Normy

Obsah

ČSN EN 88528-11 ČSN EN 88528-11 stanoví požadavky na rotační zdroje nepřerušovaného napájení (UPS), včetně funkce a metod zkoušení; tyto zdroje sestávají z kombinace mechanických a elektrických točivých strojů. Tato norma platí pro napájecí zdroje navržené především pro nepřetržité napájení zátěže odběratele elektrickou energií o střídavém napětí. Pokud takové zdroje pracují bez vstupního napájení ze sítě, tuto energii poskytuje akumulovaná energie a/nebo pístový spalovací motor (RIC) a výstupní výkon je dodáván jedním nebo několika točivými elektrickými stroji. Norma platí pro střídavé napájecí zdroje navržené především pro nepřetržité napájení pozemních a námořních zařízení, kromě zdrojů pro letectví, pro pohon pozemních vozidel a lokomotiv. Norma neplatí ani pro zdroje, kde výstupní výkon je generován statickými měniči. V normě je také popsáno použití rotačních UPS pro zvýšení kvality střídavého napájení, pro zajištění přeměny napětí a/nebo kmitočtu a pro pokrytí špiček odběru elektrické energie.

Obsah

ČSN EN 1991-1-5 ČSN EN 1991-1-5 uvádí zásady a pravidla pro výpočet zatížení teplotou u pozemních staveb, mostů a dalších konstrukcí včetně jejich nosných prvků. Poskytuje zásady pro obvodový plášť a další příslušenství budov. Jsou zde také uvedeny pokyny pro zatížení teplotou u konstrukcí, jako jsou chladicí věže, zásobníky, nádrže, teplá a studená skladovací zařízení, u nichž vzhledem k jejich funkci představuje zatížení teplotou rozhodující vliv. Charakteristické hodnoty zatížení teplotou uváděné v ČSN EN 1991-1-5 slouží k navrhování staveb, které jsou vystaveny klimatickým změnám teploty během dne a ročních období. Rozlišují se čtyři základní složky zatížení teplotou: rovnoměrná složka, lineárně proměnné rozdílové složky a nelineární rozdílová složka teploty. ČSN EN 1991-1-5 uvádí české národní mapy maximálních a minimálních teplot vzduchu ve stínu.

Obsah

ČSN EN 1996-3 ČSN EN 1996-3 je českou verzí evropské normy EN 1996-3:1996. Je součástí souboru norem - částí Eurokódu 6 - pro zděné konstrukce. Stanovuje hlavní zásady pro zjednodušené metody výpočtu nevyztužených zděných konstrukcí. Norma v úvodní části uvádí termíny, názvosloví, značky a základní definice k pojednávané problematice, dále podrobněji popisuje hlavní zásady navrhování a použití metody dílčích součinitelů spolehlivosti. Pozornost je věnována navrhování nevyztužených zděných stěn s použitím zjednodušených metod výpočtu. V neposlední řadě se věnuje pozornost problematice zajištění prostorové tuhosti jednoduchých staveb definovaných vymezujících parametrů. Zaváděná norma je členěna do čtyř základních kapitol, odpovídajících obsahem následující problematice: Všeobecně - Základy navrhování - Materiály - Navrhování s použitím zjednodušených metod výpočtu, to vše se zaměřením na nevyztužené zděné konstrukce. Kromě toho obsahuje norma 4 přílohy - dvě normativní (B,D) a dvě informativní (A,C). První příloha A popisuje základní případy zjednodušených výpočtů zděných stěn budov s nejvýše třemi nadzemními podlažími. Přílohy B a C stanoví přípustné zjednodušené metody výpočtu vnitřních stěn, které nejsou namáhány svislým zatížením a na které působí buď omezené boční zatížení (příloha B), nebo rovnoměrné boční zatížení (příloha C). Poslední příloha D stanoví diferencovaně ve třech částech charakteristické pevnosti zdiva v tlaku, v tahu za ohybu a počáteční pevnost zdiva ve smyku; tabulkové hodnoty byly získány pro uvedené kombinace zdicích prvků a malty pro zdění s využitím výpočtových vztahů podle ČSN EN 1996-1-1. Kromě uvedených příloh je norma vybavena rovněž národní předmluvou, národními poznámkami a informativní národní přílohou, udávající některé národně stanovené parametry a specifické národní doplňující informace. Převzetí uvedené části zásadní evropské normy (Eurokódu 6) do soustavy národních norem je povinné a péčí ČNI zajištěný český překlad má posloužit odborné veřejnosti k zahájení používání této normy. Tato norma tak tímto definitivně vstupuje v platnost v ČR a po ukončení doby souběhu s dosud platnými národními normami ČSN 73 1101 a návazně i ČSN 73 2310 bude v roce 2010 spolu se všemi ostatními částmi Eurokódu 6 tvořit jedinou platnou a ucelenou soustavou převzatých evropských norem zahrnujících všechny potřebné zásady a pravidla pro navrhování, podrobné i zjednodušené statické a požární posuzování, volbu materiálů, konstruování a provádění zděných konstrukcí v ČR.

