Normy

Obsah

ČSN ETS 300 683 ed. 1 Tato evropská telekomunikační norma (ETS) se vztahuje na posuzování skupiny výrobků, přístrojů s krátkým dosahem (SRD) a přidružených zařízení, s ohledem na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Technické specifikace, týkající se anténních svorek a emisí ze vstupu/výstupu-krytu rádiového zařízení, nejsou v této ETS obsaženy. Tyto technické specifikace lze nalézt v příslušných normách výrobků, týkajících se rádiových výrobků. Tato EMC norma, týkající se skupiny výrobků, může být nahrazena specifickými EMC normami výrobků, týkajícími se specifických aplikací. Tato ETS specifikuje vhodné zkoušky EMC, metody měření, meze a minimální kritéria funkční způsobilosti přístrojů s krátkým dosahem, specifikovaných v ETS 300 220-1 [1], I-ETS 300 330-1 [2] a I-ETS 300 440-1 [3], v závislosti na použitém kmitočtovém pásmu a pomocném přidruženém zařízení. Na základě zvážení elektrických charakteristik konkrétního přístroje může být stanoveno, že některé zkoušky jsou technicky nevhodné. V takovém případě se požaduje, aby toto rozhodnutí a odůvodnění nezkoušet tyto parametry, bylo uvedeno v protokolu o zkoušce. Klasifikace prostředí použitá v této ETS se vztahuje na klasifikaci prostředí použitou v kmenových normách EN 50081-1 [4], EN 50082-1 [5], s výjimkou třídy prostředí vozidel, na kterou se vztahuje ISO 7637 [6], [7]. Požadavky na EMC byly zvoleny tak, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kompatibility pro přístroje v prostředí obydlí, obchodů, lehkého průmyslu a vozidel. Úrovně však nepokrývají výjimečné případy, které se mohou vyskytnout v libovolném místě, avšak s nízkou pravděpodobností výskytu. Tato ETS nemůže pokrývat ty případy, při nichž je potenciální zdroj interference, který produkuje jednotlivě opakované přechodové jevy nebo spojité jevy, například stanoviště radiolokátoru nebo vysílače, trvale v blízkém okolí přítomen. V takovém případě může být nezbytné použít speciální ochrany a aplikovat je buď na zdroj interference nebo na rušenou část nebo na obojí. Dodržení požadavků této ETS u rádiových zařízení neznamená dodržení jakýchkoliv požadavků, týkajících se správy spektra nebo jakýchkoliv požadavků vztahujících se na používání zařízení (tj. povolovacích požadavků). Dodržení požadavků této ETS neznamená dodržení jakýchkoliv bezpečnostních požadavků. Záleží však na zodpovědnosti posuzovatele zařízení, aby jakékoliv zjištění týkající se nebezpečnosti nebo nespolehlivosti zařízení, které je výsledkem aplikace zkoušek podle této ETS, bylo zaznamenáno v protokolu o zkoušce. Tato ETS nepokrývá specifické požadavky aplikací, kritických z hlediska bezpečnosti.

Obsah

ČSN ISO 676 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 676:1995 včetně její opravy Technical Corrigendum 1:1997. Mezinárodní norma ISO 676:1995 má status české technické normy. Zavádí seznam botanických a běžných názvů rostlin nebo jejich částí používaných jako koření nebo kořenicí látky. Česky, anglicky a francouzsky je uvedeno názvosloví cca 109 hesel. Norma obsahuje názvosloví významné pro hygienu výživy. ČSN ISO 676 (58 0500) byla vydána v září 1998.

Obsah

ČSN EN 60352-1 Tato část IEC 60352 se vztahuje na ovíjené spoje vytvořené vodiči s plným jádrem kruhového průřezu o minimálním jmenovitém průměru 0,16 mm a vhodně konstruovanými špičkami. Tyto spoje se používají v telekomunikačních zařízeních a v elektronických zařízeních využívajících podobnou techniku. Informace o materiálech a údaje z průmyslové praxe jsou zahrnuty jako doplněk zkušebních postupů, aby se dosáhlo elektricky stabilního spojení za předepsaných podmínek vnějšího prostředí. Cílem je stanovit vhodnost ovíjených spojů za specifikovaných mechanických, elektrických a klimatických podmínek, dále poskytnout prostředky pro srovnání zkušebních výsledků, pokud byly použity nástroje různých konstrukcí nebo výrobců.

