Normy

Obsah

ČSN 69 0010-4-20 ČSN 69 0010. Tato norma je vydávána po částech a její sestavení je následující: 1.1: Základní část. Všeobecná ustanovení a terminologie. 2.1: Kategorizace nádob. 3.1: Materiál. 4.1: Výpočet pevnosti. Úvodní část. 4.2: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z oceli. 4.3: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z barevných kovů. 4.4: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z litiny. 4.5: Výpočet pevnosti. Válcové části nádob. 4.6: Výpočet pevnosti. Kuželové části nádob. 4.7: Výpočet pevnosti. Klenutá dna nádob. 4.8: Výpočet pevnosti. Kulové pláště. 4.9: Výpočet pevnosti. Rovná nevyztužená kruhová dna a víka. 4.10: Výpočet pevnosti. Rovná vyztužená kruhová dna a víka. 4.11: Výpočet pevnosti. Rovná obdélníková a eliptická dna a víka. 4.12: Výpočet pevnosti. Vyztužování otvorů. 4.13: Výpočet pevnosti. Trubkové výměníky tepla. 4.14: Výpočet pevnosti. Sférická dna a víka bez lemu. 4.15: Výpočet pevnosti. Vrchlíkové víko a dělený zámek plovoucí hlavy. 4.16: Výpočet pevnosti. Komory vzduchových chladičů. 4.17: Výpočet pevnosti. Duplikátorové pláště. 4.18: Výpočet pevnosti. Přírubové spoje. 4.19: Výpočet pevnosti. Vlnové kompenzátory 4.20: Výpočet pevnosti. Nízkocyklová únava části nádob. 4.21: Výpočet pevnosti. Opěrné uzly nádob. 4.22: Výpočet pevnosti. Namáhání vysokých svislých nádob od větru a seismických účinků. 4.23: Výpočet pevnosti. Nosné části vysokých svislých nádob. 4.24: Výpočet pevnosti. Jednotná úprava výpočtu pevnosti pro pasport tlakové nádoby provedeného na počítači. 4.25: Výpočet pevnosti. Vysokotlaké nádoby. 4.26: Výpočet pevnosti. Závěsné čepy. 4.27: Výpočet pevnosti. Určení dovoleného přetlaku měřením při tlakování. 5.1: Konstrukce. Základní požadavky. 5.2: Konstrukce. Výstroj tlakových nádob. 5.3: Konstrukce. Požadavky na značení. 6.1: Výroba. Základní požadavky na výrobu. 6.2: Výroba. Svařování. 6.3: Výroba. Součinitel hodnoty svarového spoje. 6.4: Výroba. Kontrola svarových spojů. 7.1: Zkoušení a dokumentace. Stavební a první tlaková zkouška. 7.2: Zkoušení a dokumentace. Pasport tlakové nádoby. 8.1: Nádoby pro teploty pod 0°C. Tlakové nádoby stabilní pracující při teplotě pod 0°C. 9.1: Konzervace a nátěry. Základní požadavky. 10.1: Smaltované nádoby. Základní požadavky. 11. Vysokotlaké nádoby. 12. Kulové uskladňovací nádoby. Tato část 4.20 normy je překladem ST SEV 3648-82, včetně změny tohoto standardu, schválené na zasedání SKSN RVHP v r.1987. Norma je doplněna úvodním ustanovením a čl.4.3 (čs. doplňky). Platí pro ocelové nádoby stabilní a stanoví pevnostní výpočet částí nádob při cyklickém zatížení přetlakem, zabráněnými teplotními deformacemi nebo jinými účinky s počtem cyklů od 103 do 5.105 za celou dobu provozování nádoby. Norma platí i pro vysokotlaké nádoby, jejichž pevnost se počítá podle ČSN 69 0010 část 4.25. Pouze v ČSFR (ČR) platí, že normu možno použít i pro celkový počet hlavních cyklů větší než 5.105. Získané výsledky budou na straně větší bezpečnosti. V poměrně rozsáhlé normě jsou uvedeny podrobné výpočty pro různé případy a nomogramy. ČSN 69 0010 část 4.20 byla schválena 7.2.1990 a nabyla účinnosti od 1.1.1991. Nahradila ON 69 0049 z r.1983.

