Normy

Obsah

ČSN EN ISO 5172 Tato mezinárodní norma stanovuje specifikace a zkoušky na hořáky pro plamenové svařování, ohřívání a řezání kovů. Aplikuje se na ruční hořáky pro svařování a ohřívání se jmenovitým tepelným výkonem do 32 000 kcal/h a ruční a strojní řezací hořáky s rozsahem řezání do 300 mm. Tato mezinárodní norma neplatí pro hořáky s přisávaným vzduchem, které jsou specifikovány v ISO 9012. Hořáky s větším jmenovitým tepelným výkonem nebo rozsahem řezání mohou být také zkoušeny podle této mezinárodní normy, pokud jsou zkušební požadavky vhodné.

Obsah

ČSN EN ISO 19439 ČSN EN ISO 19439 definuje a specifikuje všeobecné pojmy, které nacházejí uplatnění při vytváření podnikových modelů v oblastech průmyslového byznysu a podporují u průmyslových podniků deklarování rámcových dokumentů.

Obsah

ČSN EN 62403 Mezinárodní norma specifikuje formát HD-BURN používaný pro disky CD-R/RW. Formát HD-BURN je schopen zaznamenávat informace s dvojnásobnou hustotou ve srovnání s konvenčními disky CD-R/RW. Umožňuje realizaci produktů s vysokou spolehlivostí, vysokou rychlostí a vzájemně záměnných záznamů, které jsou vhodné zejména pro používání ve spotřební technice s velmi dobrými cenovými vlastnostmi.

Obsah

ČSN ISO 2859-5 Systém statistických přejímek v ČSN ISO 2859-1 je indexován přípustnou mezí jakosti (AQL). Jeho účelem je působit na dodavatele pomocí ekonomického a psychologického nátlaku vyvolaného nepřijetím dávky tak, aby udržoval průměr procesu na úrovni alespoň shodné s předepsanou přípustnou mezí jakosti při současném stanovení horní meze rizika odběratele, že bude přijata případná špatná dávka. Přejímací plány uvedené v tomto dokumentu jsou použitelné, ale ne pouze omezeny, na kontrolu: - konečných prvků, - komponent a hromadných materiálů, - operací, - materiálů používaných v procesu, - zásob ve skladu, - údržbářských operací, - dat nebo záznamů a - administrativních postupů. Tato schémata jsou navržena k použití především pro spojité série dávek, tedy série dostatečně dlouhé, aby bylo možno použít přechodová pravidla v 10.3. Tato přechodová pravidla poskytují a) zvýšenou ochranu odběratele (přechodem na zpřísněnou kontrolu nebo přerušením výběrové kontroly), která má odhalit zhoršení jakosti, b) podnět - k uvážení odpovědné autoritě - ke snížení kontrolních nákladů (přechodem na kritéria příslušná zmírněné kontrole), který se má realizovat při soustavném dosahování dobré jakosti v průběhu času. Jednotlivé přejímací plány nejsou navrženy k použití pro jiná schémata než pro jaká jsou uvedena. Pro dávky vyráběné jako izolované nebo v příliš krátkých sériích neumožňujících aplikaci ČSN ISO 2859-5 se uživateli doporučuje využít přejímacích plánů připravených pro takové situace a uvedených v české technické normě ČSN ISO 2859-2.

