Normy

Obsah

ČSN 69 0010-4-27 ČSN 69 0010. Tato norma je vydávána po částech a její sestavení je následující: 1.1: Základní část. Všeobecná ustanovení a terminologie. 2.1: Kategorizace nádob. 3.1: Materiál. 4.1: Výpočet pevnosti. Úvodní část. 4.2: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z oceli. 4.3: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z barevných kovů. 4.4: Výpočet pevnosti. Všeobecná část pro nádoby z litiny. 4.5: Výpočet pevnosti. Válcové části nádob. 4.6: Výpočet pevnosti. Kuželové části nádob. 4.7: Výpočet pevnosti. Klenutá dna nádob. 4.8: Výpočet pevnosti. Kulové pláště. 4.9: Výpočet pevnosti. Rovná nevyztužená kruhová dna a víka. 4.10: Výpočet pevnosti. Rovná vyztužená kruhová dna a víka. 4.11: Výpočet pevnosti. Rovná obdélníková a eliptická dna a víka. 4.12: Výpočet pevnosti. Vyztužování otvorů. 4.13: Výpočet pevnosti. Trubkové výměníky tepla. 4.14: Výpočet pevnosti. Sférická dna a víka bez lemu. 4.15: Výpočet pevnosti. Vrchlíkové víko a dělený zámek plovoucí hlavy. 4.16: Výpočet pevnosti. Komory vzduchových chladičů. 4.17: Výpočet pevnosti. Duplikátorové pláště. 4.18: Výpočet pevnosti. Přírubové spoje. 4.19: Výpočet pevnosti. Vlnové kompenzátory 4.20: Výpočet pevnosti. Nízkocyklová únava části nádob. 4.21: Výpočet pevnosti. Opěrné uzly nádob. 4.22: Výpočet pevnosti. Namáhání vysokých svislých nádob od větru a seismických účinků. 4.23: Výpočet pevnosti. Nosné části vysokých svislých nádob. 4.24: Výpočet pevnosti. Jednotná úprava výpočtu pevnosti pro pasport tlakové nádoby provedeného na počítači. 4.25: Výpočet pevnosti. Vysokotlaké nádoby. 4.26: Výpočet pevnosti. Závěsné čepy. 4.27: Výpočet pevnosti. Určení dovoleného přetlaku měřením při tlakování. 5.1: Konstrukce. Základní požadavky. 5.2: Konstrukce. Výstroj tlakových nádob. 5.3: Konstrukce. Požadavky na značení. 6.1: Výroba. Základní požadavky na výrobu. 6.2: Výroba. Svařování. 6.3: Výroba. Součinitel hodnoty svarového spoje. 6.4: Výroba. Kontrola svarových spojů. 7.1: Zkoušení a dokumentace. Stavební a první tlaková zkouška. 7.2: Zkoušení a dokumentace. Pasport tlakové nádoby. 8.1: Nádoby pro teploty pod 0°C. Tlakové nádoby stabilní pracující při teplotě pod 0°C. 9.1: Konzervace a nátěry. Základní požadavky. 10.1: Smaltované nádoby. Základní požadavky. 11. Vysokotlaké nádoby. 12. Kulové uskladňovací nádoby. Norma uvádí metody a kritéria pro experimentální určení nebo ověření vnitřního nebo vnějšího dovoleného přetlaku tlakové nádoby stabilním měřením při zkoušce tlakem. Požadovaná hodnota dovoleného přetlaku, to jest výpočtový přetlak, je zpravidla známa. Na jejím základě je nádoba navržena. Tohoto postupu se užívá v případě, kdy není možno pro tlakovou nádobu, nebo některou její část provést vyhovující pevnostní výpočet, který by zaručil bezpečný provoz nádoby, případně může být na základě této zkoušky vyhotovena dokumentace nahrazující pevnostní výpočet. ČSN 69 0010-4.27 byla vydána v březnu 1995.

Obsah

ČSN 73 0202 Norma stanoví základní názvosloví, základní charakteristiky přesnosti a základní požadavky pro navrhování, zajišťování, kontrolu a hodnocení přesnosti geometrických parametrů, které bezprostředně ovlivňují plnění funkčních požadavků na stavební objekty a jejich části po dobu jejich životnosti. Jsou normalizovány např. charakteristiky přesnosti, její stanovení, zajišťování a kontrola. ČSN 73 0202 byla vydána v březnu 1995. Nahradila ČSN 73 0202 z 30.9.1981, ČSN 73 0203 z 28.2.1985.

