Normy

Obsah

ČSN EN ISO 14816 Tato norma stanoví datové struktury , které umožní jednoznačnou identifikaci v oblasti aplikací automatické identifikace vozidel.Tato norma stanoví dále základní požadavky na kódové struktury, datové struktury, alokaci dat, identifikátory, formáty datových elementů a identifikační čísla. V příloze A jsou uvedena obecná pravidla registrace kódových struktur a zavedená registrační hierarchie, dále jsou v příloze A stanoveny centrální registrační autorita (NNI - Holandsko) a národní registrační autorita a stanovena pravidla a odpovědnosti registrace.

Obsah

ČSN EN 61076-7-100 Tato část normy stanovuje požadavky na rozměry, informace o použití a zkoušky pro metrické kabelové těsnění pro vysoké zatížení obdélníkových nebo kruhových konektorových krytek. Kabelové vývody ve smyslu této předmětové specifikace zahrnují všechny nezbytné části navržené k tomu, aby splňovaly specifický stupeň těsnění krytek, které nemají kabelovou spojku. Kabelový vývod musí zaručit funkci kabelové retence v souladu s Dodatkem A funkce kotvení (zkouška tahu a kroucení) není specifikována. V této předmětové specifikaci nejsou uvedeny vývody s ochranným propojením do země nebo stíněné spojení mezi krytkou a kabelovým pláštěm.

Obsah

ČSN EN 960 V této evropské normě jsou specifikovány tři typy maket hlavy - celková, tříčtvrteční a poloviční - na zkoušení ochranných přileb, jejich všeobecné charakteristiky, materiály pro jejich zhotovení, jejich hmotnosti a způsob označování. Dále jsou zde tabulkovou formou uvedeny rozměry systémem polárních souřadnic pro jednotlivé velikosti maket hlavy. Poloviční makety hlavy jsou obvykle pevně namontovány (nejsou padací), tudíž jejich hmotnost není důležitá a není proto specifikována v této evropské normě. Tříčtvrteční makety hlavy jsou používány rovněž upevněné, kdy jsou obvykle podepřeny kulovým kloubem a ramenem, ale často jsou používány i pro pádové zkoušky sestavy makety hlavy s přilbou pro zkoušky tlumení nárazu. V těchto případech je do hmotnosti zahrnuta padající maketa hlavy včetně opěrného systému. Některé normy týkající se přileb určují celkovou padající hmotnost, zatímco jiné stanovují pouze hmotnost makety hlavy. Proto jsou v této evropské normě stanoveny pouze rozměry tříčtvrtečních maket hlavy, nikoli jejich hmotnosti. Lze očekávat, že při dalších revizích bude odsouhlasena také hmotnost.

Obsah

ČSN ETSI EN 302 288-1 V1.2.1 Norma specifikuje technické požadavky a metody měření pro zařízení krátkého dosahu (SRD) pracující jako širokopásmová zařízení s šířkou pásma nejméně 500 MHz v kmitočtovém rozsahu 22,000 GHz až 26,625 GHz, určená pro aplikace telematiky v silniční dopravě a provozu (RTTT), jako je automobilový radar krátkého dosahu (SRR) 24 GHz pro například detekci překážek, zastavení a jízdu, detekci špatně viditelných míst, pomoc při parkování, pomoc při couvání, dobu před srážkou a jiné automobilové aplikace. Zahrnuje vysílače určené k provozu v dočasném kmitočtovém přídělu podle rozhodnutí ECC o 24 GHz ECC/DEC/(04)10 [11]. Použití rovněž podléhá rozhodnutí Komise EU o SRR 24 GHz EC 2005/50/EC [12]. Norma platí pro: a) Vysílače v rozsahu od 22,000 GHz do 26,625 GHz pracující jako širokopásmová zařízení ve specifické šířce pásma definované pro jednotlivá zařízení. b) Přijímače pracující v rozsahu od 22,000 GHz do 26,625 GHz. c) Sdružené sestavy vysílač/přijímač.

Obsah

ČSN ETSI EN 302 217-4-2 V1.2.1 Norma je určena k pokrytí ustanovení článku 3.2 Směrnice 1999/5/EC (Směrnice R&TTE) [1], který stanoví, že "[...] rádiová zařízení musí být konstruována tak, aby efektivně využívala spektrum přidělené zemským/kosmickým radiokomunikacím a technické prostředky umístěné na oběžné dráze, aby se zabránilo škodlivému rušení." S cílem technicky pokrýt různé požadavky trhu a sítí s přiměřenou rovnováhou funkčnosti a nákladů a efektivního a vhodného využití rádiového spektra nabízí tato norma spolu s EN 302 217-2-2 (viz Bibliografie) na výběr správám, provozovatelům a výrobcům řadu alternativ typů systémů a antén v závislosti na požadovaném využití rádiového spektra a požadavcích sítě/trhu; tyto možnosti zahrnují: - alternativy odstupu kanálů (stanovené příslušným doporučením CEPT); - alternativy třídy spektrální účinnosti (různá složitost formátů modulace stanovených v normách rádiových zařízení); - alternativy třídy směrovosti antény (pro požadavek různé hustoty sítě).

