Normy

Obsah

ČSN ISO 9916 Tato mezinárodní norma stanoví metodu zjišťování vad, vyskytujících se na povrchu výrobků a odlitků ze slitin hliníku a hořčíku pomocí kontroly kapilární metodou. Určuje také úrovně přísnosti jako funkci druhu a počtu přítomných vad. Tato mezinárodní norma se vztahuje na všechny odlitky ze slitin hliníku a hořčíku bez rozdílu použité slitiny nebo způsobu odlévání.

Obsah

ČSN EN 26591-2 Tato norma je identická s EN 29591-2:1992. Tato druhá část normy ISO 6591 stanoví metodu měření a popisování rozměrů prázdných plastových pytlů. Přednostně je určena k použití u plastových pytlů specifikovaných v ČSN ISO 6590-2. ČSN EN 26591-2 (77 0680) byla vydána v prosinci 1994.

Obsah

ČSN 25 7712 Norma navazuje na ČSN ISO 5167-1 a rozšiřuje její obsah tím, že specifikuje geometrii a způsob použití, včetně podmínek montáže, a provozu pro clony s kuželovým vstupem a pro čtvrtkruhové clony, jsou-li vloženy do uzavřeného potrubí zcela vyplněného měřenou viskózní tekutinou, přičemž se jedná o ustálený charakter proudění za podkritického tlakového spádu. Tato norma též podává informace a matematické i tabelární údaje pro výpočet funkčních rozměrů clony s kuželovým vstupem a čtvrtkruhové clony. Dále obsahuje podklady pro výpočet průtoku viskózních tekutin a s ním spojených nejistot. Norma platí pro měření průtoku tekutin charakterizovaných nízkými hodnotami Reynoldsova čísla ReD (vztaženého na průměr potrubí). Měřená tekutina musí být jednofázová. Pro clony s kuželovým vstupem a čtvrtkruhové clony byly provedeny přímé kalibrační zkoušky, které počtem, rozmezím a jakostí postačují k tomu, aby umožnily vytvoření koherentních soustav použití, založených na jejich výsledcích, a součinitelů, daných s určitými předpověditelnými mezemi nejistoty. Norma obsahuje pouze primární prvky, stejně jako ČSN ISO 5167-1 (vč. odběrů tlaku). Všechny ostatní součásti měřicího okruhu, zařízení, snímače diferenčního tlaku a vyhodnocující přístroje resp. počítače označuje "sekundárními prvky" a zmiňuje je jen příležitostně.

Obsah

ČSN EN 60068-2-45 +A1 Norma obsahuje EN 60068-2-45:1992, včetně její změny A1:1993, která je převzetím IEC 68-2-45:1980 a její změny 1:1993 bez modifikací. Obsahuje zkušební postup, při kterém jsou zkoušené vzorky ponořeny do určitého rozpouštědla při stanovené teplotě po stanovenou dobu. Hygienicky závažné údaje jsou soustředěny do kap. 3 Druhy zkušebních rozpouštědel a zkušební podmínky. např. v čl.3.1 Rozpouštědla se uvádí: Pro zkoušky jsou předepsána tři běžně užívaná rozpouštědla. Dále, čl.3.1.1 Směs látek 1,1,2-trichlortrifluorethanu a isopropanolu v hmotnostním poměru (75 ± 5)% a (30 ± 5)% s následujícím upozorněním: Látka 1,1,2-trichlortrifluoroethan je škodlivá životnímu prostředí; proto se toto rozpouštědlo nesmí použít, pokud vyhovuje rozpouštědlo stanovené 3.1.2. Čl.3.1.2 se pak týká isopropanolu, technicky čistého a uvádí se, že toto rozpouštědlo se musí použít, kdykoli je to možné. Konečně třetím rozpouštědlem je podle čl.3.1.3 Demineralizovaná nebo destilovaná voda s rezistivitou nejméně 500 Űm, což odpovídá konduktivitě 2 mS.m-1. Dále je hygienicky zajímavá Příloha A. V čl. A2.2.1 Rozpouštědla se tam uvádí: K rozpouštění kalafunových tavidel a jejich zbytků je v praxi používán velký počet různých organických rozpouštědel, z nichž některá jsou vysoce agresivní, hořlavá nebo toxická. A dále se uvádí: Směs R 113 a isopropanolu je často užívána, protože je málo toxická, nehořlavá, stálá a má postačující čistící účinky. Poznámka: V případě, že je rozpouštědlo udržováno na teplotě, která nepřekračuje rozmezí bodu varu nebo v předepsaném rozsahu hustoty, je nehořlavé. Při nadměrném odpařování nebo varu však může koncentrace alkoholu ve zbývajícím rozpouštědle dosáhnout natolik vysoké hodnoty, že hrozí nebezpečí požáru nebo výbuchu. Konečně v závěru, v čl. A3 Praktická doporučení uvádí: "Jsou-li při zkouškách používána čistící rozpouštědla, musí se zachovat příslušná bezpečnostní opatření." ČSN EN 60068-2-45+A1 (34 5791) byla vydána v únoru 1995. Nahradila ČSN 34 5791 část 2-45 z 1.3.1991.

Obsah

ČSN ISO 7393-3 Norma obsahuje ISO 7393-3:1990. Tato třetí část normy ISO 7393 specifikuje metodu stanovení celkového chlóru ve vodě jodometrickou titrací. Metoda je použitelná pro koncentrace chlóru (Cl2) od 0,01 mmol.l-1 do 0,02 mmol.l-1 (od 0,71 mg.l-1 do 15 mg.l-1). Normalizována je podstata zkoušky: "Reakce celkového chlóru s jodidem draselným v kyselém prostředí za uvolnění volného jódu. Okamžitá redukce jódu známým nadbytkem standardního roztoku thiosíranu, který byl předem přidán do roztoku. Titrace nezreagovaného thiosíranu standardním odměrným roztokem jodičnanu draselného". Postup normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN ISO 7393-3 (75 7419) byla vydána v únoru 1995, a spolu s ČSN ISO 7393-1 (75 7419) a ČSN ISO 7393-2 (75 7419) nahradily ČSN 83 05200 část 18 z 31.5.1976.