Obsah

ČSN 69 0010-4-22 ČSN 69 0010. Tato norma je vydávána po částech a její sestavení je následující: 1.1: Základní část. Všeobecná ustanovení a terminologie. 2.1: Kategorizace nádob. 3.1: Materiál. 4.1: Výpočet pevnosti. Úvodní část. 4.2: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z oceli. 4.3: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z barevných kovů. 4.4: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z litiny. 4.5: Výpočet pevnosti. Válcové části nádob. 4.6: Výpočet pevnosti. Kuželové části nádob. 4.7: Výpočet pevnosti. Klenutá dna nádob. 4.8: Výpočet pevnosti. Kulové pláště. 4.9: Výpočet pevnosti. Rovná nevyztužená kruhová dna a víka. 4.10: Výpočet pevnosti. Rovná vyztužená kruhová dna a víka. 4.11: Výpočet pevnosti. Rovná obdélníková a eliptická dna a víka. 4.12: Výpočet pevnosti. Vyztužování otvorů. 4.13: Výpočet pevnosti. Trubkové výměníky tepla. 4.14: Výpočet pevnosti. Sférická dna a víka bez lemu. 4.15: Výpočet pevnosti. Vrchlíkové víko a dělený zámek plovoucí hlavy. 4.16: Výpočet pevnosti. Komory vzduchových chladičů. 4.17: Výpočet pevnosti. Duplikátorové pláště. 4.18: Výpočet pevnosti. Přírubové spoje. 4.19: Výpočet pevnosti. Vlnové kompenzátory 4.20: Výpočet pevnosti. Nízkocyklová únava části nádob. 4.21: Výpočet pevnosti. Opěrné uzly nádob. 4.22: Výpočet pevnosti. Namáhání vysokých svislých nádob od větru a seismických účinků. 4.23: Výpočet pevnosti. Nosné části vysokých svislých nádob. 4.24: Výpočet pevnosti. Jednotná úprava výpočtu pevnosti pro pasport tlakové nádoby provedeného na počítači. 4.25: Výpočet pevnosti. Vysokotlaké nádoby. 4.26: Výpočet pevnosti. Závěsné čepy. 4.27: Výpočet pevnosti. Určení dovoleného přetlaku měřením při tlakování. 5.1: Konstrukce. Základní požadavky. 5.2: Konstrukce. Výstroj tlakových nádob. 5.3: Konstrukce. Požadavky na značení. 6.1: Výroba. Základní požadavky na výrobu. 6.2: Výroba. Svařování. 6.3: Výroba. Součinitel hodnoty svarového spoje. 6.4: Výroba. Kontrola svarových spojů. 7.1: Zkoušení a dokumentace. Stavební a první tlaková zkouška. 7.2: Zkoušení a dokumentace. Pasport tlakové nádoby. 8.1: Nádoby pro teploty pod 0°C. Tlakové nádoby stabilní pracující při teplotě pod 0°C. 9.1: Konzervace a nátěry. Základní požadavky. 10.1: Smaltované nádoby. Základní požadavky. 11. Vysokotlaké nádoby. 12. Kulové uskladňovací nádoby. Tato část 4.22 normy je překladem ST SEV 1644-79, včetně změn, schválených na zasedání SKSN RVHP v r. 1987. Stanoví metody pro rozdělení výpočtových sil vznikajících v částech svislých válcových nádob stálého i proměnného průřezu po výšce, zatížených větrem a seismickými účinky. ČSN 69 0010 část 4.22 byla schválena 7.2.1990 a nabyla účinnosti od 1.1.1991. Nahradila ČSN 69 0015 z r.1982. "Změnou a)-1/1991", se s účinností od 1.1.1991 opravuje vzorec a vysvětlivky k němu na str. 5 normy.