Obsah

ČSN ISO/IEC 19794-3 Tato část ISO/IEC 19794 bere v úvahu reprezentaci spektrálních komponent, např. diskrétní Fourierovu transformaci a jednorozměrné Gáborovy filtrovací komponenty, extrahované z globálního nebo stacionárního lokálního překrytí nebo nepřekrývajících částí jednotného roz-měru obrazu původní intenzity. Algoritmy pro rozpoznání založené na spektrálních datech zpracovávají globálně lokální úseky (buňky) biometrických obrazů na rozdíl od algoritmů založených na morfologii, které extrahují singularity v morfologických charakteristikách. V současné době neexistuje žádný ustavený al-goritmus pro výměnu spektrálních informací vzoru prstu, který může použít algoritmy pro po-rovnání otisků prstů založené na spektru. ISO/IEC 19794-3 umožňuje interoperabilitu mezi dodavateli rozpoznávání otisku prstů založe-ném na malých datových záznamech; poskytuje podporu rozšiřování nízkonákladových ko-merčních senzorů otisku prstu s omezeným záběrem, dynamickým rozsahem nebo rozlišením; definuje datový záznam, který může být použit k uložení biometrických informací na různé dru-hy paměťových médií, včetně např. čipových karet, a poskytuje podporu zavedení biometriky v aplikacích požadujících interoperabilitu.

Obsah

ČSN EN 60664-5 ed. 2 Evropská norma EN 60664-5 specifikuje hladiny vlhkosti s ohledem na účinky vlhkosti na povrchové cesty. Tato Část zavádí následující kritéria pro dimenzování, která musí být vzata v úvahu společně: - nové hodnoty minimálních vzdáleností pro rozměry do 2 mm při stupních znečištění 2 a 3, které jsou přesnější než jsou vzdálenosti stanovené v tabulce F.2 Části 1; - kratší minimální povrchové cesty pro desky s plošnými spoji a rovnocenné konstrukce při stupni znečištění 3 než jsou cesty v tabulce F.4 Části 1; - stanovení minimálních povrchových cest pro zabránění přeskoku na izolačních površích, hodnoty jsou založeny na charakteristikách vodní adsorpce materiálu; - stanovení minimálních povrchových cest pro zabezpečení přiměřené izolační odolnosti v podmínkách vlhkosti. Příloha B specifikuje zkušební metodu na adsorpci vody pro zařazení neklasifikovaného izolačního materiálu do příslušných skupin vodní adsorpce.