Obsah

ČSN EN 61970-1 Norma obsahuje překlad EN 61970-1:2006 (idt IEC 61970-1:2005). Poskytuje soubor směrnic a obecných možností infrastruktury nezbytných pro použití norem pro rozhraní EMS-API. Uvádí typické scénáře integrace u nichž jsou tyto normy používány a typy integrovaných aplikací. Pro poskytnutí základu pro používání ostatních norem pro AMS-API definuje referenční model. Tento model je obecně použitelný pro obdobné výměny informací mezi aplikacemi řídicího centra a systémy vně prostředí tohoto řídicího centra, například jinými řídicími centry, obsluhou nezávislých systémů (ISO), obsluhou regionálních přenosů (RTO) a systémy pro řízení distribuce elektrické energie (DMS - Distribution Management Systém). Norma popisuje úlohu ostatních částí souboru, které obsahují obecný informační model (CIM). Zahrnuje rovněž obecné možnosti, které potřebuje mít integrační infrastruktura, aby usnadnila výměnu informací pomocí rozhraní složek určených CIS. Norma neurčuje jednotlivé realizace nebo produkty, ani neomezuje zobrazování informací při aplikaci počítačového systému. Definuje navenek viditelná rozhraní, včetně sémantiky a syntaxe, nezbytná pro zajištění funkční spolupráce produktů dodaných různými dodavateli.

Obsah

ČSN P CEN/TS 15279 Tato technická specifikace zavádí principy a popisuje metody měření dermální expozice v pracovním prostředí. Dává návod k běžně užívaným postupům měření dermální expozice, uvádí jejich výhody a omezení a jak mohou být hodnoceny ve specifických podmínkách určité škodlivé látky. Má umožnit uživateli metod pro hodnocení dermální expozice osvojit si konzistentní přístup k validaci metody a poskytuje rámec pro hodnocení prováděné metody. Tato technická specifikace popisuje požadavky potřebné k hodnocení odběrové metody. Tím také ukazuje na metody, které jsou ve shodě s uvedenými požadavky. V hodnocení metody jsou zahrnuty účinnost odběru, výtěžnost (účinnost znovuzískání), stabilita vzorku, maximální kapacita, systematická chyba), přesnost i celková neurčitost.

Obsah

ČSN ETSI EN 302 326-3 V1.1.2 Tato norma je určena k pokrytí ustanovení Směrnice R&TTE [1] týkajících se článku 3.2, který stanoví, že "... rádiová zařízení musí být konstruována tak, aby efektivně využívala spektrum přidělené zemským/kosmickým radiokomunikacím a technické prostředky umístěné na oběžné dráze, aby se zabránilo škodlivému rušení." Norma je použitelná pro základní požadavky na antény (včetně zařízení s vestavěnými anténami) používané v pevných rádiových systémech mezi více body.

Obsah

ČSN P ISO/TS 21749 Předběžná česká technická norma ČSN P ISO/TS 21749:2007: - popisuje statistické metody vyhodnocení nejistot s respektováním postupu doporučeného v GUM, specifikuje jednotlivé potřebné kroky při vyhodnocení nejistot a hlavně je vysvětluje na konkrétních příkladech z praxe; - pro zpřesnění postupů souvisejících s vyhodnocením nejistot typu A vyšetřuje - mimo jiné - úlohu na čase závislých fluktuací a nabízí příslušné nástroje pro analýzu takových dat, především pak hierarchické návrhy experimentu a metodu ANOVA pro analýzu rozptylu, které umožňují podrobnou analýzu zdrojů nejistot právě pro různé konfigurace měření, vyšetřování vlivu nehomogenit materiálových vzorků, posouzení strannosti apod.; - samostatná pozornost je věnována vyhodnocení nejistot typu B, jejichž zdrojem jsou referenční etalony kalibrované jinou laboratoří, vlivy prostředí, nedostatek rozlišovací schopnosti použitého přístroje apod.; - tam, kde měření nemohou být opakována, se vyžaduje využití zákona šíření nejistot popsaného v GUM. Pro řešení těchto situací se nabízí například tabulka dosud nepublikovaných výrazů pro směrodatné odchylky pro funkce jediné veličiny a pro funkce dvou veličin; - doplňuje předběžnou technickou normu ČSN P ISO/TS 21748:2005 (01 0290), která je návodem pro hodnocení nejistot měření pomocí opakovatelnosti a reprodukovatelnosti, tedy složek variability získaných z mezilaboratorních studií popsaných v normách ISO řady 5725.