Obsah

ČSN ETS 300 329 ed. 2 Tato evropská telekomunikační norma (ETS) se vztahuje na posuzování radiokomunikačních a přidružených zařízení s ohledem na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Tato ETS specifikuje minimální funkční způsobilost a metody měření EMC digitálních bezšňůrových telekomunikačních rádiových (DECT) a přidružených zařízení. Tato ETS specifikuje vhodné zkoušky EMC, meze a minimální kritéria funkční způsobilosti digitálních rádiových zařízení popsaných v ETS 300 175 2 [4] a v I-ETS 300 176 [5], provozovaných v kmitočtovém rozsahu 1 880 MHz až 1 900 MHz a příslušných přidružených zařízení. Klasifikace prostředí použitá v této ETS se vztahuje na klasifikaci prostředí použitou v kmenových normách EN 50081-1 [1] a EN 50082-1 [2] s výjimkou třídy prostředí pro vozidla, na něž se vztahuje norma ISO 7637 [6], [7]. Požadavky na EMC byly zvoleny tak, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kompatibility pro přístroje v prostředí obydlí, obchodů, lehkého průmyslu a vozidel. Úrovně však nepokrývají výjimečné případy, které se mohou vyskytnout v libovolném místě, avšak s nízkou pravděpodobností výskytu. Tato ETS nemůže pokrývat ty případy, při nichž je v blízkém okolí trvale přítomen potenciální zdroj interference, který produkuje jednotlivě opakované přechodové jevy nebo spojité jevy, například radar nebo vysílač. V takovém případě může být nezbytné použít speciální ochranu a aplikovat ji buď na zdroj rušení nebo na rušenou část nebo na obojí. Dodržení požadavků této ETS pro rádiová zařízení neznamená dodržení jakýchkoliv požadavků, vztahujících se na používání zařízení (tj. povolovacích požadavků). Dodržení této ETS neznamená dodržení jakýchkoliv bezpečnostních požadavků. Záleží však na zodpovědnosti posuzovatele zařízení, aby jakékoliv zjištění týkající se nebezpečnosti nebo nespolehlivosti zařízení, které je výsledkem aplikace zkoušek podle této ETS, bylo zaznamenáno v protokolu o zkoušce.

Obsah

ČSN 28 1310 Tato norma stanoví základní technické požadavky a metody zkoušek elektrických vozů metra pro přepravu cestujících standardního provedení, tj. s použitím konvenční techniky kolo-kolejnice a vlastním pohonem elektrickým točivým strojem (elektrickým rotačním motorem), provozovaných na uzavřeném drážním tělese, jejichž typ nebo podstatná změna konstrukce budou schvalovány po datu vydání této normy. Na elektrické vozy metra pro přepravu cestujících, jejichž typ nebo podstatná změna konstrukce byly schváleny před vydáním této normy, se vztahují technické normy platné v době schválení, pokud právní předpisy nestanoví jinak. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Termíny, definice a značky, kapitolu 4 - Základní technické požadavky, kapitolu 5 - Technické požadavky na mechanickou část vozu, kapitolu 6 - Technické požadavky na elektrickou část, kapitolu 7 - Technické požadavky na zvláštní výbavu, kapitolu 8 - Technické požadavky na brzdy, kapitolu 9 - Typové a kusové zkoušky vozů a kapitolu 10 - Technickobezpečnostní zkouška (TBZ). Zejména v kapitole 4 jsou - kromě jiného - normalizovány požadavky na vytápění, větrání a klimatizaci, osvětlení, hlučnost apod. V kapitole 5 jsou pak i požadavky ergonomického charakteru např. na kabinu strojvedoucího apod. ČSN 28 1310 byla vydána v listopadu 1997.

