Normy

Obsah

ČSN ISO 7296-2 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 7296-2:1996. Mezinárodní norma ISO 7296-2:1996 má status české technické normy. (ČSN) ISO 7296 se bude skládat z následujících částí s obecným názvem Jeřáby - Grafické značky: - Část 1: Všeobecné zásady, Část 2: Mobilní jeřáby, Část 3: Věžové jeřáby, Část 4: Jeřáby výložníkového typu a Část 5: Mostové a portálové mostové jeřáby. Tato druhá část (ČSN) ISO 7296 stanoví grafické značky pro označení ovládacích zařízení pro obsluhu a ostatních ukazatelů u mobilních jeřábů podle normy (ČSN) ISO 4306-2. Prakticky celá norma obsahuje tabulky s vyobrazením značek, jejich popisem a registračním číslem podle ISO/IEC. (Prakticky tedy kapitoly 6 až 21 jsou "nahrazeny" zmíněnými tabulkami.) Norma obsahuje celkem 223 značek. Obsáhlá norma (34 stran) uvádí tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Odkazy na normy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Všeobecně, kapitolu 5 - Barva, kapitolu 6 - Základní tvary značek, kapitolu 7 - Obecné značky, kapitolu 8 - Značky motorů, kapitolu 9 - Značky převodů, kapitolu 10 - Značky hydraulického systému, kapitolu 11 - Značky brzdového systému, kapitolu 12 - Značky palivového systému, kapitolu 13 - Značky osvětlení, kapitolu 14 - Značky oken, kapitolu 15 - Značky teleskopického výložníku jeřábu, kapitolu 16 - Značky pevného výložníkového jeřábu, kapitolu 17 - Značky drapáků, kapitolu 18 - Značky vidlicového drapáku, kapitolu 19 - Značky navijáku, kapitolu 20 - Značky sklopných podpěr a kapitolu 21 - Značky výsuvných podpěr.Dále norma uvádí informativní Přílohu A - Bibliografie. . ČSN ISO 7296-2 (27 0110) byla vydána v dubnu 1999.

Obsah

ČSN ISO/IEC 8886 Toto doporučení | mezinárodní norma definuje spojovou službu OSI pomocí: a) primitivních činností a událostí této služby; b) parametrů souvisejících s každou primitivní činností a událostí a jejich možných variant; a c) vzájemných vztahů a platných posloupností těchto činností a událostí. Základním cílem tohoto doporučení | mezinárodní normy je specifikovat vlastnosti konceptuální spojové služby, a tím doplnit základní referenční model OSI tak, aby mohl sloužit jako směrnice pro vývoj spojových protokolů. Toto doporučení | mezinárodní norma nespecifikuje jednotlivé implementace nebo produkty, ani neomezuje implementace spojových entit a rozhraní v systému zpracování informací. Není shoda zařízení s tímto doporučením | mezinárodní normou definice spojové služby. Místo toho se shody dosahuje implementací spojových protokolů, které jsou ve shodě s normou a splňují požadavky na spojovou službu podle definicí tohoto doporučení | mezinárodní normy.

Obsah

ČSN ISO/IEC 10022 Toto doporučení | mezinárodní norma definuje fyzickou službu OSI pomocí: a) primitivních činností a událostí této služby; b) parametrů souvisejících s každou primitivní činností a událostí a jejich možných variant; a c) vzájemných vztahů a platných posloupností těchto činností a událostí. Základním cílem tohoto doporučení | mezinárodní normy je specifikovat vlastnosti konceptuální fyzické služby, a tím doplnit základní referenční model OSI o pokyny pro vývoj protokolů fyzické vrstvy. Toto doporučení | mezinárodní norma nespecifikuje jednotlivé implementace nebo produkty, ani neomezuje implementace entit a rozhraní v systému zpracování informací. Není shoda zařízení s tímto doporučením | mezinárodní normou. Místo toho se shody dosahuje implementací fyzických protokolů, které jsou ve shodě s normou a splňují požadavky na fyzickou službu podle definicí tohoto doporučení | mezinárodní normy.

