Normy

Obsah

ČSN EN 60107-2 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60107-2:1997 včetně opravy EN 60107-2:1999/Cor.:1997-05. Evropská norma EN 60107-2:1997 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 60107-2:1997 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tato část pojednává o všeobecných metodách měření zvukových kanálů přijímačů pro monofonní a vícekanálové zvukové systémy. Obecné úvahy vztahující se k těmto měřením jsou uvedeny v IEC 107-1. O měřeních specifických pro vícekanálové zvukové systémy pojednávají IEC 107-3, IEC 107-4 (obě tyto normy do prosince 1999 v ČR nezavedeny) a IEC 107-5. O měření nestandardních přijímaných signálů pojednává IEC 107-6. Tato norma se zabývá určováním vlastností zařízení a umožňuje jejich porovnání tím, že uvádí výčet vlastností užitečných pro specifikaci zařízení a určuje jednotnou metodiku měření těchto vlastností. Požadované technické parametry nejsou specifikovány. Tato norma nepojednává o všeobecné bezpečnosti, kterou je třeba řešit odkazem na normu IEC 65 [1] nebo na jiné odpovídající bezpečnostní normy IEC. Nepojednává ani o rádiovém rušení a elektromagnetické odolnosti, které je třeba řešit odkazem na CISPR 13 a CISPR 20 [2] [3]. (Všechny normy, mající čísla v hranatých závorkách jsou přesněji citovány v Příloze A.) ČSN EN 60107-2 (36 7006) byla vydána v prosinci 1999. Nahradila ČSN IEC 107-2 (36 7006) ze září 1994.

Obsah

ČSN EN 50157-2-1 Tato norma specifikuje rozšiřování do sestavy řetězu (sériové zapojení zařízení) (s možností spuštění jen dvou zařízení propojených bod - bod (pouze zobrazovací jednotka spojená s videomagnetofonem nižší kvalitativní třídy) a potom jeho dobudováním) s ohledem na stávající normu CENELEC EN 50049-1, která stanoví pouze vlastnosti systému propojení bod - bod pro audiovizuální zařízení. Tato norma definuje vlastnosti propojení peritelevizních zařízení, která jsou uspořádána na principu řetězu. Tato norma využívá řídicí signál na kontaktu 10, který umožňuje automatický výběr zdrojů a kvalitativní přizpůsobení AV signálů. Tato norma popisuje signály AVC podle EN 50049-1. Tato norma poskytuje požadavky zaměřené na systém a zařízení, které je nutno splnit, použije-li se logo vztahující se k této normě, které uživateli zajistí, že dosáhne určité kvality signálu. Tato norma umožňuje obousměrné propojení signálů Y"/C". Tato norma umožňuje obousměrné řízení poměru stran 16:9 a 4:3.

