Normy

Obsah

ČSN ETSI EN 302 571 V1.1.1 Tato norma platí pro komunikace používající rádiové vysílače a přijímače pro inteligentní přepravní systémy (ITS). Komunikace ITS mohou zahrnovat komunikace mezi vozidly, ve směru z vozidla na okraj silnice a ve směru z okraje silnice do vozidla. Zařízení jsou tvořena vysílačem a přidruženým kodérem a modulátorem a/nebo přijímačem a přidruženým demodulátorem a dekodérem. Tato norma pokrývá palubní zařízení (zařízení OBE opatřená vestavěnou nebo přiřazenou anténou (anténami) určená k použití ve vozidlech) a zařízení umístěná na okraji silnice (zařízení RSE opatřená anténní zásuvkou, vestavěnou nebo přiřazenou anténou (anténami), obvykle používaná jako pevná stanice).

Obsah

ČSN ISO 13374-2 Různé informační softwarové systémy vytvořené pro monitorování stavu a diagnostiku strojů (CM&D), které jsou v současnosti používány, si nemohou snadno vyměňovat data nebo pracovat způsobem "instaluj a pracuj" (plug and play) bez velkého úsilí na integraci. Proto je obtížné integrovat systémy a poskytovat uživatelům sjednocený pohled na stav strojů. Záměrem částí 1 až 3 ISO 13374 je poskytnout základní požadavky na architekturu otevřených softwarových produktů CM&D, které umožní, aby data a informace z CM&D byly zpracovány, předávány a zobrazeny různými programovými balíky bez použití protokolů, které jsou specifické pro různé platformy nebo jsou specifické pro dané technické vybavení. Tato část ISO 13374 uvádí podrobně požadavky na referenční informační model a na referenční model pro zpracování, kterým musí vyhovovat otevřená architektura pro monitorování stavu a diagnostiku (CM&D). Profesionální vývojáři software potřebují oba modely - informační i pro zpracování proto, aby mohli adekvátně popsat všechny požadavky na zpracování dat. Tato část ISO 13374 usnadňuje vzájemnou spolupráci systémů CM&D.

Obsah

ČSN ETSI EN 302 608 V1.1.1 Norma pokrývá technické požadavky na rádiové vysílače a přijímače používané v přenosovém systému Eurobalise. Tento systém se používá pouze v drážních systémech. Platí pro tyto jednotky zařízení: palubní zařízení (OBE) (s vysílacím středním kmitočtem 27,095 MHz) zajišťující dálkovou aktivaci Eurobalise a systém Eurobalise (s vysílacím středním kmitočtem 4,234 MHz), který se vždy instaluje mezi kolejnice. OBE zahrnuje vysílač (obvykle nemodulovaný) a přijímač vybavený vestavěnou nebo přiřazenou anténou. Vysílač Eurobalise s modulací FSK je dálkově aktivován OBE a má vestavěnou anténu. Přenosový systém Eurobalise pracuje podle doporučení ERC 70-03, příloha 4. Tato norma je určena k pokrytí ustanovení článku 3.2 Směrnice 1999/5/EC (Směrnice R&TTE), který stanoví, že "...rádiová zařízení musí být konstruována tak, aby efektivně využívala spektrum přidělené zemským/kosmickým radiokomunikacím a technickým prostředkům umístěným na oběžné dráze tak, aby se zabránilo škodlivému rušení".

Obsah

ČSN EN 1492-4+A1 Tato evropská norma specifikuje požadavky související s bezpečností, včetně metod hodnocení a zkoušení jedno-, dvou-, tří- a čtyřpramenných a nekonečných vázacích prostředků, s příslušenstvím nebo bez příslušenství, vyrobených ze 3- a 4-pramenné vinuté konstrukce lan z přírodních vláken sisalu, konopí a manilského konopí a ze 3- a 4-pramenné vinuté konstrukce z polyamidu, polyesteru a polypropylenu a 8-pramenné splétané konstrukce lan ze syntetických vláken majících referenční číslo od 16 až do 48 včetně. Příloha A je normativní, a uvádí požadavky na informace pro používání a údržbu poskytované výrobcem s vázacími prostředky vyrobené z textilních lan, které vyhovují této normě. Příloha B je informativní, a uvádí únosnost pro různá uspořádání a typy materiálů pro vázací prostředky vyrobené z textilních lan k této normě. Příloha C je informativní, a poskytuje některé detailní informace pro používání a údržbu, které mohou být vhodné při sestavování informací podle přílohy A.