Obsah

ČSN ISO/IEC 10181-4 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO/IEC 10181-4:1997. Mezinárodní norma ISO/IEC 10181-4:1997 má status české technické normy. (ČSN) ISO/IEC 10181 se skládá z následujících částí: Část 1: Přehled, Část 2: Struktura autentizace, Část 3: Struktura řízení přístupu, Část 4: Struktura nepopiratelnosti, Část 5: Struktura důvěrnosti, Část 6: Struktura integrity a Část 7: Struktura bezpečnostního auditu a alarmů. Tato čtvrtá část mezinárodní normy se zabývá aplikací bezpečnostních služeb v prostředí otevřených systémů, přičemž termín "otevřené systémy" zahrnuje takové oblasti jako databáze, distribuované aplikace, otevřené distribuované zpracování a OSI. Bezpečnostní struktury se zabývají definováním prostředků poskytování ochrany pro systémy a objekty uvnitř systémů a interakcemi mezi systémy. Bezpečnostní struktury se nezabývají metodologií konstruování systémů nebo mechanismů. Bezpečnostní struktury se zabývají datovými prvky a posloupnostmi operací (ale nikoliv prvky protokolů), které jsou používány k získání specifických bezpečnostních služeb. Tyto bezpečnostní služby se mohou použít jak u komunikujících entit systémů tak u dat vyměňovaných mezi systémy a spravovaných systémy. Tato bezpečnostní struktura mezinárodní normy: - definuje základní pojetí nepopiratelnosti, - definuje obecné služby nepopiratelnosti, - identifikuje možné mechanismy k poskytnutí služeb nepopiratelnosti, - identifikuje obecné požadavky managementu ne řízení služeb a mechanismů nepopiratelnosti. Služba nepopiratelnosti, stejně jako jiné bezpečnostní služby, může být zajištěna pouze v kontextu definované bezpečnostní politiky pro danou aplikaci. ČSN ISO/IEC 10181-4 (36 9694) byla vydána v červnu 1999.

Obsah

ČSN ISO 4463-1 Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 4463-1:1989. Mezinárodní norma ISO 4463-1:1989 má status české technické normy. (ČSN) ISO 4463 sestává z následujících částí: Část 1: Navrhování, organizace, postupy měření a přejímací podmínky, Část 2: Měřické značky a Část 3: Kontrolní seznam geodetických a měřických služeb. Tato první část normy (ČSN) ISO 4463 se zabývá jednotlivými etapami vytyčovacích prací ve výstavbě, tzn. získáváním informací, zřízením primárního systému, vytyčením sekundárního systému, vytyčováním výšek bodů sekundárních systémů v různých výškových úrovní, vytyčením podrobných bodů a vybudováním a přenosem výšek výškových bodů. Dále stanoví hodnoty mezních odchylek a podklady k provádění nezávislých kontrolních měření (řízení jakosti) při použití přístrojů a metod v současné době běžně používaných při vytyčování. Norma uvádí v Předmluvě tyto kapitoly: kapitolu 0 - Úvod, kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Rozsah platnosti, kapitolu 3 - Normativní odkazy a kapitolu 4 - Definice. V prvním oddílu - Základní požadavky, norma uvádí kapitolu 5 - Základní požadavky, ve druhém oddílu - Navrhování a organizace vytyčování norma uvádí kapitolu 6 - Získávání informací, kapitolu 7 - Navrhování a vytyčování, kapitolu 8 - Vytyčovací výkresy, kapitolu 9 - Funkční odpovědnosti, kapitolu 10 - Kvalifikace, kapitolu 11 - Měřická a stavební dokumentace a kapitolu 12 - Výpočty. Ve třetím oddílu - Postupy vytyčování a měření - Zadání přesnosti, norma uvádí kapitolu 13 - Úvod, kapitolu 14 - Primární systém, kapitolu 15 - Sekundární systém, kapitolu 16 - Podrobné body, kapitolu 17 - Provažování a kapitolu 18 - Měření výšek. ČSN ISO 4463-1 (73 0411) byla vydána v červnu 1999.