Obsah

ČSN EN 300 830 V1.1.1 Tato EN poskytuje specifikace elektromagnetické kompatibility (EMC) pro normalizaci pohyblivých pozemských stanic určených jen pro příjem (ROMES). Specifikace vztahující se k emisím z anténního vstupu/výstupu a emisím krytem stanic ROMES (obrázek 1) nejsou obsaženy v této EN. Specifikace pro emise z anténního vstupu/výstupu a emise krytem těchto stanic jsou obsaženy v ETS 300 487 [15]. Tato EN se vztahuje na stanice ROMES, které pracují v pásmech pozemních pohyblivých družicových služeb (LMSS) vyhražených pro vysílání z kosmického prostoru na zem, 1 525 MHz až 1 544 MHz a 1 555 MHz až 1 559 MHz, přidělených Radiokomunikačním řádem [1]. Stanice ROMES pracují jako část družicového systému zajišťujícího jednocestnou datovou komunikaci. Stanice ROMES mohou mít několik konfigurací, zahrnujících: - přenosná zařízení; - pevná zařízení; - množství modulů, zahrnujících zobrazovací/řídicí rozhraní s uživatelem. Tato EN stanoví použitelné zkoušky EMC, jejich měřicí metody, meze a minimální kritéria funkční způsobilosti pro stanice ROMES. Kritéria funkční způsobilosti použitá v této EN vyžadují, aby družicový komunikační systém, jehož částí jsou i stanice ROMES, zajišťoval spolehlivé doručení dat nebo vzkazů. Klasifikace prostředí, použitá v této normě, se odvolává na klasifikaci prostředí, použitou v kmenových normách EN 50081-1 [2] a EN 50082-1 [3], s výjimkou vozidlové třídy prostředí, která se odvolává na normu ISO 7637-1 [11] a ISO 7637-2 [12]. Požadavky EMC byly vybrány tak, aby byla zajištěna dostatečná úroveň kompatibility pro přístroje v prostředích obytných, obchodních a lehkého průmyslu. Úrovně však nepokrývají mezní případy, které mohou nastat kdekoliv, ale s malou pravděpodobností výskytu. Tato EN nemusí pokrýt případy, kde je trvale přítomen potenciální zdroj rušení, produkující jednotlivé opakované přechodové jevy nebo spojité jevy, např. radar nebo vysílací stanoviště v blízkém okolí. V takovém případě může být nutné použít speciální ochrany aplikované buď na zdroj rušení, nebo rušenou část, nebo obojí. Dodržení požadavků této EN rádiovým zařízením nemusí znamenat dodržení libovolných požadavků souvisejících se správou spektra. Dodržení této EN nemusí znamenat dodržení libovolných bezpečnostních požadavků. Posuzovatel zařízení je však zodpovědný za zaznamenání do zkušebního protokolu jakéhokoliv náznaku, že se přístroj stává nebezpečným nebo nedostatečně zabezpečeným v důsledku provedení zkoušek podle této EN. Navíc k technickým specifikacím této EN mohou být v úředním časopisu Evropského společenství publikovány odkazy na jiné harmonizované normy EMC, které platí pro výrobky pokryté touto EN, v rámci jejich vlastní působnosti. Podkladem pro tuto EN jsou úvahy a návody uvedené v ETR 238 [16].

Obsah

ČSN ISO 16063-1 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 16063-1:1998. Mezinárodní norma ISO 16063-1:1998 má status české technické normy. (ČSN) ISO 16063 se bude skládat z následujících částí: Část 1: Základní pojetí, Část 2: Primární kalibrace, Část 3: Sekundární kalibrace a Část 4: Kalibrace vlivů prostředí. Části 2 až 4 se připravují a budou se skládat z revizí částí 1 až 23 ISO 5347. Tato první část normy (ČSN) ISO 16063 popisuje metody kalibrace snímačů vibrací a rázů. Kromě citlivosti obsahuje také metody měření dalších charakteristik. Za vybranou metodu byla zvolena jedna primární metoda kalibrace (viz čl.5.2.1). Popsány jsou rovněž porovnávací metody kalibrace pro vibrace a rázy (viz 5.3). Podrobnější popisy jsou uvedeny v částech 1 až 23 ISO 5347 (viz citace [1] až [22] v Příloze "Bibliografie"). Tato část platí pro snímače přímočarého zrychlení, rychlosti a výchylky s trvalým odečtem a doporučuje vybranou metodu, která se ukázala jako metoda poskytující spolehlivé a reprodukovatelné výsledky. Neplatí pro metody kalibrace úhlových snímačů. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Měřené charakteristiky, kapitolu 5 - Metody kalibrace a kapitolu 6 - Vyjádření nejistoty měření. Dále norma uvádí informativní Přílohu A a Bibliografii. ČSN ISO 16063-1 (01 1417) byla vydána v lednu 2000.