Obsah

ČSN EN 25663 Norma je identická s EN 25663:1993. Specifikuje stanovení dusíku po kjeldahlizaci. Metodou jsou stanovovány pouze sloučeniny negativně trojmocného dusíku. Organicky vázaný dusík skupin azidu, azinu, azo, hydrazonu, nitritu, nitro, nitroso, oximu nebo semikarbazonu není stanoven kvantitativně. Ke konverzi dusíku u heterocyklických dusíkatých sloučenin nemusí docházet v plném rozsahu. Z normy vyjímáme kap. 4 Podstata zkoušky, která stanoví: "Mineralizací vzorku vzniká síran amonný, z něhož se uvolní amoniak, který je po destilaci stanoven titračně. Dusíkaté sloučeniny se v průběhu zkoušky převedou mineralizací vzorku kyselinou sírovou na síran amonný, v prostředí vysoké koncentrace síranu draselného způsobující zvýšení bodu varu směsi a v přítomnosti selenu jako katalyzátoru. Amoniak se ze síranu amonného uvolní přídavkem zásady a destilací se převede do roztoku kyseliny borité s indikátorem. Stanovení amonných iontů v destilátu titrací odměrným roztokem kyseliny. Alternativně - přímé spektrometrické stanovení amonných iontů v mineralizovaném vzorku při 655 nm". Velmi zajímavá, a pro normy EN poměrně neobvyklá, jsou upozornění na možné riziko při analytické práci. Tak např. v čl.5.3 Kyselina sírová, p = 1,84 g.ml-1je uvedeno: Pozor! Tato chemikálie je žíravina. Dále v čl.5.4 Hydroxid sodný, roztok asi 500 g.l-1 je uvedeno: Pozor! Tato chemikálie je žíravina. Konečně v čl.5.8 Směsný katalyzátor je uvedeno: Pozor! Tato směs je toxická. Je třeba vyvarovat se vdechnutí sebemenšího množství prachu při přípravě a užití směsi. Veškeré zbytky obsahující selen musí být sbírány k regeneraci (11.2) anebo k řízené likvidaci selenu. Konečně za pozornost stojí čl.8.3 Stanovení, který stanoví: "Pozor! Při mineralizaci se uvolňuje toxický oxid siřičitý. Při práci se vzorky znečištěných vod se může uvolňovat i sulfan nebo kyanovodík. Mineralizace by tedy měla probíhat v dokonale a účinně odsávající digestoři". Postup při provádění normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN EN 25663 (75 7525) byla vydána v březnu 1995. Nahradila část 13 ČSN 83 0540 z 17.12.1984.

Obsah

ČSN EN 29865 Tato norma platí pro stanovení nepromokavosti plošných textilií za pomocí zařízení pro zkrápění deštěm podle Bundesmanna. Zkouška slouží ke stanovení účinnosti úprav, které dodávají plošným textiliím nepromokavost.

Obsah

ČSN 75 5911 Norma určuje způsob provádění tlakových zkoušek vodovodních a závlahových potrubí a vodovodních přípojek, bez pohledu na použitý trubní materiál a na způsob jejich uložení v zemi, v kolektorech, v technických kanálech nebo na různých konstrukcích. Norma platí též pro výtlačná potrubí odpadních vod. Pro zkoušení potrubí vnitřních vodovodů platí ČSN 73 6660. Každé potrubí se musí před uvedením do provozu odzkoušet podle této normy s cílem prokázat kvalitu a připravenost ne budoucí provoz z hlediska jeho pevnosti a vodotěsnosti. Prováděné zkoušky, rozsah a způsob provedení jsou určeny v projektové dokumentaci. Potrubí se zkoušejí přetlakem vody. Normalizovány jsou např. technické požadavky, provádění úsekové i celkové tlakové zkoušky, zvláštní postupy při zkouškách a konečně v kap. 10 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Ve dvou článcích je uvedeno: Čl.10.1: Při provádění tlakových zkoušek potrubí a pracech s nimi souvisejících se musí dodržovat předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Čl.10.2: Při provádění tlakových zkoušek potrubí je třeba dodržet zejm. Tyto zásady: a) stavební, montážní i zkušební práce mají být prováděny při denním světle; b) v blízkosti potrubí, které je pod tlakem, se mohou zdržovat jen osoby pověřené pracemi souvisejícími s prováděním zkoušky; c) na konci potrubí, které je pod tlakem, se nesmí nikdo zdržovat; d) závady na potrubí se smí odstraňovat pouze tehdy, když v místě opravy je vnitřní přetlak nulový; e) při tlakových zkouškách trub z plastů není dovolen přístup k potrubí s otevřeným ohněm. ČSN 75 5911 byla vydána v dubnu 1995. Nahradila ČSN 73 6611 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí ze 6.9.1983 v plném rozsahu.

Obsah

ČSN 77 0344 Tato norma obsahuje zkušební postup, který zahrnuje základní ustanovení a pracovní postupy pro používání fluorescenčního ultrafialového (UV) a kondenzačního přístroje k simulování poškození způsobeného slunečním zářením a vodou ve formě deště nebo rosy.