Obsah

ČSN EN 1035 Norma je českou verzí evropské normy EN 1035:1998. Evropská norma EN 1035:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma specifikuje bezpečnostní požadavky pro všechny fáze života stroje, jak jsou uvedeny v čl.3.11a) EN 292-1:1991 (v ČR zavedena jako ČSN EN 292-2). Stroje s posuvnými stoly jsou stroje používané pro zpracování kůží, usní a kožešin. Tyto stroje jsou opatřeny stolem vybaveným: - vertikálním otevíracím a zavíracím posuvem, - alternativně s horizontálním přiváděcím a odváděcím posuvem. Tato evropská norma se vztahuje na následující stroje (typická uspořádání viz obrázky 1 až 5 a jejich popis v normativní příloze C). a) vakuové sušárny s vertikálním posuvem (viz obrázek 1), b) vakuové sušárny s horizontálním a vertikálním posuvem (viz obrázek 2), c) vakuové rozpínací stroje (viz obrázek 3), d) žehlicí a lícovací stroje s vertikálním posuvem (viz obrázek 4), e) žehlicí a lícovací stroje s horizontálním a vertikálním posuvem (viz obrázek 5). Je také třeba vzít v úvahu předpokládané použití, předpokládané nesprávné použití, poruchu součásti a systémů. Tato norma platí pro stroje vyrobené po datu vydání této normy. Všechna významná rizika uvedená v kapitole 4 jsou pokryta požadavky, které jsou uvedeny v kapitole 5, kromě následujících rizik: - emisí prachu, dýmu, páry a kapalin, pro které jsou návody uvedeny v informativní příloze B. Konstruktéři a výrobci musí bezprostředně ověřit, že přijaté postupy ke snížení těchto rizik byly úspěšné. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 0 - Úvod, kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Seznam významných rizik, kapitolu 5 - Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření, kapitolu 6 - Ověřování bezpečnostních požadavků a kapitolu 7 - Informace pro používání. Kapitola 4 obsahuje - pro jednotlivé typy strojů - seznam mechanických, elektrických a tepelných rizik, rizik vznikajících hlukem a rizik vyvolaných zpracovávanými materiály a látkami. K jednotlivým "rizikům" jsou přiřazena čísla článků kapitoly 5 a přílohy A, resp. B, kde jsou popsány způsoby ochrany. Norma dále uvádí normativní Přílohu A, informativní Přílohu B, normativní Přílohu C, informativní přílohu E a informativní Přílohu ZA. V této Příloze ZA se uvádí: "Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO/EFTA) a podporuje splnění podstatných požadavků směrnic EU "Směrnice pro strojní zařízení" 89/392/EHS, doplněné Směrnicí 91/368/EHS a Směrnicí 93/44/EHS. Upozornění: Na výrobky, které jsou zahrnuty do předmětu této normy se mohou vztahovat jiné požadavky a jiné směrnice EU." ČSN EN 1035 (79 8102) byla vydána v červnu 1999.

Obsah

ČSN 83 9001 Tato norma definuje základní odborné termíny týkající se tvorby a ochrany sadovnických a krajinářských úprav a péče o ně. Česky je uvedeno názvosloví, česky je definováno více než 350 hesel. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Obecné termíny, kapitolu 3 - Termíny a definice týkající se krajiny, kapitolu 4 - Systematika a názvosloví rostlin, kapitolu 5 - Morfologie rostlin, kapitolu 6 - Termíny a definice týkající se rostliny, kapitolu 7 - Termíny a definice týkající se dřeviny, kapitolu 8 - Porosty rostlin, kapitolu 9 - Zeleň a vegetace, kapitolu 10 - Prvky a doplňky zeleně, kapitolu 11 - Druhy zeleně, kapitolu 12 - Vlastnické vztahy a přípustnost zeleně, kapitolu 13 - Plánování a projektování zeleně, kapitolu 14 - Uspořádání rostlin a formy výsadeb, kapitolu 15 - Typické úpravy zeleně, kapitolu 16 - Živé materiály pro zakládání a následnou péči o zeleň, kapitolu 17 - Půda a neživé materiály pro zakládání a následnou péči o zeleň, kapitolu 18 - Termíny a definice týkající se sadovnické a krajinářské techniky, kapitolu 19 - Obnova funkcí a způsoby přestavby prvků a objektů zeleně a kapitolu 20 - Abecední rejstřík definovaných termínů. ČSN 83 9001 byla vydána v červnu 1999.