Obsah

ČSN 69 0010-4-25 ČSN 69 0010. Tato norma je vydávána po částech a její sestavení je následující: 1.1: Základní část. Všeobecná ustanovení a terminologie. 2.1: Kategorizace nádob. 3.1: Materiál. 4.1: Výpočet pevnosti. Úvodní část. 4.2: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z oceli. 4.3: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z barevných kovů. 4.4: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z litiny. 4.5: Výpočet pevnosti. Válcové části nádob. 4.6: Výpočet pevnosti. Kuželové části nádob. 4.7: Výpočet pevnosti. Klenutá dna nádob. 4.8: Výpočet pevnosti. Kulové pláště. 4.9: Výpočet pevnosti. Rovná nevyztužená kruhová dna a víka. 4.10: Výpočet pevnosti. Rovná vyztužená kruhová dna a víka. 4.11: Výpočet pevnosti. Rovná obdélníková a eliptická dna a víka. 4.12: Výpočet pevnosti. Vyztužování otvorů. 4.13: Výpočet pevnosti. Trubkové výměníky tepla. 4.14: Výpočet pevnosti. Sférická dna a víka bez lemu. 4.15: Výpočet pevnosti. Vrchlíkové víko a dělený zámek plovoucí hlavy. 4.16: Výpočet pevnosti. Komory vzduchových chladičů. 4.17: Výpočet pevnosti. Duplikátorové pláště. 4.18: Výpočet pevnosti. Přírubové spoje. 4.19: Výpočet pevnosti. Vlnové kompenzátory 4.20: Výpočet pevnosti. Nízkocyklová únava části nádob. 4.21: Výpočet pevnosti. Opěrné uzly nádob. 4.22: Výpočet pevnosti. Namáhání vysokých svislých nádob od větru a seismických účinků. 4.23: Výpočet pevnosti. Nosné části vysokých svislých nádob. 4.24: Výpočet pevnosti. Jednotná úprava výpočtu pevnosti pro pasport tlakové nádoby provedeného na počítači. 4.25: Výpočet pevnosti. Vysokotlaké nádoby. 4.26: Výpočet pevnosti. Závěsné čepy. 4.27: Výpočet pevnosti. Určení dovoleného přetlaku měřením při tlakování. 5.1: Konstrukce. Základní požadavky. 5.2: Konstrukce. Výstroj tlakových nádob. 5.3: Konstrukce. Požadavky na značení. 6.1: Výroba. Základní požadavky na výrobu. 6.2: Výroba. Svařování. 6.3: Výroba. Součinitel hodnoty svarového spoje. 6.4: Výroba. Kontrola svarových spojů. 7.1: Zkoušení a dokumentace. Stavební a první tlaková zkouška. 7.2: Zkoušení a dokumentace. Pasport tlakové nádoby. 8.1: Nádoby pro teploty pod 0°C. Tlakové nádoby stabilní pracující při teplotě pod 0°C. 9.1: Konzervace a nátěry. Základní požadavky. 10.1: Smaltované nádoby. Základní požadavky. 11. Vysokotlaké nádoby. 12. Kulové uskladňovací nádoby. Tato část 4.25 normy je podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách závazná v oblasti působnosti Českého úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu na základě jejich požadavku. Norma platí pro pevnostní výpočet částí vysokotlakých nádob, které svým charakterem odpovídají obrázkům v této normě uvedeným. Zpravidla jsou takové části užívány při přetlacích nad 15 MPa. Tato norma platí pro výpočtové teploty při nichž ještě nedochází k tečení materiálu za vysokých teplot, tj. do takové teploty, při níž se dovolené namáhání určuje pouze z meze kluzu materiálu. Obrázky v této normě, není-li stanoveno jinak, neurčují konstrukci, ale slouží jen k uvedení výpočtových rozměrů. ČSN 69 0010-4.25 byla vydána v listopadu 1992. Nahradila ON 69 0017 část 1 z 2.7.1982, část 2 z 14.1.1985 a část 3 ze 7.7.1986 v celém rozsahu.

