolu 7 - Značení a návody. Norma dále uvádí tabulky, obrázky, informativní Přílohu A, normativní Přílohu B a informativní Přílohu ZA. Za pozornost stojí, jak už bylo zmíněno, informativní Příloha A - Přívod vzduchu a větrání, kde se uvádí: "Dokud nebude přijata evropská norma týkající se přívodu vzduchu a větrání pro tyto typy spotřebičů, mají být přijaty tyto směrnice: a) Musí být doporučen nejmenší rozměr místnosti, a sice na základě jmenovitého tepelného příkonu 100W/m3 prostoru místnosti. V žádném případě nemá být doporučený objem místnosti menší než 100 m3. b) Musí být dodržen nejmenší průřez otvorů pro větrání 25 cm2 na kW jmenovitého tepelného příkonu, rovnoměrně rozdělených mezi horní a spodní úroveň prostoru, nejméně však 250 cm2. Dále stojí za pozornost Příloha ZA se uvádí toto: "Ustanovení této evropské normy vyjadřující podstatné požadavky nebo jiná ustanovení směrnic EU. Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje splnění podstatných požadavků Směrnice 90/396/EHS týkající se spotřebičů na plynná paliva. Upozornění: Na výrobek (výrobky), který je zahrnut (které jsou zahrnuty) do předmětu této normy se mohou vztahovat jiné požadavky a jiné směrnice EU. Ustanovení této normy podporují splnění podstatných požadavků směrnice týkající se spotřebičů na plynná paliva. Shoda s touto normou je jedním ze způsobů zajištění shody se specifickými podstatnými požadavky výše uvedených směrnic EU a přidružených předpisů ESVO (EFTA)". ČSN EN 1596 (06 1456) byla vydána v červnu 1999.

Obsah

ČSN EN 12068 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12068:1998. Evropská norma EN 12068:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma stanoví požadavky a zkušební metody pro organické izolace páskové nebo smršťovací materiály pro ochranu proti korozi ocelových potrubí uložených v zemi nebo ve vodě používaných za působení katodické ochrany. Tato norma klasifikuje izolace podle stoupající odolnosti vůči mechanickému namáhání a podle provozní teploty. Izolace pro speciální podmínky zpracování jsou také zahrnuty. ČSN EN 12068 (03 8333) byla vydána v září 1999. Nahrazují se kapitoly 1 až 6 ČSN 03 8332 z prosince 1993.