Obsah

ČSN EN ISO 9241-13 Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 9241-13:1998. Evropská norma EN ISO 9241-13:1998 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 9241-13:1998 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Pod hlavním názvem "Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály" má (ČSN EN) ISO 9241 následující části: Část 1: Obecný úvod. Část 2: Požadavky na pracovní úkoly - pokyny. Část 3: Požadavky na zobrazovací displeje. Část 4: Požadavky na klávesnice. Část 5: Požadavky na uspořádání pracovního místa a na pracovní polohu. Část 6: Požadavky na pracovní prostředí. Část 7: Požadavky na displeje z hlediska odrazů. Část 8: Požadavky na zobrazení barev. Část 9: Požadavky na vstupní zařízení - s výjimkou klávesnic. Část 10: Základní zásady vytváření dialogu. Část 11: Údaje o možnostech využití. Část 12: Zobrazení informací. Část 13: Vedení uživatelů. Část 14: Vedení dialogu s použitím menu. Část 15: Vedení dialogu pomocí povelových jazyků. Část 16: Vedení dialogu pomocí přímé manipulace. Část 17: Vedení dialogu pomocí obrazovkových formulářů. Tato třináctá část mezinárodní normy (ČSN EN) ISO 9241 obsahuje doporučení pro atributy uživatelských pokynů softwarových uživatelských rozhraní a jejich vyhodnocení. Rada uživateli ve smyslu definice této části (ČSN EN) ISO 9241 je dodatečná informace k řádnému dialogu mezi uživatelem a počítačem, která je poskytována uživateli na vyžádání nebo je automaticky poskytována systémem. Vedle obecných rad poskytovaných v této části jsou doporučení týkající se specifických dialogových uživatelských rad uvedeny též v (ČSN EN) ISO 9241-12, (ČSN EN) ISO 9241-14, (ČSN EN) ISO 9241-15, (ČSN EN) ISO 9241-16 a (ČSN EN) ISO 9241-17. Tato část je použitelná na ty interakční složky, které pomáhají uživateli napravit chyby. Uživatelské rady obsažené v této části zahrnují doporučení týkající se obrazovkových tipů, zpětných vazeb a stavů, kontroly chyb a pomocí "on-line" jakož i obecná doporučení společná všem těmto typům uživatelských rad. Norma obsahuje tyto následující kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Aplikace této části ISO 9241, kapitolu 5 - Společná doporučení pro pokyny, kapitolu 6 - Obrazovkové typy, kapitolu 7 - Zpětná vazba, kapitolu 8 - Stavová informace, kapitolu 9 - Kontrola chyb a kapitolu 10 - Pomoc "on-line". Dále norma uvádí informativní Přílohy A, která má celkem 12 stran) a informativní Přílohu B s rozsáhlou bibliografií. ČSN EN ISO 9241-13 (83 3582) byla vydána v červenci 1999.

Obsah

ČSN EN 1861 Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1861:1998. Evropská norma EN 1861:1998 má status české technické normy. Tato evropská norma specifikuje značky a zásady kreslení pro schémata okruhů zařízení a schémata potrubí a přístrojů, která je nutno používat pro chladicí zařízení včetně tepelných čerpadel. Tato schémata znázorňují uspořádání a funkcí chladicích zařízení a tvoří součást kompletní technické dokumentace, která je nutná pro navrhování/konstrukci, výrobu, instalaci, uvádění do provozu, provoz, údržbu a vyřazování chladicích zařízení z provozu. Tato norma se nevztahuje na chladicí zařízení, ve kterých je teplo odnímáno pomocí elektrického proudu, např. pomocí Peltierova jevu. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Předmět normy, kapitolu 2 - Normativní odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Třídění, obsah a způsob prezentace informací, kapitolu 5 - Uspořádání schémat a kapitolu 6 - Volba grafických značek. Dále norma uvádí řadu tabulek a informativní Přílohy A, B a C. ČSN EN 1861 (14 2007) byla vydána v srpnu 1999.

Obsah

ČSN EN 61619 Tato mezinárodní norma popisuje metodu stanovení koncentrace polychlorovaných bifenylů (PCB) v nehalogenových izolačních kapalinách plynovou chromatografií s kapilární kolonou s vysokým rozlišením a s detektorem elektronového záchytu (ECD).**) Tato metoda udává celkový obsah PCB a je užitečná především v případě, kdy je nutná analýza jednotlivých kongenerů PCB. Dostačuje-li méně detailní analýza, je možno použít jiné metody, např. IEC 60997. Metodu lze použít pro nepoužité, regenerované (včetně dechlorovaných a chemicky, anebo fyzikálně zpracovaných) nebo pro použité izolační kapaliny kontaminované PCB.