Obsah

ČSN EN 45510-1 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 45510-1:1997. Evropská norma EN 45510-1:1997 má status české technické normy. (ČSN) EN 45510 se skládá z těchto částí: Část 1: Společná ustanovení, Část 2-1: Elektrická zařízení - Výkonové transformátory, Část 2-2: Elektrická zařízení - Zdroj nepřerušovaného napájení, Část 2-3: Elektrická zařízení - Stacionární baterie a nabíječe, Část 2-4: Elektrická zařízení - Statické vysokovýkonové měniče, Část 2-5: Elektrická zařízení - Motory, Část 2-6: Elektrická zařízení - Generátory, Část 2-7: Elektrická zařízení - Rozvodna, Část 2-8: Elektrická zařízení - Silové kabely, Část 2-9: Elektrická zařízení - Kabelové systémy, Část 3-1: Kotle - Průtlačné kotle, Část 3-2: Kotle - Bubnové kotle, Část 3-3: Kotle - Fluidní kotle, Část 4-1: Pomocná zařízení kotlů - Zařízení pro snižování emisí prachu, Část 4-2: Pomocná zařízení kotlů - Výměníky tepla - plyn/vzduch, pára/vzduch a plyn/plyn, Část 4-3: Pomocná zařízení kotlů - Větrací zařízení, Část 4-4: Pomocná zařízení kotlů - Zařízení k přípravě paliva, Část 4-5: Pomocná zařízení kotlů - Zauhlovací zařízení a zařízení pro skladování volně loženého materiálu, Část 4-6: Pomocná zařízení kotlů - Zařízení pro odsíření spalin (De-SOx) Část 4-7: Pomocná zařízení - Dopravníky na popel, Část 4-8: Pomocná zařízení kotlů - Dopravníky na prach, Část 4-9: Pomocná zařízení kotlů - Ofukovače sazí, Část 4-10: Pomocná zařízení kotlů - Zařízení pro denitrifikaci spalin (De-NOx), Část 5-1: Turbíny - Parní turbíny, Část 5-2: Turbíny - Plynové turbíny, Část 5-3: Turbíny - Větrné turbíny, Část 5-4: Turbíny - Vodní turbíny, akumulační čerpadla a čerpadlové turbíny, Část 6-1: Pomocná zařízení turbín - Odplyňováky, Část 6-2: Pomocná zařízení turbín - Ohříváky napájecí vody, Část 6-3: Pomocná zařízení turbín - Kondenzace, Část 6-4: Pomocná zařízení turbín - Čerpadla, Část 6-5: Pomocná zařízení turbín - Systémy suchého chlazení, Část 6-6: Pomocná zařízení turbín - Mokré chladicí věže a hybridní chladicí věže, Část 6-7: Pomocná zařízení turbín - Separátory vlhkosti a přihříváky, Část 6-8: Pomocná zařízení turbín - Jeřáby, Část 6-9: Pomocná zařízení turbín - Systémy chladicí vody, Část 7-1: Potrubí a armatury - Vysokotlaké potrubní systémy, Část 7-1: Potrubí a armatury - Armatury kotle a vysokotlakého potrubí, Část 8-1: Řídicí a přístrojová technika. Tato první část normy poskytuje návod k sestavení technické specifikace pro pořizování zařízení k použití ve výrobnách elektrické energie (v elektrárnách). Tento pokyn pro pořizování neplatí pro zařízení k použití v zóně jaderného reaktoru v jaderných elektrárnách. Při vypracování tohoto pokynu se nebrala v úvahu jiná možná použití takového zařízení. Tento pokyn se týká těch záležitostí, které jsou společné všem zařízením (společná ustanovení). Ve specifických pokynech je na tomto místě definováno zařízení, pro než platí příslušný pokyn. Tento pokyn se vztahuje spíše k funkci zařízení nežli k jeho konstrukčnímu provedení. Normalizován je paralelně český a anglický text. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Stručný popis projektu, kapitolu 5 - Rozsah dodávky, kapitolu 6 - Vstupní a výstupní koncové body, kapitolu 7 - Provozní požadavky, kapitolu 8 - Střední doba užitečného života, kapitolu 9 - Požadavky na výkonnost, kapitolu 10 - Návrh a provedení, kapitolu 11 - Požadavky na údržbu, kapitolu 12 - Požadavky na technickou dokumentaci, kapitolu 13 - Použitelné právní předpisy, nařízení, normy a jiné požadavky, kapitolu 14 - Kritéria hodnocení, kapitolu 15 - Opatření k zajištění jakosti, kapitolu 16 - Údaje o místě provozu a kapitolu 17 - Ověřování specifikované výkonnosti. Norma dále uvádí informativní Přílohu A - Bibliografie. ČSN EN 45510-1 (38 0210) byla vydána v listopadu 1998.