Obsah

ČSN EN ISO 9946 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 9946:1999. Evropská norma EN ISO 9946:1999 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 9946:1999 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tato mezinárodní norma stanoví, jak musí být výrobcem uváděny charakteristické vlastnosti robotů. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Jednotky a kapitolu 5 - Charakteristické vlastnosti. V této - poměrně obsáhlé - kapitole je v posledním čl.5.17 - Bezpečnost uvedeno: " Výrobce musí uvést, že robot vyhovuje normě ISO 10298 (v ČR zavedena v ČSN EN 775:1995) nebo jiným příslušným bezpečnostním normám." Dále norma uvádí informativní Přílohy A, B a normativní Přílohu ZA. ČSN EN ISO 9946 (18 6512) byla vydána v lednu 2000. Nahrazuje ČSN EN 29946 (18 6512) z května 1995.

Obsah

ČSN ISO/IEC 14765 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 14765:1997. Mezinárodní norma ISO/IEC 14765:1997 má status české technické normy. Ve vrstvovém přístupu k architektuře protokolu mají protokoly navzájem takový vztah, že protokol ve vrstvě (n) používá služeb nižší vrstvy (služby (n-1)), které zase poskytuje protokol vrstvy (n-1). Jednou ze služeb používaných protokolem vrstvy (n) je zapouzdření jeho (n) datových jednotek protokolu (jednotek PDU) způsobem, který je transparentní. Zapouzdření se realizuje tak, že se jednotky PDU vrstvy (n) přenášejí v datové jednotce služby (SDU) vrstvy (n-1) jako uživatelská data. ČSN ISO/IEC 14765 (36 9252) byla vydána v lednu 2000.

Obsah

ČSN ISO/IEC TR 13594 Tato norma je českou verzí technické zprávy ISO/IEC TR 13594:1995. Technická zpráva ISO/IEC TR 13594:1995 má status české technické normy. Toto doporučení/technická zpráva popisuje křížové aspekty zajištění bezpečnostních služeb v nižších vrstvách referenčního modelu OSI (transportní, síťová a fyzická vrstva). Mezi bezpečnostními protokoly pro nižší vrstvy a modelem popsaným v tomto doporučení/technické zprávě by se neměl vyskytnout žádný rozpor. ČSN ISO/IEC TR 13594 (36 9260) byla vydána v lednu 2000.

Obsah

ČSN ISO/IEC 14709-1 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 14709:1997. Mezinárodní norma ISO/IEC 14709:1997 má status české technické normy. (ČSN) ISO/IEC 14709 se skládá z těchto částí: Část 1: Základní přístup digitální sítě integrovaných služeb (ISDN) a Část 2: Primární rychlost digitální sítě integrovaných služeb (ISDN). Tato první část normy definuje požadavky na návrh a uspořádání kabeláže v objektu uživatele pro připojení zařízení základního přístupu ISDN. Definuje: - požadavky na návrh základního přístupu ISDN prostřednictvím uspořádání kabeláže typu bod-bod a typu bod-více bodů, - minimální požadavky na kabeláž při instalaci nové kabeláže, - kritéria pro používání univerzální kabeláže, - kritéria pro používání stávající kabeláže. ČSN ISO/IEC 14709 (36 9975) byla vydána v lednu 2000.

