Normy

Obsah

ČSN EN 61207-1 ed. 2 Tato norma specifikuje terminologii, definice, požadavky na prohlášení výrobců a na zkoušky, které jsou společné pro všechny analyzátory plynů. Je použitelná na analyzátory určené pro pevnou instalaci v jakémkoliv místě (uvnitř budov nebo venku). Je použitelná jak na analyzátory, které pracují se vzorky, tak i na analyzátory, které měří v místě instalace. Je použitelná na úplný analyzátor, který je dodáván jedním výrobcem jako nedílná jednotka obsahující všechna mechanická, elektrická a elektronická propojení. Je také použitelná na samostatné jednotky senzorů a samostatné jednotky elektroniky, které jsou dodávány samostatně nebo různými výrobci.

Obsah

ČSN 33 2000-4-444 Tato norma předepisuje a doporučuje opatření k tomu, aby se zabránilo elektromagnetickému rušení, popř. aby se toto rušení snížilo. Těmto opatřením musí věnovat pozornost jak projektanti, tak montážní pracovníci. Norma předepisuje potřebná opatření v sítích TN, TT a IT, přemostění (by-pass), stínění, vytvoření sítě TN-S, resp. sítě se samostatným ochranným a samostatným nulovým vodičem v celém objektu nebo alespoň v jeho pokud možno největší části. Uzemnění vícenásobného zdroje napájení je předepsáno provést v jednom bodě. Ten je pak v případě sítě TN-S totožný i s bodem rozdělení vodiče PEN na vodič nulový a ochranný. Norma uvádí i opatření, která je vhodné aplikovat i v budovách s existujícím rozvodem, do nichž se instalují nová na elektromagnetické rušení citlivá zařízení. V normě jsou specifikovány způsoby pospojování, které by měly být aplikovány podle velikostí a rozsahů instalací. Pokud se týká souběžného vedení rozvodů informační techniky a silových rozvodů, stanoví norma požadavky na jejich oddělení i na správné provedení jejich stínění.

Obsah

ČSN CLC/TS 50131-7 Tyto pokyny pro aplikace poskytují návod pro navrhování, montáž, provoz a údržbu poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů (Intruder and Hold-up Alarm Systems - I&HAS). Účelem této technické specifikace je zajistit, aby systémy I&HAS splňovaly požadované funkční vlastnosti při minimálním množství planých poplachů.

Obsah

ČSN EN 60793-1-41 ed.3 Norma popisuje metody měření šířky pásma mnohovidových vláken. Definuje celkovou šířku pásma a uvádí tři metody jejího měření, a to metodu impulsní (metoda A), metodu kmitočtové odezvy (metoda B) a metodu výpočtu šířky pásma z diferenciálního zpoždění vidů (metoda C). Pro stanovené metody uvádí základní požadavky na nezbytné přístrojové vybavení (podmínky buzení vlákna, zdroj záření, detektor a stahovač plášťových vidů) a na přípravu vzorku vlákna pro měření. Uvádí postup zkoušky, její vyhodnocení a také specifikuje výsledek měření a informace, které mají být uváděny v měřicích protokolech. Tři normativní přílohy A, B a C uvádějí postupy výpočtu šířky pásma. Normativní příloha D popisuje směšovač vidů pro přebuzení mnohovidového vlákna.

Obsah

ČSN EN 13148 Tato norma stanovuje: - chemické složení a mezní úchylky rozměrů pásu vyrobeného válcováním v rozsahu tloušťky od 0,10 mm do a včetně 1,50 mm z mědi a slitin mědi k pocínování cínem, slitinou cín-olovo nebo jinými slitinami cínu; - chemické složení materiálu obvykle používaného k roztavení; - vlastnosti pásu před pocínováním; - vlastnosti žárově pocínovaného pásu; - přednostní tloušťky (střední hodnoty) a rozsahy tloušťky povlaků; - šavlovitost žárově pocínovaného pásu; - postup odběru vzorků; - zkušební metody, které mají být použity k prokázání shody s požadavky této evropské normy; - podmínky pro dodávání.

Obsah

ČSN EN 14229 Norma stanovuje požadavky na jednodílné neimpregnované nebo impregnované dřevěné sloupy pro venkovní vedení namáhané jako konzolový nosník nebo tlakovým zatížením (nezahrnuje sloupy použité jako nosníky). Zahrnuje zkušební metody, stanovení charakteristických hodnot a metody stanovení trvanlivosti a rozměrů. Uvádí také principy pro vizuální třídění. Norma platí pro sloupy z jehličnatého i z listnatého dřeva a stanovuje požadavky pro hodnocení shody a pro značení dřevěných sloupů. Tato norma se nezabývá dřevěnými sloupy ošetřenými proti ohni pro zlepšení jejich technických vlastností a nestanovuje dobu životnosti, kterou lze u dřevěného sloupu očekávat.