Obsah

ČSN 72 7302 V normě jsou zapracovány údaje ST SEV 5064-85. Norma platí pro izolační materiály z minerálních a skleněných vláken, používané pro tepelné izolace a uvádí metody zkoušení pro stanovení těchto ukazatelů: objemové hmotnosti, vlhkosti, obsahu organických látek, stupně polykondenzace, obsahu granalií, středního průměru vláken, modulu kyselosti, stlačitelnosti a relaxace, tepelné odolnosti, korozního účinku na kovy a kovové povlaky a podmínky stanovení součinitele tepelné vodivosti. Všechny zkušební metody jsou podrobně popsány. ČSN 72 7302 byla schválena 23.2.1987 a nabyla účinnosti od 1.1.1988. Nahradila, spolu s ČSN 72 7301 a ČSN 72 7303 starší ČSN 72 7310 z 9.9.1977 a dále pak ČSN 72 7301, ČSN 72 7302, ČSN 72 7303, ČSN 72 7304, ČSN 72 7305 a ČSN 72 7307 a také část ČSN 72 7306, všechny z r.1976.

Obsah

ČSN 73 0005 V této normě jsou zapracovány údaje z ST SEV 6084-87. Údaje souhlasné s ST SEV jsou - jako obvykle - po levé straně označeny svislou čarou. V normě jsou rovněž zapracovány údaje ISO 1040. Norma stanoví základní pravidla pro modulovou koordinaci rozměrů ve výstavbě, která mají vedle funkční s ekonomické účelnosti řešení umožnit unifikaci a normalizaci rozměrů pro zajištění koordinovanosti, zaměnitelnosti a optimalizace počtu kombinací rozměrů výrobků pro stavební část staveb. Norma se vztahuje na stavební objekty a jejich části navrhované na základě pravoúhlé modulové prostorové koordinační soustavy, při čemž jednotlivá ustanovení je možné přiměřeně použít i pro stavební objekty nebo jejich části o jiných tvarech. Norma proto platí pro určování rozměrů při zpracování technických norem, funkčního a technického řešení stavebních objektů a také stavebních soustav, dílců a výrobků pro stavební část staveb, vestavovaného technického zařízení a vybavení stavebních objektů. Poměrně rozsáhlá technická norma (23 stran) obsahuje kapitoly: názvosloví a označování rozměrů, všeobecně, moduly a meze jejich použití, koordinační a základní rozměry výrobků, polohová vazba výrobků ke vztažným rovinám, které jsou doplněny řadou nákresů. ČSN 73 0005 byla schválena 28.7.1989 a nabyla účinnosti od 1.7.1990. Nahradila ČSN 73 0005 z 22.1.1980 a ČSN 73 0006 z 29.7.1980.

Obsah

ČSN 73 1375 Norma platí pro radiometrické zkoušení objemové hmotnosti a objemové vlhkosti stavebních materiálů, dílců, konstrukcí a zemin, při čemž měření objemové hmotnosti je založeno na rozptylu a absorpci záření gama a měření vlhkosti je založeno na moderaci rychlých neutronů atomy vodíku. Vedle všeobecných požadavků jsou normalizovány údaje pro hloubkové a povrchové detekční jednotky, pro jednotky s přímým zeslabením a pro kombinované detekční jednotky. Je připojena kapitola VIII. "Bezpečnost práce" v níž jsou normalizovány některé obecné předpoklady pro ochranu zdraví před ionizujícím zářením včetně odkazů na ČSN 34 1730 a vyhl. č. 59/1972 Sb. Údaje normy jsou doplněny přílohami s schematickými obrazy detekčních jednotek a vzorem záznamu o zkoušení. ČSN 73 1375 byla schválena 29.12.1971 a nabyla účinnosti od 1. 4 1973 .