Obsah

ČSN EN 60706-2 V této části normy IEC 60706 se zkoumají požadavky na udržovatelnost a související parametry návrhu a používání a rozebírají se některé činnosti nutné k dosažení požadovaných znaků udržovatelnosti a jejich vztah k plánování údržby. Tato norma obsahuje úvod do koncepce udržovatelnosti a návod, jak začlenit udržovatelnost do specifikací a smluv a jak se má udržovatelnost považovat za součást procesu návrhu. Popisuje se v ní obecný přístup k dosažení těchto cílů a je v ní ukázáno, jak mají být znaky udržovatelnosti specifikovány v dokumentu s požadavky nebo ve smlouvě. Jejím účelem je vymezit rozsah úvah, když se znaky udržovatelnosti začleňují jako požadavky na vývoj nebo obstarání objektu. Dále jsou v normě popsány studie udržovatelnosti v etapách předběžného a podrobného návrhu a jejich vztah k jiným úkolům udržovatelnosti a zajištěnosti údržby popsaným v přidružených normách. Jsou do ní též začleněny záležitosti týkající se udržovatelnosti při přezkoumání návrhu. Záměrem je, aby zákazníci obstarávající si jednotlivé objekty zařízení shledali tuto normu užitečnou v tom smyslu, že jim pomůže stanovit své cíle udržovatelnosti a s nimi sdružené programy udržovatelnosti.

Obsah

ČSN EN 1998-6 Tato norma stanovuje požadavky, kritéria a pravidla pro navrhování vysokých štíhlých konstrukcí: věží, včetně zvonic, vodojemů, rozhlasových a televizních věží, stožárů, komínů (včetně volně stojících průmyslových komínů) a majáků v seizmických situacích. Jsou uvedena zvláštní ustanovení týkající se železobetonových a ocelových komínů, ocelových věží a ocelových kotvených stožárů. Jsou také stanoveny požadavky na nenosné prvky, jako antény, vložky komínů a další příslušenství.

Obsah

ČSN EN 1806 V normě ČSN EN 1806 jsou stanoveny požadavky na pálené/keramické komínové tvárnice s plnými stěnami nebo se stěnami s vertikálními dutinami. Tvárnice jsou bez napojení nebo s napojovací částí pro provázání s přilehlou stěnou. Tepelná izolace ve stěně tvárnice je buď ve vertikálních dutinách nebo přichycena na vnější líc stěny. Z pálených keramických komínových tvárnic je montován kompletní jednovrstvý komín nebo jsou tvárnice součástí vícevrstvého komína. Norma obsahuje typy tvárnic, materiály a parametry komínových tvárnic, požadavky na zkoušení a označování.

Obsah

ČSN EN 1948-3 Norma stanoví postup identifikace a stanovení odebraných vzorků PCDD/PCDF, který je nedílnou součástí celkového postupu měření. Pro stanovení PCDD/PCDF je nezbytné použití dalších dvou částí EN 1948-1:2006 a EN 1948-2:2006 určujících postupy odběru vzorků a postupy extrakce a čištění. Norma byla vypracována pro měření hmotnostních koncentrací PCDD/PCDF okolo 0,1 ng I-TEQ/m3 v odpadních plynech ze stacionárních zdrojů. Norma stanoví jak metodu validace, tak soubor požadavků řízení jakosti, které musí být splněny při použití postupů identifikace a stanovení PCDD/PCDF. Validační zkoušky byly prováděny s odpadními plyny ze spaloven komunálního odpadu s obsahem asi 0,1 ng I-TEQ/m3 a s obsahem prachových částic od 1 mg/m3 do 15 mg/m3. Přestože norma byla vypracována a validována především pro odpadní plyny produkované spalovnami odpadů, lze jí použít v širokém rozsahu koncentrací a pro různé zdroje emisí. Postupy uvedené touto normou určují požadavky, které je nutné splnit při stanovení 17 kongenerů nezbytných pro výpočet celkového I-TEQ. Obsáhlá přílohová část uvádí příklady použití metod identifikace a stanovení jako příklady schválených postupů a vztah k příslušným směrnicím EU. Normu doplňuje seznam literárních odkazů.

Obsah

ČSN 06 3090 Tato norma stanoví termíny a definice, týkající se zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů jež mají charakter průmyslových pecí. Stanoví třídění těchto zařízení v závislosti na různých hlediscích. Základem tohoto třídění je kritérium konstrukčního provedení reakčního (spalovacího) prostoru; dále pak technologická a provozní hlediska. Shrnuje rovněž základní konstrukční znaky těchto zařízení. Dále norma stanoví metodiku sestavení tepelných bilancí spalovacích pecí na zneškodňování a energetické využívání odpadů, včetně výpočtu jednotlivých bilančních položek příjmu a výdeje tepla i ukazatelů charakterizujících tepelnou práci a technologickou funkci těchto zařízení.