Normy

Obsah

ČSN EN 60870-6-2 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60870-6-2:1995. Evropská norma EN 60870-6-2 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 870-6-2:1995 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tento oddíl souboru IEC 870-6 zahrnuje normy, které se vztahují k vrstvám 1 - 4 referenčního modelu OSI. Jeho cílem je: - popsat úlohu každé vrstvy a funkce, které provádí, - sestavit seznam důležitých základních norem ISO, - poskytnout obecná hlediska a doporučení pro použitím norem v aplikačním kontextu Části 6. Popisuje použití těchto norem při jejich aplikaci v koncových systémech (end systems - ES) a mezilehlých systémech (intermediate systems - IS). Koncový systém je systém zahrnující všech sedm vrstev referenčního modelu OSI a též aplikační proces. Mezilehlý systém je komunikační převaděč mezi podsítěmi. Koncové systémy a mezilehlé systémy jsou obsaženy v IEC 870-1-4 a IEC 870-6-1. (Obě normy v ČR do března 1998 nezavedeny) ČSN EN 60870-6-2 (33 4660) byla vydána v březnu 1998.

Obsah

ČSN ISO/IEC 10181-3 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 10181-3:1996. Mezinárodní norma ISO/IEC 10181-3:1996 má status české technické normy. (ČSN) ISO/IEC 10181 se skládá z následujících částí: Část 1: Přehled, Část 2: Struktura autentizace, Část 3: Struktura řízení přístupu, Část 4: Struktura nepopiratelnosti, Část 5: Struktura důvěrnosti, Část 6: Struktura integrity a Část 7: Struktura bezpečnostního auditu a alarmů. Bezpečnostní struktury jsou určeny k zajištění aplikace bezpečnostních služeb v prostředí otevřených systémů, přičemž termín Otevřené systémy zahrnuje takové oblasti jako databáze, distribuované aplikace, ODP a OSI. Bezpečnostní struktury se zabývají definováním způsobů zajišťování ochrany pro systémy a objektů uvnitř systémů a interakcemi mezi systémy. Bezpečnostní struktury se nezabývají metodologií konstruování systémů nebo mechanismů. Bezpečnostní struktury se zabývají datovými prvky a posloupnostmi operací (ale nikoliv prvky protokolů), které jsou používány k dosažení určitých bezpečnostních služeb. Tyto bezpečnostní služby se mohou aplikovat na komunikující entity systémů stejně jako na data vyměňovaná mezi systémy a na data spravovaná systémy. Tato bezpečnostní struktura: - definuje základní pojetí řízení přístupu, - ukazuje způsob, jak mohou být základní pojmy řízení přístupu konkretizovány, aby podporovaly některé obecně uznávané služby a mechanismy pro řízení přístupu, - definuje tyto služby a odpovídající mechanismy řízení přístupu, - identifikuje funkční požadavky na protokoly s cílem podpořit tyto služby a mechanismy řízení přístupu, - identifikuje požadavky na správu s cílem podpořit tyto služby a mechanismy řízení přístupu, - zabývá se interakcí služeb a mechanismů řízení přístupu s jinými bezpečnostními službami a mechanismy. ČSN ISO 10181-3 (36 9694) byla vydána v březnu 1998.