Obsah

ČSN 75 2410 Tato norma platí pro navrhování, výstavbu, rekonstrukce a provoz vodních nádrží se sypanými hrázemi, u kterých jsou splněny současně tyto podmínky: a) objem nádrže po hladinu ovladatelného prostoru (normální hladinu) není větší než 2 mil. m3; b) největší hloubka nádrže nepřesahuje 9 m. Norma neplatí pro nádrže přečerpávacích vodních elektráren, pro odkaliště a pro nádrže s přítokem a odtokem propustným horninovým prostředím dna a svahů nádrže (např. štěrkoviště). Norma se doporučuje i pro rekonstrukce historických rybníků, jejichž parametry překračují podmínky a) a b). Pro nádrže s celkovým objemem menším než 5 tisíc m3 se doporučuje normu použít přiměřeně podle místních podmínek.

Obsah

ČSN EN 972+A1 Tato evropská norma specifikuje bezpečnostní požadavky pro všechny fáze života stroje. Válcové stroje jsou stroje používané pro zpracování kůží, usní a kožešin. Tyto stroje mají protiběžný otvírací a uzavírací pohyb podávacích válců nebo dopravníků, který, je-li to požadováno, může být reverzován. Tato norma obsahuje následující válcové stroje brousicí stroje, vypalovací stroje, žehlicí stroje kožešin, mykací stroje, postřihovací stroje kožešin, válcové měkčicí stroje, vyrážecí stroje, odvlňovací stroje, omykací stroje, odchlupovací stroje, ždímací stroje, válcové žehlicí stroje, válcové měkčicí stroje, mízdřicí stroje, odhnojovací stroje, brousicí stroje za mokra, postruhovací stroje (s vytahováním), postruhovací stroje (se vtahováním). Je také třeba vzít v úvahu předpokládané použití, předpokládané nesprávné použití, poruchu součásti a systému. Tato evropská norma neplatí pro válcové stroje, které byly vyrobené před datem vydání jako EN. Tato evropská norma uvádí opatření pro snížení emise hluku v konstrukční etapě (viz 5.2.4 a přílohu A). Avšak není uveden zkušební předpis pro hluk pro určení hodnot měření emise hluku pro stroje zahrnuté v normě. Bez tohoto předpisu nemůže výrobce splnit své povinnosti ve vztahu k hodnotám emise hluku u strojů uváděných na trh. Všechna významná nebezpečí (viz kapitolu 4) jsou zahrnuta v této evropské normě kromě následujících nebezpečí: emisí prachu, kouře a páry (viz příloha B) a požáru (viz příloha C). Všeobecný návod pro tato nebezpečí je předkládán v normativních přílohách. Konstruktéři a výrobci musí bezprostředně ověřit, že přijaté postupy ke snížení těchto nebezpečí byly úspěšné.

Obsah

ČSN EN 62508 V této normě jsou poskytnuty směrnice k lidským hlediskům spolehlivosti systémů. Plní potřebu normy, která je zaměřena na spolehlivost systémů člověk/stroj. V normě je uveden návod, jak mohou být lidská hlediska spolehlivosti uvažována ve všech etapách životního cyklu systému včetně ergonomických principů během návrhu a pochopení bezporuchovosti lidské činnosti pro aplikace systému. V této normě je poskytnut přehled principů spolu s některými příklady typů metod, které mohou být použity. Předpokládá se, že v patřičnou dobu po vydání této normy bude vydána doprovodná norma, ve které budou popsány podrobnější metody zahrnující kvantifikaci bezporuchovosti lidské činnosti. Pozornost je zaměřena na možnost existence požadavků vyplývajících z předpisů a nařízení na systémy pokryté rozsahem platnosti této normy. V této normě je poskytnut návod k lidským hlediskům spolehlivosti a metodám návrhu zaměřeného na člověka a praktikám, které lze použít v průběhu celého životního cyklu systému s cílem zlepšit spolehlivost. V této normě jsou popsány kvalitativní přístupy. Příklady kvantitativních metod jsou uvedeny v příloze A. Tuto normu lze použít v jakékoliv průmyslové oblasti, ve které existují vztahy člověk/stroj, a jejím záměrem je, aby ji používal technický personál a jeho manažeři. Tato norma není určena pro certifikaci, předpisy a nařízení nebo pro použití ve smlouvách.

Obsah

ČSN EN ISO 3747 Tato mezinárodní norma stanovuje metodu určování hladiny akustického výkonu nebo hladiny akustické energie zdrojů hluku srovnáním změřených hladin akustického tlaku vyzařovaných zdrojem hluku (strojem nebo zařízením), umístěným in situ v dozvukovém prostředí, s hladinami kalibrovaného referenčního zdroje zvuku. Z těchto měření se vypočítá hladina akustického výkonu (nebo hladina akustické energie v případě série pulzů (burst) hluku nebo emisního přechodového děje) vyzařovaná zdrojem hluku ve frekvenčních pásmech o šířce jedné oktávy. Hladina akustického výkonu A nebo hladina akustické energie A se vypočítá z hladin v oktávových pásmech.