Normy

Obsah

ČSN EN 1938 Tato evropská norma stanoví požadavky a metody zkoušení na ochranné brýle pro řidiče a spolujezdce všech motocyklů a mopedů, určené k ochraně očí při použití motocyklu a mopedu na silnici i při terénním sportu nebo při volnočasových aktivitách. Výjimkou jsou brýle pro oficiální závody a soutěže, které do působnosti této normy nepatří.

Obsah

ČSN EN 894-4 Tato evropská norma obsahuje ergonomické požadavky pro umístění a uspořádání sdělovačů a ovládačů za účelem zabránit nebezpečným situacím spojeným s jejich použitím. Platí pro sdělovače a ovládače u strojních zařízení a dalších interaktivních vybavení, jako jsou například zařízení a instalace, panely přístrojů, ovládací a monitorovací konzoly. Tato evropská norma není vhodná pro umístění a uspořádání sdělovačů a ovládačů, které byly vyrobeny před datem jejího vydání jako EN

Obsah

ČSN EN 15852 Norma určuje normovanou metodu stanovení celkové plynné rtuti (TGM) ve venkovním ovzduší za použití atomové absorpční spektrometrie metodou studených par (CVAAS) nebo atomové fluorescenční spektrometrie metodou studených par (CVAFS). Normu lze použít pro pozaďová stanoviště odpovídající požadavkům směrnice 2004/107/ES a pro městská a průmyslová stanoviště. Charakteristiky této metody byly určeny v průběhu porovnávacích terénních validačních zkoušek prováděných na čtyřech stanovištích v Evropě: na dvou pozaďových a na dvou průmyslových stanovištích. Na každém stanovišti byla metoda ověřována v průběhu dvanácti měsíců po dobu dvou měsíců za použití automatizovaného zařízení běžně používaného v Evropě pro stanovení TGM ve venkovním ovzduší. Pracovní rozsah této metody zahrnuje oblast hmotnostních koncentrací ve venkovním ovzduší počínaje hodnotou méně než 2 ng/m3 typickou pro pozaďová stanoviště, až po hodnoty nalezené v ovzduší průmyslových stanovišť, kde lze očekávat vyšší koncentrace. V průběhu terénních zkoušek byla naměřena maximální denní průměrná hodnota 300 ng/m3. Výsledky se uvádí jako průměrné hmotnostní koncentrace TGM při 293,15 K a 101,325 kPa naměřené v průběhu určeného časového intervalu v nanogramech na krychlový metr. Obsáhlá přílohová část uvádí požadavky na měřicí stanoviště, podrobný popis manuální metody odběru vzorků TGM, souhrn výsledků validačních zkoušek, charakteristiky zdroje par rtuti, postup kalibrace, porovnání výsledků měření jednotlivých laboratoří s cílovou hodnotou nejistoty, vztah mezi touto evropskou normou a základními požadavky směrnic EU a národní přílohu věnovanou kalibraci metody. Normu doplňuje seznam literárních odkazů.

Obsah

ČSN EN ISO/IEC 15419 Tato mezinárodní norma popisuje charakteristické vlastnosti čárových kódů a vymezuje kategorie systémů digitálního zobrazení čárových kódů, identifikuje atributy každého systému, které se požadují pro kontrolu, a stanovuje minimální požadavky na tyto atributy. Norma stanovuje zkušební metody pro posuzování shody těchto atributů s touto mezinárodní normou. Je určena k použití ve spojení s mezinárodními normami, které podrobně uvádí metodiku pro hodnocení kvality symbolu čárového kódu, jako je ISO/IEC 15416. Tato norma se nevztahuje na předlohy čárových kódů, pro které platí ISO/IEC 15421. Technologie čárových kódů je založena na rozpoznávání vzorů zakódovaných do čar a mezer stanovených rozměrů. Pravidla stanovující převod znaků do čar a mezer jsou označována jako specifikace symboliky. Výrobci zařízení pro práci s čárovými kódy, výrobci zabývající se tiskem symbolů čárového kódu a uživatelé techniky založené na čárových kódech potřebují veřejně dostupné specifikace normalizovaných zkušebních předpisů, které se týkají systémů číslicového zobrazení čárových kódů, aby mohli ručit za přesnost a konzistenci výkonnosti těchto systémů. Tato mezinárodní norma se zaměřuje na formulaci obecných zásad pro řízení generující funkce pro zobrazení čárového kódu v každé z těchto složek a je doplněna dalšími specifickými detaily, které jsou vhodné pro určité hlavní kategorie programového a strojového vybavení.