Obsah

ČSN EN 61325 Tato mezinárodní norma platí pro závěsné izolátory z keramické hmoty nebo skla určené pro venkovní přenosová vedení se jmenovitým napětím vyšším než 1 000 V. Neplatí pro kompozitní izolátory. Platnost této normy pro izolátory užívané pro stejnosměrné napětí k jinému účelu se ponechává příslušným technickým komisím. Tato norma stanoví: - charakteristiky izolátorů; - podmínky, za kterých musí být ověřovány předepsané hodnoty těchto charakteristik; - přejímací kritéria. Stanoví základní charakteristické zkoušky podobně jako IEC 383-1. Bylo zjištěno, že je nutno provádět některé dodatečné zkoušky, aby se zabezpečilo uspokojivé dlouhodobé chování izolátorů pro stejnosměrné napětí. Tyto dodatečné zkoušky se zatím týkají jen talířových izolátorů. S ohledem na nedostatek spolehlivých údajů o chování tyčových izolátorů na stejnosměrných vedeních není nyní možné stanovit nebo uplatnit pro tyto izolátory zvláštní zkoušky zaměřené na stejnosměrné napětí. Tato norma neobsahuje požadavky nebo zvláštní zkoušky zaměřené na volbu izolátorů pro zvláštní provozní podmínky (např. stárnutí vznikající za zvláštních provozních podmínek). POZNÁMKY 1 Tato norma neobsahuje zkoušky radiového rušení, zkoušky umělým znečištěním nebo zkoušky na sestavách izolátorů. Tyto body a některé odpovídající zkušební metody jsou zpracovány v těchto publikacích IEC: IEC 383-2, IEC 437 a IEC 1245. 2 Mnohé z požadavků a zkoušek v této normě se vztahují na izolátory určené pro stejnosměrnou trakci, avšak mohou být vyžadovány zkoušky jiné. Je možné se odvolat na IEC 383-1.

Obsah

ČSN EN 1082-1 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1082-1:1996. Evropská norma EN 1082-1:1996 má status české technické normy. Tato evropská norma stanoví požadavky na provedení (konstrukci), odolnost proti průniku, ergonomické charakteristiky, upevňovací pásky, hmotnost, materiál, značení a návod k používání pro rukavice a chrániče horních končetin. Stanoví také odpovídající zkušební metody. Tato evropská norma se týká ochranných rukavic z kroužkového pletiva a kovových a plastových chráničů horních končetin používaných při práci s ručními noži. Norma dále obsahuje ještě tyto kapitoly: kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Požadavky, kapitolu 5 - Zkušební zařízení, kapitolu 6 - Postupy zkoušek, kapitolu 7 - Značení, kapitolu 8 - Informace pro uživatele a návod k používání, kapitolu 9 - Piktogram. (Speciální piktogram pro materiály, odpovídající požadavkům této normy, je na obrázku 8.) Norma dále obsahuje ještě normativní Přílohu A a informativní přílohy B, C, D a Přílohu ZA. Normativní příloha A obsahuje požadavky na barevné značení vybraných velikostí rukavic. Za pozornost stojí i informativní příloha B, která obsahuje rozměry horních končetin, rozměry ochranných rukavic a rozměry chráničů horních končetin (předloktí a paží). Konečně v informativní příloze ZA je uvedeno zejména: "Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) a podporuje splnění podstatných požadavků Směrnice EU 89/686/EHS. Upozornění: Na výrobek (výrobky), který(é) je (jsou) předmětem této normy, se mohou vztahovat další požadavky a další směrnice EU. Následující ustanovení této normy podporují splnění podstatných požadavků uvedených v Příloze II, Směrnice EU 89/686/EHS. (Příslušné články jsou v tabulce přílohy ZA vyjmenovány.) Shoda s v tabulce uvedenými ustanoveními této normy je jedním ze způsobů zajištění shody se specifickými podstatnými požadavky příslušné směrnice a přidružených předpisů ESVO." Jde tedy o evropskou harmonizovanou normu. ČSN EN 1082-1 (83 2351) byla vydána v červnu 1998.

Obsah

ČSN 97 1005-2 Tato část normy stanoví hodnoty kódu poplatků, které jsou součástmi přepravních a ostatních poplatků spojených s mezinárodním pohybem zboží. Tato část normy se použije ve všech případech, kdy je nutné uvádět přepravní a ostatní poplatky v kódované formě při výměně obchodních dat pomocí papírových dokladů nebo elektronických prostředků.