Obsah

ČSN EN 60721-3-5 Tato norma klasifikuje podmínky prostředí, kterým je výrobek netvořící součást vozidla vystaven, jestliže je instalován v pozemním vozidle. K těmto výrobkům patří např. radiopřijímače, komunikační systémy, taxametry, průtokoměry pro kapaliny přepravované vozidlem (např. mléko, ropné výrobky atd.). Mezi vozidla, v nichž výrobky mohou být trvale nebo dočasně instalovány, patří: - silniční vozidla: osobní automobily, užitková vozidla, speciální vozidla, tahače, přívěsy, mopedy, motocykly atd. - kolejová vozidla: vlaky, tramvaje, jeřáby atd. - terénní vozidla: automobily s pohonem čtyř kol, traktory, sněžné skútry atd. - manipulační a skladová vozidla: vysokozdvižné vozíky (ovládané ručně i automaticky - roboty), zavazadlové přepravníky atd. - samohybné stroje: rýpadla, sklizňové stroje atd. Přestože tato norma není určena pro výrobky tvořící součást vozidel, lze klasifikaci podmínek prostředí použít i pro některé vyměnitelné části instalované podobným způsobem a na stejných místech vozidla jako výrobky netvořící součást vozidla. V normě jsou zahrnuty jen přísné podmínky. které mohou mít na výrobky nepříznivý vliv. Podmínky při skladování a přepravě jsou uvedeny v IEC 721-3-1 a v IEC 721-3-2. Předmětem této normy je klasifikace parametrů prostředí a jejich stupňů přísnosti, kterým bude při používání vystaven výrobek instalovaný v pozemních vozidlech. Norma uvádí omezený počet tříd podmínek prostředí, které pokrývají širokou oblast použití. Uživatel této normy má zvolit nejnižší klasifikační třídu, která ještě zahrnuje každou z podmínek předpokládaného použití. Určitý návod k tomu je uveden v příloze A.

Obsah

ČSN EN 145 Tato evropská norma stanoví základní požadavky na autonomní přístroje s uzavřeným dýchacím okruhem, tlakovým kyslíkem (O2) a směsí tlakového kyslíku a dusíku (O2 - N2), používané jako dýchací přístroje. Neplatí pro únikové dýchací přístroje a potápěčské dýchací přístroje. Obsahuje laboratorní a praktické zkoušky pro hodnocení plnění požadavků.

Obsah

ČSN 02 4608 Tato norma stanovuje značky a způsob označování valivých ložisek (dále jen ložisek) a příslušenství ložisek v technické dokumentaci a jiných podkladech. Znaků a způsobu označování podle této normy se používá ke značení na ložisku i jeho obalu.

Obsah

ČSN ETS 300 826 ed. 1 Tato Evropská telekomunikační norma (ETS) se vztahuje na posuzování širokopásmových přenosových systémů 2,4 GHz a zařízení vysokovýkonové rádiové místní sítě (HIPERLAN) z hlediska elektromagnetické kompatibility (EMC). Tato ETS specifikuje aplikovatelné zkoušky EMC, metody měření, meze a minimální kritéria funkční způsobilosti pro širokopásmové datové komunikační systémy, jako jsou vyjímatelná rádiová zařízení, ručně přenosná zařízení, mobilní a pevné stanice, jak je specifikováno v ETS 300 328 [1] a sítě HIPERLAN typ 1 jak je specifikováno v ETS 300 652 [2]. Kromě technických specifikací v této ETS mohou být v úředním věstníku Evropské komise publikovány odkazy na jiné harmonizované normy EMC, které také platí pro výrobky, na něž se tato norma vztahuje. Klasifikace prostředí, použitá v této normě, se odvolává na klasifikaci prostředí použitou v generických normách EN 50081-1 [3], EN 50082-1 [4], kromě třídy vozidlového prostředí, která se odvolává na ISO 7637, Část 1 [5] a 2 [6]. Požadavky EMC byly vybrány tak, aby zaručily odpovídající úroveň kompatibility pro přístroje v prostorech obytných, obchodních, lehkého průmyslu a vozidlového prostředí. Tyto úrovně však nezahrnují mezní případy, které se mohou vyskytnout na jakémkoliv místě, ale s nízkou pravděpodobností výskytu. Technické specifikace, vztahující se na anténní svorky a emise krytem zařízení, nejsou v této normě zahrnuty. Takovéto specifické technické specifikace lze najít v příslušné normě výrobku. Tato ETS se nemůže vztahovat na ty případy, při nichž je trvale přítomen potenciální zdroj rušení, který vytváří jednotlivě se opakující přechodové jevy nebo spojitý jev, například radiolokátor nebo vysílací stanoviště v blízkém okolí. V takovém případě je nezbytné použít zvláštní ochranu aplikovanou buď na zdroj rušení, nebo na rušenou část, nebo na obojí. Dodržení požadavků této ETS u rádiového zařízení neznamená dodržení libovolných požadavků, týkajících se správy spektra nebo jakéhokoli požadavku, týkajícího se použití tohoto zařízení (např. licenčních požadavků). Dodržení požadavků této ETS neznamená dodržení všech bezpečnostních požadavků. Zjistí-li se, že se zařízení stává nebezpečným nebo přestane-li být bezpečné podle výsledku zkoušek definovaných v této normě, musí se to uvést ve zkušebním protokolu. Tato ETS je založena na předpokladech a návodech obsažených v ETR 238 [15].