Obsah

ČSN EN 12673 Norma je českou verzí evropské normy EN 12673:1998. Evropská norma EN 12673:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma popisuje stanovení 19 chlorfenolů (2-, 3- a 4-chlorfenolu, 2,3-, 2,4-, 2,5-, 2,6-, 3,4a 3,5-dichlorfenolu, 2,2,4-, 2,3,5-, 2,3,6-, 2,4,5- 2,4,6a 3,4,5-trichlorfenolu, 2,3,4,5-, 2,3,4,6a 2,3,5,6-tetrachlorfenolu a pentachlorfenolu) metodou plynové chromatografie v pitné, podzemní, dešťové, odpadní, mořské a povrchové vodě. Norma popisuje acetylaci chlorfenolů s následnou extrakcí kapalina/kapalina a stanovení metodou plynové chromatografie s detekcí detektorem elektronového záchytu (GC-ECD) nebo hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Metoda je validována pro pitnou vodu, povrchovou vodu a odpadní vodu, ale lze ji použít pro všechny výše uvedené druhy vod. Metodou lze stanovit chlorfenoly v rozsahu koncentrací 0,1µg.l-1 až 1 mg.l-1 v závislosti na použitém objemu vzorku a na stanovené sloučenině (stupni chlorace) (viz příloha A). V případech, kdy nelze dosáhnout úplného oddělení izomerů, se uvádí do protokolu jejich součet. Metodu lze použít i pro jiné halogenované fenolické sloučeniny, pokud je pro každý takový případ validována. Podstata zkoušky: Chlorfenoly přítomné ve vzorku vody se derivatizují acetanhydridem na příslušné acetáty. Tyto deriváty se extrahují ze vzorku hexanem. Hexanová frakce se analyzuje metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu, nebo s hmotností spektrometrií. V závislosti na druhu vzorku se před derivatizací upraví hodnota pH. Dále stojí za pozornost v kapitole 6, toto UPOZORNĚNÍ - Použití této evropské normy může zahrnovat nebezpečné látky, postupy a zařízení. Není účelem této normy zabývat se všemi problémy bezpečnosti, které jsou spojeny s jejím používáním. Za vytvoření podmínek odpovídajících zásadám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci před použitím této normy odpovídá její uživatel. Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. Norma uvádí tyto kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, zmíněná kapitolu 4 - Podstata zkoušky, kapitolu 5 - Rušivé vlivy, kapitolu 6 - Chemikálie a činidla, kapitolu 7 - Přístroje a pomůcky, kapitolu 8 - Odběr vzorků, kapitolu 9 - Postup, kapitolu 10 - Vyjadřování výsledků a kapitolu 11 - Protokol o zkoušce. Déle norma obsahuje informativní Přílohy A, B, C, D, E a G. ČSN EN 12673 (75 7544) byla vydána v lednu 2000.

Obsah

ČSN EN ISO 7899-1 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 7899-1:1998. Evropská norma EN ISO 7899-1:1998 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 7899-1:1998 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Tato první část normy (ČSN EN) ISO 7899 určuje miniaturizovanou metodu pro stanovení většiny intestinálních enterokoků v povrchových a odpadních vodách v tekutém kultivačním médiu. Metoda je použitelná pro všechny druhy povrchových i odpadních vod, zvláště pro vody s vyšším obsahem nerozpuštěných látek. Tato metoda není vhodná pro pitné vody a další druhy vod, v nichž je počet mikroorganismů nižší než 15 ve 100 ml. Princip metody i postup při jejím provádění je podrobně popsán. Za pozornost stojí v kapitole 5 - Přístroje a pomůcky, tato VÝSTRAHA - UV záření způsobuje podráždění kůže a očí. Je nutné používat ochranné rukavice a brýle. Dále v kapitole 7 - Kultivační média a zřeďovací roztoky, stojí za pozornost tato VÝSTRAHA - Octan thalný a N,N-dimethylformamid jsou toxické. Proto je nutné s nimi pracovat v digestoři. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny a definice, kapitolu 4 - Podstata zkoušky, už zmiňovanou kapitolu 5 - Přístroje a pomůcky, kapitolu 6 - Odběr vzorků, též zmiňovanou kapitolu 7 - Kultivační média a zřeďovací roztoky, kapitolu 8 - Postup zkoušky, kapitolu 9 - Vyjadřování výsledků, kapitolu 10 - Protokol o zkoušce a kapitolu 11 - Údaje o shodnosti. Dále norma uvádí informativní Přílohu A, B, C, D, normativní Přílohy E, F, informativní Přílohu G a normativní Přílohu ZA. Za pozornost stojí příloha C, která obsahuje např. chemické složení vhodné syntetické mořské soli. ČSN EN ISO 7899-1 (75 7831) byla vydána v lednu 2000. Nahradila ČSN ISO 7899-1 (75 7831) z února 1994.