Obsah

ČSN ETS 300 446 ed. 2 Tato evropská telekomunikační norma (ETS) se vztahuje na posuzování radiokomunikačních a přidružených zařízení, s ohledem na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Tato ETS specifikuje minimální funkční způsobilost a metody měření EMC druhé generace bezšňůrových telefonních přístrojů (CT2) a přidružených zařízení. Tato ETS specifikuje vhodné zkoušky EMC, meze a kritéria funkční způsobilosti digitálních rádiových zařízení, provozovaných v rozsahu kmitočtů 864,1 MHz až 868,1 MHz a přidružených pomocných zařízení. Klasifikace prostředí použitá v této ETS se vztahuje na klasifikaci prostředí použitou v kmenových normách EN 50081-1 [1] a EN 50082-1 [2] s výjimkou třídy prostředí pro vozidla, na něž se vztahuje ISO 7637 [6]. Požadavky na EMC byly zvoleny tak, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kompatibility pro přístroje v prostředí obydlí, obchodů, lehkého průmyslu a vozidel. Úrovně však nepokrývají výjimečné případy, které se mohou vyskytnout v libovolném místě, avšak s nízkou pravděpodobností výskytu. Tato ETS nemůže pokrývat ty případy, při nichž je potenciální zdroj interference, který produkuje jednotlivě opakované přechodové jevy nebo spojité jevy, například stanoviště radiolokátoru nebo vysílače, trvale v blízkém okolí přítomen. V takovém případě může být nezbytné použít speciální ochrany a aplikovat je buď na zdroj interference nebo na rušenou část nebo na obojí. Dodržení požadavků této ETS u rádiových zařízení neznamená dodržení jakýchkoliv požadavků, vztahujících se na používání zařízení (tj. povolovacích požadavků). Dodržení požadavků této ETS neznamená dodržení jakýchkoliv bezpečnostních požadavků. Záleží však na zodpovědnosti posuzovatele zařízení, aby jakékoliv zjištění, týkající se nebezpečnosti nebo nespolehlivosti zařízení, které je výsledkem aplikace zkoušek podle této ETS, bylo zaznamenáno v protokolu o zkoušce.

Obsah

ČSN EN ISO 10301 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 10301:1997. Evropská norma EN ISO 10301:1997 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 10301:1997 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv změn. Podle Oddílu 1 normy jsou předmětem této evropské normy dvě metody stanovení vysoce těkavých halogenovaných uhlovodíků plynovou chromatografií. Oddíl 2 určuje metodu stanovení vysoce těkavých halogenovaných uhlovodíků po extrakci kapalina/kapalina, a to v pitné a podzemní vodě, vodě plaveckých bazénů, ve většině povrchových vod a v mnohých vyčištěných splaškových i průmyslových odpadních vodách. Typické meze stanovitelnosti pro dichlormethan, trichlormethan, tetrachlormethan, oba dichlorethany, 1,1,1-trichlorethan, 1,1,2,2-tetrachlorethan, hexachlorethan, cis- a trans-1,2-dichloretheny, trichlorethen, tetrachlorethen, hexachlorbutadien, tribrommethan a 1,1,2-trichlortrifluorethan) jsou uvedeny v tabulce 1. Oddíl 3 určuje metodu stanovení vysoce těkavých halogenovaných uhlovodíků v pitné vodě, povrchových vodách a v podzemní vodě statickou head-space metodou. Typické meze stanovitelnosti (pro velmi podobný soubor látek jako v tabulce 1 - navíc jsou pouze 1,1,2-trichlorethan, 1,1-dichlorethan, 1,2- a 1,3-dichlorpropan, dibrommethan, 1,2-dibromethan, bromchlormethan, bromdichlormethan, dibromdichlormethan a 1,1,3-trifluorethan) jsou uvedeny v tabulce 2. Head-space metodu je možno v praxi uplatnit na vyčištěné průmyslové odpadní vody k průzkumným účelům, ale v některých případech je nutno výsledek potvrdit metodou po extrakci kapalina/kapalina. V normě, jak už bylo uvedeno jsou tyto oddíly: Oddíl 1: Všeobecně, který obsahuje Předmět normy, Normativní odkazy a Termíny a definice. Oddíl 2 - Extrakce kapalina/kapalina a analýza plynovou chromatografií a Oddíl 3 - Statická head-space metoda a analýza plynovou chromatografií. Rozsáhlá norma dále obsahuje informativní Přílohy A, B, C, D, E, F, G a informativní Přílohu ZA. ČSN EN ISO 10301 (75 7551) byla vydána v srpnu 1998.