Obsah

ČSN EN 14677 Tato evropská norma specifikuje všeobecné bezpečnostní požadavky pro stroje a zařízení sekundární metalurgie (SSE) na zpracování roztavené oceli. Tato evropská norma zahrnuje stroje a zařízení v procesu zpracování roztavené oceli ve vakuu nebo při atmosférickém tlaku. Tato evropská norma se zabývá všemi významnými nebezpečími, nebezpečnými situacemi a událostmi, které souvisejí s SSE, pokud jsou používány tak, jak je předpokládáno a za podmínek předvídatelných výrobcem, ale také zahrnuje předvídatelné závady a selhání v případě chybného zacházení. Tato evropská norma specifikuje bezpečnostní požadavky k zajištění bezpečnosti osob, které musí být splněny při konstrukci, montáži, dopravě, uvedení do provozu, provozu, údržbě a při vyřazení zařízení z provozu. Tato evropská norma předpokládá, že SSE budou v provozu ovládány a udržovány vhodně zacvičenými a kompetentními osobami. Ruční zásah při seřizování, nastavování a údržbě je přijatelný jako součást normálního používání zařízení. Tato evropská norma neplatí na SSE, které byly vyrobeny před datem vydání této normy v Úředním věstníku Evropského společenství.

Obsah

ČSN EN 54-25 Norma specifikuje požadavky, zkušební metody a kritéria pro komponenty použité v požárních poplachových systémech instalované uvnitř i vně budov, které ke komunikaci využívají rádiová spojení. Rovněž poskytuje požadavky k hodnocení shody komponentů vůči požadavkům evropských norem. Tam, kde komponenty pracují společně a vyžaduje se znalost návrhu systému, specifikuje tento dokument i systémové požadavky. Tento dokument neurčuje: zamýšlené použití rádiového spektra, např. kmitočet, výstupní výkon zařízení; maximální přípustný počet komponentů používajících rádiové spojení pro EPS (elektrickou požární signalizaci) nebo jednu přenosovou cestu a/nebo rádiový spoj; maximální přípustný počet komponentů se ztrátou spojení v jedné přenosové cestě a/nebo rádiovém spojení. Tyto požadavky podléhají národním předpisům a mohou se lišit podle jednotlivých členských států.

Obsah

ČSN ETSI EN 302 500-1 V1.2.1 Norma specifikuje požadavky na UWB zařízení pro sledování polohy pracující v celém nebo v části kmitočtového rozsahu od 6 GHz do 8,5 GHz. Platí pro vnitřní i pro přenosné nebo pohyblivé venkovní aplikace. Zahrnuje identifikátory pro sledování polohy ve velmi širokém pásmu, které jsou spojeny s osobami nebo předměty a jsou sledovány pomocí pevné přijímací infrastruktury určené pouze pro příjem emisí UWB vysílaných identifikátory. Zařízení zahrnutá v této normě jsou vybavena vestavěnou nebo přiřazenou anténou. Tato norma obsahuje technické vlastnosti a zkušební metody zařízení pro sledování polohy a neobsahuje bezpodmínečně všechny vlastnosti, které může požadovat uživatel, ani bezpodmínečně nepředstavuje optimální dosažitelnou funkčnost.

Obsah

ČSN EN 61355-1 Norma poskytuje pravidla a směrnice pro třídění dokumentů na základě charakteristického obsahu informací v nich obsažených. Spolu s písmenným kódem, udávajícím třídu druhu dokumentu, jsou poskytnuta pravidla a směrnice pro jeho použití v označovacím kódu dokumentu. Je důležitá pro dokumenty, používané ve všech technických oborech (odvětvích) během životního cyklu průmyslového celku, systému nebo zařízení. Dokumentace je nezbytná k zajištění informací pro všechny činnosti technických produktů/výrobků (které zahrnují průmyslové celky, systémy a zařízení) během jejich životního cyklu; může být zhotovena v libovolné fázi činnosti. V zásadě norma splňuje tyto základní cíle: - stanovení metody lepší komunikace a porozumění mezi stranami, zapojenými do vzájemné výměny dokumentů; - vyhovění potřebám získávání údajů, což často vychází z nutnosti znalosti informačního obsahu dokumentu; - stanovení pravidel určitého způsobu uvádění do vzájemného vztahu dokumentů a předmětů, tj. uvedení, ke kterému předmětu určitý dokument patří.