Obsah

ČSN EN 62471 Norma je zpracována na základě práce Mezinárodní komice pro osvětlení (CIE) a s použitím podkladů z americké normy ANSI/IESNA RP-27.1. K vyhodnocení širokospektrálního optického zdroje, jako je například oblouková lampa, žárovkové svítidlo, fluorescenční svítidlo, pole svítidel nebo soustava svítidel, je nutné nejprve stanovit spektrální složení optického záření, vysílaného ze zdroje v bodě nebo bodech nejbližšího možného ozáření lidského těla. Toto spektrální složení přístupného záření může být odlišné od spektra skutečně vyzařovaného zdrojem světla, a to kvůli filtraci, způsobené různými optickými prvky (např. projekční optikou) v cestě šíření světla. Také je potřeba ve spektrální oblasti nebezpečí pro sítnici stanovit velikost zdroje, případně velikost zdánlivého zdroje. Dále je nutno stanovit změny v intenzitě ozařování nebo záři v závislosti na vzdálenosti. Bez sofistikovaných nástrojů je provedení takovýchto měření obvykle náročné. Proto bylo rozhodnuto o zařazení referenčních technik pro měření zdrojů světla a soustav se zdroji světla do této normy. Techniky pro měření, společně s popsanými klasifikačními skupinami nebezpečí, poskytují společný základ jak pro výrobce zdrojů světla, tak pro jejich uživatele, který definuje specifická nebezpečí, plynoucí z ozáření živých tkání těmito světelnými zdroji nebo soustavami se světelnými zdroji. Norma poskytuje vodítko k hodnocení zdrojů světla a soustav se zdroji světla, včetně svítidel, z hlediska bezpečnosti související s jejich vlivem na živou tkáň. Konkrétně určuje meze ozáření, referenční techniky měření a klasifikační schéma pro stanovení a kontrolu rizika, plynoucích pro život tkáň ze všech elektrickou energií napájených nekoherentních širokopásmových zdrojů optického záření, včetně zdrojů se světelnými diodami, ne však z laserových zdrojů, a to v rozsahu vlnových délek od 200 nm do 3 000 nm.

Obsah

ČSN ISO/IEC 19795-4 Tato část ČSN ISO/IEC 19795 předepisuje metody pro hodnocení technologie a scénáře biometrických systémů od více dodavatelů, které používají biometrická data odpovídající normám formátů pro výměnu biometrických dat. Specifikuje požadavky nutné pro stanovení - výkonnosti dostupné ze vzorků zformátovaných podle standardního formátu výměny (SIF - standard interchange format); - výkonnosti dostupné, pokud jsou vyměněny vzorky zformátované podle SIF; - výkonnosti dostupné ze vzorků zformátovaných podle SIF relativně k proprietárním datovým formátům; - interoperabilita SIF, pomocí kvantifikace výkonnosti mezi produkty vzhledem k výkonnosti jednoho produktu; - výkonnosti dostupné z vícečetných vzorků a multimodálních dat formátovaných podle jednoho či více SIF; - výkonnosti interoperability biometrických záznamových zařízení. Tato část ISO/IEC 19794 navíc - zahrnuje procedury pro stanovení interoperabilní množiny implementací; - definuje procedury pro testování interoperability s předem stanovenými množinami implementací; - stanovuje testovací procedury pro měření výkonnosti interoperability. Ovšem - nestanovuje test shody pro formáty výměny biometrických dat; - neposkytuje testovací procedury pro on-line sběr dat.

Obsah

ČSN ISO 1503 Tato mezinárodní norma upravuje zásady návrhu, postupy, požadavky a doporučení pro prostorovou orientaci a směr pohybu ovládačů a sdělovačů použitých na nejrůznějších strojních zařízeních, průmyslových robotech, kancelářských strojích i předmětech denní potřeby. Definuje trojrozměrné osy, pozorovatele, sledovací systémy a druhy pohybu. Popisuje čtyři zásady pro určování směru ovládání, směr pohybu cílového objektu a/nebo scelovače. Vysvětluje zásady návrhu a doporučení na určování směru pohybu cílového objektu a ovládačů kombinovaného řídicího systému používajícího ovládání více směrů, které snadno provádí komplexní operace zamýšlené uživatelem/obsluhou.