Obsah

ČSN ISO 999 Tato norma nabízí zásady zpracování, uspořádání a grafické úpravy rejstříků. Tato norma se vztahuje na rejstříky knih (včetně beletristických děl), periodik, vědeckých a technických zpráv, patentových dokumentů a dalších psaných nebo tištěných dokumentů, a také netištěných materiálů jako jsou elektronické dokumenty, filmy, zvukové nahrávky, videonahrávky, grafické materiály, mapy a trojrozměrné objekty. Tato norma se spíše než podrobnými metodami tvorby rejstříků, které se liší v závislosti na typu zpracovávaného dokumentu a uživatelů, pro něž je rejstřík určen, zabývá základními indexačními principy a technikami. Proto uváděné příklady, a to včetně interpunkce, nejsou závazné, nýbrž pouze ilustrativní. Tato norma pokrývá výběr, formu a uspořádání záhlaví a podzáhlaví užívaných v rejstříkových heslech, poté co byly stanoveny předměty určené k indexování. (Analýza dokumentu a výběr indexačních termínů viz ISO 5963. Tvorba jednojazyčného tezauru, kterou je možno použít jako vodítko při výběru indexačních termínů, viz ISO 2788.) Ačkoliv se tato norma nezabývá automatizovanou tvorbou rejstříků jako takovou, je relevantní pro tvorbu všech typů rejstříků, bez ohledu na to, zda jsou zpracovávány ručně nebo za pomoci počítače, jedním zpracovatelem nebo celým týmem. Norma nepokrývá mechanické extrahování slov z textu pro rejstříky, jako např. KWIC (Keyword in Context), ani specializované indexační systémy jako je PRECIS, řetězové indexování, citační indexování nebo metody postkoordinovaného indexování, i když doporučení obsažená v normě mohou být relevantní pro kterýkoliv z těchto systémů. Norma neobsahuje doporučení pro tvorbu katalogů knihoven nebo muzeí.

Obsah

ČSN IEC 973 Norma je českou verzí mezinárodní normy IEC 973:1989. Mezinárodní norma IEC 973:1989 má status české technické normy. Norma se vztahuje na germaniové detektory záření, které se používají především pro detekci gama záření a spektroskopii gama záření s vysokou rozlišovací schopností. Tato zařízení se rovněž používají v rentgenové spektroskopii a příležitostně také ve spektroskopii nabitých částic. Norma popisuje měření provozních charakteristik detekčního systému, které jsou důležité pro uživatele detektoru. Popsané metody měření byly zvoleny tak, aby byly snadno dostupné pro výrobce i uživatele germaniových detektorů. Předmětem normy je zavést normalizované zkušební postupy pro germaniové detektory záření gama takovým způsobem, aby měření dávala pro všechny výrobce a uživatele stejný smysl. Ne všechny zkoušky popsané v této normě jsou povinné, ale zkoušky, které se používají pro specifikaci činnosti musí být provedeny podle popsaných postupů. Norma obsahuje tyto kapitoly: Kapitolu 1 - Rozsah platnosti, kapitolu 2 - Předmět normy, kapitolu 3 - Symboly a definice, kapitolu 4 - Úvod, kapitolu 5 - Obecné požadavky, kapitolu 6 - Spektroskopická měření energií, kapitolu 7 - Účinnost detekce, kapitolu 8 - Index tloušťky okna, kapitolu 9 - Časování, kapitolu 10 - Cyklovatelnost teploty, kapitolu 11 - Germaniové detektory s nízkým pozadím. Tyto kapitoly mají další články (oddíly a podkapitoly). Konečně norma obsahuje řadu obrázků, grafů a tabulek. ČSN IEC 973 (35 6635) byla vydána v září 1998.