Obsah

ČSN EN 1911 Norma uvádí postup stanovení koncentrací chlorovaných látek v odpadních plynech v rozsahu od 1 mg/m3 do 5 000 mg/m3 za normální teploty a tlaku a pro hodnoty emisních limitů určených například směrnicí Rady 2000/76/ES o spalování odpadů. Norma popisuje určené součásti měřicího systému a požadavky, které jsou na tento systém kladeny. Pro daný měřicí systém je určena řada charakteristik s příslušnými minimálními měřítky výkonu. Pokud celková nejistota této metody nepřekročí 30 % vzhledem k dennímu emisnímu limitu (ELV) pro spalovny a velké spalovací zdroje nebo hodnoty emisního limitu určené příslušnými předpisy pro ostatní zdroje znečišťování, lze tuto normu použít jako NRM. Metoda byla posuzována v průběhu terénních zkoušek prováděných ve spalovně odpadu. Obsáhlá přílohová část uvádí příklady absorbérů, porovnání spektrofotometrické metody po reakci s thiokyanatanem rtuťnatým a metody iontové chromatografie, příklad posuzování splnění požadavků referenční metody stanovení plynných chloridů, celkové charakteristiky měřicí metody a významné technické změny oproti předchozím normám. Normu doplňuje seznam literárních odkazů.

Obsah

ČSN EN ISO 3743-1 Tato mezinárodní norma stanovuje metody určení hladiny akustického výkonu nebo hladiny akustické energie zdroje hluku z hladin akustického tlaku měřených v dozvukové zkušební místnosti. Pomocí těchto měření se vypočítá hladina akustického výkonu (nebo hladina akustické energie v případě série pulzů hluku nebo emise přechodového děje) vyzařovaná zdrojem hluku v třetinooktávových pásmech, včetně korekcí beroucích v úvahu rozdíly mezi meteorologickými podmínkami v době a místě zkoušky a odpovídajících referenční charakteristické impedanci. Jsou zde určeny měřicí a výpočetní postupy jak pro přímou metodu, tak pro srovnávací metodu určení hladiny akustického výkonu a hladiny akustické energie. Sledovaný frekvenční rozsah obecně obsahuje třetinooktávová pásma se středními frekvencemi od 100 Hz do 10 000 Hz. Směrnice pro použití stanovených metod v rozšířeném frekvenčním rozsahu se zřetelem na nižší frekvence je uvedena v příloze E. Tato mezinárodní norma není použitelná nad rozsah třetinooktávového pásma 10 000 Hz. POZNÁMKA - Pro vyšší frekvence mohou být použity metody stanovené v ISO 9295.

Obsah

ČSN EN ISO 286-1 Geometrické specifikace produktu (GPS) - ISO systém kódu pro tolerance lineárních rozměrů - Část 1: Základní tolerance, úchylky a uložení Tato část ISO 286 vymezuje ISO systém kódu pro tolerance lineárních rozměrů prvků následujících typů: a) válec; b) dva paralelní protilehlé povrchy. Tento systém kódu je základem pro definování příslušné terminologie. Zároveň je poskytnut výběr normalizovaného rozdělení tolerančních tříd pro všeobecné účely v rozsahu mnoha četných možností. Konečně definuje základní terminologii pro uložení mezi dvěma prvky rozměrů bez omezení orientace a umístění a vysvětluje principy "základní díry" a "základního hřídele".

Obsah

ČSN EN 1012-1 Tato část normy EN 1012 je aplikovatelná na kompresory a kompresorové jednotky s provozním tlakem vyšším než 0,5 barů, které jsou určené ke stlačení vzduchu, dusíku nebo inertních plynů. Tento dokument řeší všechna významná nebezpečí, nebezpečné situace a události týkající se konstrukce, instalace, provozu, údržby, demontáže a likvidace kompresorů a kompresorových jednotek, když jsou používány podle svého určení a za podmínek nesprávného používání důvodně předpokládaného výrobcem.