Obsah

ČSN EN 60983 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60983:1996. Evropská norma EN 60983:1996 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 983:1995 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tato norma uvádí požadavky pro trpasličí žárovky a to jak normální, tak halogenové se jmenovitým napětím do 30 V a jmenovitým příkonem do 25 W. Obsahuje: - žárovky používané v silničních vozidlech, které nejsou předmětem homologace a které proto nejsou obsaženy v IEC 809 (oddíl 2) - (v ČR zavedena jako ČSN EN 60809), - žárovky pro kapesní svítilny (oddíl 3), - žárovky pro důlní přilbová svítidla (oddíl 4). Letadlové žárovky jsou normalizovány v IEC 43 (v ČR do září 1998 nezavedena). Tato norma uvádí rozměrové, elektrické a fotometrické požadavky, jakož i požadavky týkající se života a mechanické pevnosti. Norma obsahuje tyto oddíly: oddíl 1 - Všeobecně, oddíl 2 - Žárovky pro doplňkové účely v silničních vozidlech, oddíl 3 - Žárovky pro kapesní svítilny a oddíl 4 - Žárovky pro důlní přilbová svítidla. Dále norma obsahuje normativní Přílohu A, informativní Přílohu B a normativní Přílohu ZA. ČSN EN 60983 (36 0182) byla vydána v září 1998. Nahradila ČSN IEC 983 z června 1992 (36 0182) v plném rozsahu.

Obsah

ČSN ISO 5479 1.1 Tato mezinárodní norma obsahuje návod na použití metod a testů k rozhodnutí, zda je, či není možno zamítnout hypotézu o normálním rozdělení za předpokladu, že pozorování jsou nezávislá. 1.2 Použití testu odchýlení od normálního rozdělení může být přínosné, nebo dokonce nezbytné, kdykoliv se vyskytnou pochybnosti o tom, zda jsou pozorování normálně rozdělena. Nicméně v případě robustních metod (tj. když se výsledky mění pouze zcela nepatrně, jestliže skutečné rozdělení pravděpodobností pozorování není normální) není test odchýlení od normálního rozdělení příliš přínosný. Takovýto případ nastane například, prověřuje-li se střední hodnota na základě jednoho náhodného výběru pozorování vůči dané teoretické hodnotě pomocí t-testu. 1.3 Odkazuje-li se na metodu založenou na hypotéze normality, není vždy nezbytně nutné používat takovýto test. Je možné, že o normálním rozdělení pozorování není vůbec žádná pochybnost, buď proto, že existují teoretické (např. fyzikální) důvody, které potvrzují takovouto hypotézu, nebo proto, že se tato hypotéza pokládá za přijatelnou v souladu s dříve získanou informací. 1.4 Testy odchýlení od normálního rozdělení zařazené do této mezinárodní normy jsou přednostně určeny pro úplné údaje, nikoli pro údaje seskupované do tříd. Jsou rovněž nevhodné pro cenzorované údaje. 1.5 Testy odchýlení od normálního rozdělení zařazené do této mezinárodní normy lze použít na pozorované hodnoty nebo na jejich funkce, jako je například logaritmus nebo druhá odmocnina. 1.6 Testy odchýlení od normálního rozdělení jsou značně neefektivní pro výběry o rozsahu menším než osm. Proto se tato mezinárodní norma omezuje na výběry o rozsahu osm a více.

Obsah

ČSN EN 1868 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1868:1997. Evropská norma EN 1868:1997 má status české technické normy. Tato evropská norma je použitelná pro osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky. Tato norma specifikuje seznam termínů použitých pro definování osobních ochranných prostředků proti pádům z výšky. Termíny jsou seřazeny v abecedním pořadí v třech úředních jazycích CEN, angličtině, francouzštině a němčině. Termíny nebo výklady uvedené v závorkách jsou přidány výlučně pro lepší pochopení. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Ekvivalentní termíny (Anglicky/Německy/Francouzsky/Česky), kapitolu 3 - Ekvivalentní termíny (Francouzsky/Anglicky/Německy/Česky) a kapitolu 4 - Ekvivalentní termíny (Německy/Anglicky/ /Francouzsky/Česky). Norma dále obsahuje ještě informativní Přílohu NA, která obsahuje termíny, seřazené v abecedním pořadí počínaje češtinou (Česky/Anglicky/Německy/Francouzsky). Definice norma neobsahuje. Jde v podstatě o čtyřjazyčný slovník. ČSN EN 1868 (83 2603) byla vydána v říjnu 1998.